Friend》Chensung [ ✔ ]

『6』

    ,, Jak ti mám najít nějakého ducha ? " otočil jsem se na Chenleho, který se díval na televizi.
,, Už na to mám jen dva dny, protože pak jdu zase do práce. "

,, Haechan říkal, že nebude vadit, když si nikoho nenajdu. " promluvil, ale pořád se pohledem věnoval televizi.

,, To tady chceš být napořád ? " nadzvedl jsem obočí.

,, Není to tu tak špatné. "

Vydechl jsem.
,, Něco mě napadlo. " luskl jsem prsty.

,, Gratuluji. " řekl bez zájmu.

,, Chtěl jsem říct, že se ti můj nápad líbit nebude, ale tobě je to stejně jedno. " překřížil jsem ruce na hrudi.

,, Fajn. " vypl televizi a podíval se na mě.
,, Jaký úžasný nápad jsi dostal ? " otázal se otráveně.

,, Navštívíme tvého ex manžela. " odpověděl jsem.

,, Cože ?! " vykřikl.
,, Žádný takový. " zakroutil hlavou.

,, Vždyť tě neuvidí. " řekl jsem.
,, A myslím si, že by to mohlo pomoct. "

,, Jak ? " nakrčil obočí. Evidentně z mého nápadů bebxl vůbec šťastný.

,, Řeknu mu co se stalo a jak si se cítil a jestli se to nějak vyřeší, tak by jsi mohl odejít na druhou stranu. " vysvětlil jsem.

Ty mu budeš muset samozřejmě odpustit, což nebude úplně jednoduché. Ale třeba mě překvapíš.

Chenle překroutil očima.
,, Dělej jak chceš, ale určitě to nevyjde. "

,, Za zkoušku nic nedáme. " usmál jsem se.
,, A jdeme teď. "

,, Teď ? " vykulil oči.
,, Děláš si srandu ? "

,, Ne. " pořád jsem se usmíval.

,, Bože. " vydechl.
,, Tak fajn. " svolil a zvedl se z pohovky.

Víc jsem se usmál, společně jsme vyšli z domu a šli jsme na autobusovou zastávku.

,, Potom mi musíš říct, kde budeme vystupovat. " řekl jsem mu.

,, Jo jo. " kývl.

Po chvíli dojel trolejbus, my nastoupili, sedli si a jeli jsme za Kunem.

,, Tady ? " otázal jsem se Chenleho, když se zastavil před jedním domem.

,, Uhm. "

,, Tak jo. " přišel jsem blíž ke dveřím a zazvonil. Po chvilince mi otevřel někdo, kdo bude asi onen Kun.

,, Zdravím. " usmál jsem se.
,, Vy jste Kun ? "

,, Ano. " potvrdil mi to.
,, Vy jste ? "

,, Moje jméno je Jisung. " představil jsem se.
,, Jsem tady kvůli Chenlemu. "

Jakmile jsem vyslovil jméno Chenle, tak se Kun zasekl a lehce vykulil oči.

,, Co je s ním ? " zeptal se.
,, Už se tu nějakou chvíli neukázal. " dodal.

,, Vsadím se, že si ani nevšiml, že jsem zmizel. " promluvil naštvaně Chenle.
,, Podívej se na něj. Určitě jen hraje, že se stará. "

Já Chenleho ignoroval. Hlavně proto, aby si Kun nemyslel, že jsem blázen nebo tak něco. Ještě by mě poslal pryč, že si z něj dělám srandu.

,, Myslím, že bude lepší, když půjdeme dovnitř a vy si k tomu sednete. " řekl jsem.

,, Dobře. " kývl a pustil mě dál.
,, Sedněte si kde chcete. "

,, Děkuji. " sedl jsem si ke stolu a Kun si přisedl.

,, Co se s ním teda stalo ? " hned se zeptal, abych mu to konečně řekl.

,, Spáchal sebevraždu. " na nic jsem nečekal  a prostě mu řekl, co si Chenle kvůli němu udělal.

,, Cože ? " byl překvapený.
,, Jakto, že to nevím ? Vždyť to ani nikde nebylo. Nikdo nevolal jeho bratrovi. "

,, Mého bratra radši nezmiňuj, ty kreténe. " zavrčel Chenle. Ještěže ho Kun nemůže smysrt, i když já se sotva držím, abych mu také něco neřekl.

,, Skočil pod vlak. " kousl jsem se do rtu.
,, Jeho tělo muselo být k nepoznání. "

,, A jak můžeš vědět, že to byl Chenle ? " zeptal se.
,, Když jeho tělo bylo k nepoznání. " dodal.

,, Napsal mi dopis. " rychle jsem ze sebe dostal výmluvu, kterou snad přijme.
,, Byl jsem jeho nejlepší kamarád. " opět jsem zalhal.

,, Proč mi něco neřekl ? " vypadal ublíženě a to už jsem ani já nevydržel.

,, A ty se mu divíš ? " nadzvedl jsem obočí.
,, Chenle tě miloval, opravdu miloval. Chtěl ti dát své všechno a ty jsi ho podvedl s jeho bratrem. "

Kun sklopil pohled a mlčel. Nejspíš se cítil provinile, což by taky měl.

,, Vždyť už jste měli před svatbou, to jsi to nemohl vydržet ? " pokračoval jsem.
,, Oh, počkej... Ty jsi ho podváděl už od začátku vašeho vztahu. "

,, Měl by si odejít. " Kun ke mně zvedl pohled a vypadal, že po mně za chvíli skočí.

,, Nemůžeš unést pravdu ? " ignoroval jsem ho a dál si jel svoje.
,, Zabil se kvůli tobě. Přivedl si ho do hrobu a můžeš za to jen a jen ty. "

,, Vypadni ! " zakřičel po mně a rukou ukázal ke dveřím.
,, Hned ! "

,, S radostí. " zvedl jsem se a vyšel z jeho domu. Když jsme byli dostatečně daleko, otočil jsem se na Chenleho.
,, No, podle plánu to moc nešlo. " poškrábal jsem se na zátylku.
,, Chenle ? "

,, Děkuji. "

,, Vždyť jsem nic neudělal. " řekl jsem.
,, Abych řekl pravdu, šlo to mizerně. "  sklopil jsem pohled.

,, I tak děkuji. " objal mě.
,, Aspoň ví k čemu mě dohnal. "

Objetí jsem mu oplatil.
,, Ale tobě to nepomohlo. "

,, Jisungu, to vůbec nevadí. " víc mě zmáčkl.
,, Už jsem ti říkal, že klidně zůstanu tady. "

Trochu jsem ho od sebe odstrčil, abych mu viděl do obličeje.

,, Nebudeš tu smutný ? " zeptal jsem se.

,, Smutný určitě ne. " usmál se.
,, Vždyť budu s tebou a tvým dokonalým zadkem. " zasmál se.

,, A naše krásná chvilka je zničena. " uchechtl jsem se.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Moc se omlouvám, že jsem zase dlouho nic nevydala. Byla jsem u babičky a snažila se věnovat kamarádům, snažila 😅

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere