Friend》Chensung [ ✔ ]

『8』

    ,, Chenle, chytej. " řekl jsem mu a hodil mu plechovku s pitím. Ta ovšem proletěla skrz jeho ruce a dopadla na zem, naštěstí nepraskla.
,, Co to bylo ? " otázal jsem se a šel plechovku zvednout.

,, Já nevím. " Chenle byl stejně zmatený jako já.
,, Asi jsem se moc nesoustředil. "

,, Nejspíš. " dal jsem plechovku na stůl a z ledničky vytáhl novou, kterou jsem Chenlemu podal.
,, Už dobré ? "

,, Vypadá to, že jo. " plechovka už mu zůstala v rukách a on se mohl v klidu napít.

,, Co teď s tímhle ? " vzal jsem si plechovku, která spadla na zem a dal ji do dřezu, který byl kupodivu bez nádobí.

,, Nech to chvíli tam. " řekl mi Chenle.
,, Možná to bude potom v pohodě. "

,, Kdyžtak tu bude sranda. " zasmál jsem se a sedl si k Chenlemu.

,, Sranda ? " nechápal co tím myslím.
,, Jakože, oh, už chápu. " došlo mu to a zasmál se.

Já se také zasmál.
,, Přesně tahle sranda. "

,, No, to si nemůžu nechat ujít. "

,, Ovšemže. " překroutil jsem očima.
,, Hele, dneska jdu za Haechanem. " oznámil jsem mu.

,, Jenom ty ? " nadzvedl obočí.

,, Ano, jenom já. " potvrdil jsem mu to.
,, Chci s ním něco pořešit, soukromě. "

,, Aha. " kývl.
,, Tak jo, pozdravuj ho. "

,, Budu. " pousmál jsem se.

,, A v kolik tam jdeš ? " zeptal se.

,, Vlastně jsem chtěl jít už teď, protože mi Haechan řekl, že kolem druhé někam jde. " odpověděl jsem.
,, Asi jde někoho vyvolávat nebo tak něco. "

Chenle se zasmál.
,, To bylo dobré. "

Jen jsem nad ním zakroutil hlavou.
,, Zvládneš to tu sám ? " zvedl jsem se od stolu.

,, Určitě ano. " usmál se na mě.
,, Sednu si v obýváku nebo si lehnu k tobě do postele a pustím si televizi. "

,, Dobře. " úsměv jsem mu oplatil.
,, Užij si to. " dal jsem mu pusu, kterou mi Chenle moc rád oplatil.

,, Nezapomeň pozdravovat Haechana. " připomněl mi důležitou věc.

,, Ano ano. " kývl jsem.
,, Neboj. " dal jsem mu ještě pusu na tvář a poté odešel.

,, Už jsi tady ? " otevřel mi dveře Haechan.
,, Jsi tady celkem brzy. " poznamenal.

,, Říkal jsi, že po druhé hodině už nemůžeš, tak jsem tady teď. " vešel jsem dovnitř.

,, Tak co jsi se mnou chtěl probrat ? " oba jsme si sedli ke stolu.

,, Jak můžu mít sex s duchem ? " šel jsem rovnou k věci.
,, Ptám se jen pro vědecké účely. " nevinně jsem se usmál.

,, Ty chceš mít sex s duchem ? " nakrcil obočí.
,, Vždyť- Chenle. " vydechl.

,, Co ? " vykulil jsem oči.
,, Ne, nechci mít sex s Chenlem, ale kdybych náhodou našel nějaké ducha, se kterým bych chtěl mít sex. " zalhal jsem, ale podle výrazu v Haechanově obličeji mi bylo hned jasné, že mi nevěří.

,, Abych odpověděl na tvou otázku. " vrátil se zpět k mému dotazu.
,, Můžeš mít sex s duchem pokud se ten duchem umí zhmotnit. " odpověděl.

,, Zhmotnit ? "

,, Může vzít věci do rukou a tak. " vysvětlil.

,, To Chenle dokáže. " řekl jsem s menší radostí v hlase.

,, Chenle ? " nadzvedl obočí a pousmál se na mě.
,, Takže to on je ten duch, se kterým chceš mít sex ? "

,, Ne ! " vykřikl jsem. Možná až příliš nahlas.
,, Ale vzpomněl jsem si, že to Chenle dokáže, i když dneska... " odmlčel jsem se, když jsem si vzpomněl na ráno.

,, Co se stalo dneska ? " zajímal se.

,, Hodil jsem mu plechovku s pitím, ale proletěla skrz něj. " pověděl jsem mu naši příhodu.
,, Také jsem si dneska několikrát všiml, že když chtěl něco vzít nebo se něčeho chytil, tak se mu to prostě nepodařilo. " dodal jsem.

,, Uhm. " kývl a chvíli přemýšlel.
,, Je tady možnost, že by někoho potkal ? "

,, Jenom Jaemina, ale ti dva spolu mluvili jako nejlepší kamarádi. " odpověděl jsem.
,, Nemyslím, že ho Chenle miluje nebo naopak. "

,, A co ty ? " podíval se mi přímo do očí.

,, Co já ? " nadzvedl jsem obočí.

,, No tak, Jisungu. " dal hlavu na stranu.
,, Přišel si se mě zeptat na sex s duchem. Ty máš Chenleho rád. "

,, Já... " zasekl jsem se.
,, Možná ho mám víc než rád. " přiznal jsem. Vlastně jsem to vyslovil poprvé nahlas.

,, A Chenle má víc než rád i tebe. " řekl Haechan.

,, To ale znamená, že se Chenle ztrácí. " prudce jsem se zvedl ze židle, kterou jsem nechtěně shodil.
,, Musím za ním. "

,, Jisungu. " Haechan mě chytil za ruku, aby mě zastavil.
,, Zatím ještě na onen svět nejde a nepůjde tam, dokud si on nebude jistý, že je to opravdu láska. "

,, Takže když to mezi námi nezajde dál, tak tady zůstane ? "

,, Ano, ale nedělej to. " lehce mi zmáčkl ruku.
,, Chenle si zaslouží mít klid, tak mu ho zbytečně neber. " mluvil seriózně.

Jenom jsem přikývl.
,, Děkuji. " a s tím jsem odešel.

Vrátil jsem se zpět domů a našel Chenleho ve svém pokoji, jak se v klidu dívá na televizi a jí brambůrky. Na nic jsem nečekal a políbil ho.

Celou cestu domů jsem přemýšlel nad slovy Haechana a má pravdu. Nemohu Chenleho okrádat o jeho zasloužený klid, a tak ho na onen svět pošlu ještě dnes. Nebo se o to alespoň pokusím.

Chenle byl značně zaskočen, protože chvíli nic nedělal. Nakonec se do polibku zapojil a nechtěl se ode mě odlepit. Já se bohužel musel odtrhnout kvůli vzduchu.

,, J-já... " Chenle se zakoktal. Podíval se mi do očí a opět si mě přitáhl do polibku.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Vypadá to, že už jedna nebo dvě kapitoly a je konec... Taky bych chtěla oznámit, že jsem dnes vydala nový one shot, tak se na něj jděte prosím mrknout 😊 Děkujiiii

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere