Změna Dvou Životů |Countryhumans CZ|

(Ne)Přátelé Navždy? /Část 2/

Za pár minut jsme byli před mým domem.

🇺🇸: Ty bydlíš v takovej chatrči jo?

🇷🇺: Ne každej bydlí v paláci jako ty, mistře světa 😒

🇨🇿: Mě se ta chaloupka líbí. V podobný jsem tehdy bydlela. A navíc tady máš aspoň klid, když bydlíš v lese. Jediný, co posloucháš, jsou zvířata a šumění řeky a stromů.

Odemkl jsem a vešli jsme dovnitř.
Amerika si sedl ke stolu. Maličká se snažila se vyškrabat na židli taky, ale díky tomu, že byla malá, jí to moc nešlo. Trošku jsem se pousmál a pomohl jí.

🇨🇿: Díky😅

🇷🇺: Mhm☺️

🇺🇸: Hrdličky.. 😒

🇷🇺: Drž radši zobák, panici

🇺🇸: Narozdíl od tebe jsem měl už pár holek!

🇷🇺: Se nedivim, že tě všechny opustily. Kdo by taky s takovým ksichtem zůstával že jo. A navíc, stejně s tebou byly jenom protože jsi měl bohatýho tatíka, po tom letí každá holka

🇺🇸: Říká někdo, kdo ani nikdy na žádnou holku nepromluvil

🇨🇿: Kluci přestaňte!

Utichli jsme a já si jako poslední sedl ke stolu.

🇨🇿: Fajn.. Jak dlouho se vy 2 znáte?

🇷🇺: 11 let pokud počítám i tenhle rok

🇺🇸: 12 když už

🇷🇺: Je to blízko k jedenáctce tak drž hubu

🇨🇿: Klid. A kde jste se potkali? Na táboře?

🇷🇺: Jo. On ke mě přišel a začal se mi vysmívat za čtení knihy.

🇺🇸: Hlavně nebreč, miminko.

🇷🇺: Říkáš ty, kterej se asi 2 dny potom rozbulel, protože jsem ti vzal mobil a dal ho vedoucím, protože na táboře to bylo zakázaný😒

🇨🇿: Chtěl jsi být původně jeho kamarád, dokud tě nezačal provokovat, Rusi?

🇷🇺: Ani ne. Já kamarády nikdy moc nehledal..

🇺🇸: Kdo by se taky chtěl kamarádit se šprtem, že jo

🇨🇿: Já třeba jo, někdy se vyplatí mít chytrýho kamaráda. Ameriko, co sis o Rusku myslel, když jsi ho prvně potkal?

🇺🇸: Že je to další šprt, co s nikým nemluví.

🇷🇺: A to jsem měl bejt jako ty? Za někým přijít a zcela bezdůvodně ho urážet jenom protože není jako já?

Amerika se na mě jen vražedným pohledem koukal a mlčel. Věděl, že mám pravdu.

🇷🇺: Tys totiž takovej byl. Kdokoliv nebyl jako ty, okamžitě jsi ho musel bezdůvodně šikanovat.

🇺🇸: Já se tak odreagoval že školy a z domova, kde jsem byl šikanovanej taky.

🇷🇺: Tak proč jsi šikanoval a zrovna mě, když jsi tu šikanu zažíval ty sám?! Uvědomuješ si, že ničit život lidem, který nemůžou za to, jak smutnej máš život, ti nepomůže?!

Amerika sklonil hlavu a chvíli mlčel.

🇺🇸: ...Byl jsem plnej nenávisti a musel jsem si jí na někom vybít..

🇷🇺: A proč zrovna na mě? Jakoby nestačilo že můj alkoholickej táta si na mě vybíjel zlost!

🇺🇸: To já nevěděl! Prostě ses mi zdál jako nejlepší terč, protože jsi byl takovej největší kliďas a nikdy jsi na mě neútočil zpátky! Až na ty poslední 2 roky ale dokud jsme byli děti tak sis na mě nedovolil a to mi dodávalo naději, že na tobě si můžu vylít zlost nejvíc!

Amerika bouchl do stolu a zpod brýlí mu tekly ty jeho černé slzy.

🇨🇿: Ameriko, klid.

Amerika si sedl a mlčel.

🇺🇸: Já nevěděl, co jinýho dělat.. Nevěděl jsem, jak si shánět kámoše, nevěděl jsem, jaký to je říct někomu o svých problémech.. Protože jsem byl zvyklej na to, že nikoho moje problémy nezajímají a že jsem akorát každému terčem posměchu.. Tak jsem se tak začal chovat taky... Přestaly mě zajímat problémy ostatních a smál jsem se jim za každou blbost protože to oni dělali taky.. Doma jsem se taky nemohl nikomu svěřit, protože mi nevěřili a nebo je to taky nezajímalo.. Ať už jsem řekl cokoliv, dostal jsem seřváno a ještě setřískáno od otce.. Neměl jsem nikoho, na to jsem si zvykl a tak jsem tohle dělal už pár let, i když jsem věděl že mě táta zmlátí, tomu jsem se stejně nemohl vyhnout...

🇷🇺: Mohl jsi dělat to co já..

🇺🇸: Jo.. Číst knihu, to by určitě pomohlo 😒

🇷🇺: Ne. Nikoho neobtěžovat a hledět si svýho. Protože tak či tak bys stejně nikoho nezajímal. Ke mě se lidi chovali a do teď chovají jak k Bohu.

🇺🇸: Wtf

🇷🇺: Ignorujou mojí existenci, dokud něco ode mě nepotřebujou. Na to jsem si taky zvykl a dělám to doteď. Někteří lidi se tváří, jak věrní kamarádi jsou a přitom za tebou chodí jenom když něco potřebujou, ale jakmile tys něco od nich chtěl, hned ti řekli ať je neotravuješ atd..

🇺🇸:... To jsem tak ve škole míval taky.. Spolužáci se ke mě chovali jak kamarádi jenom když ode mě chtěli třeba opsat úkol nebo něco, ale když jsem to samý potřeboval od nich já, hned jsem byl já ten idiot, kterej nic nemá a neumí..😒

🇨🇿: No vidíte, konečně si v něčem rozumíte. Já popravdě to tak měla taky. (i v realitě)

🇷🇺: Právě díky tomu jsem se s nikým nebavil, protože jsem se cítil, že je obtěžuju. Ne proto, že bych pro ostatní byl až moc dobrej nebo jak tys to u mě vnímal. Doma jsem se taky svěřit nemohl, jelikož jak už jsi to zmínil ty, dostal jsem seřváno a pak i setřískáno společně se sourozenci, kterejm jsem stejně doteď ukradenej. Kamarády jsem neměl a ani nehledal protože jsem se cítil, jako že je obtěžuju a že si o mě všichni myslí, že jsem divnej atd.. Všechen ten smutek i nenávist jsem v sobě držel, dokud za mnou nepřišla maličká a nevyslechla mě.

🇺🇸: To já taky..

Podívali jsme se na maličkou a pak na sebe. Bylo dost velký ticho a já si uvědomil, že toho s Amerikou mám hodně společného, jen jsme si spolu o tom nikdy nepromluvili.

🇨🇿: Bude asi nejlepší, když za tím vším uděláte tlustou čáru a začnete od začátku. Co vy na to?

Opět jsme se na sebe podívali, Amerika se zvedl a podal mi ruku.

🇺🇸: Tak sorry, že jsem ti tak zpackal život, i když jsi ho měl víceméně stejnej jak já... Kámoši?

Chvíli jsem přemýšlel, zda mu odpustit nebo ne. Ale došlo mi, že on si musel procházet tím samým, co já, akorát že se s tím vypořádával jiným způsobem než já. Oddychl jsem a podal mu ruku.

🇷🇺: Kámoši.. Sice na to možná ještě budu nějakou tu dobu myslet, ale snad si zvyknu na tvoje nové já.

Podali jsme si ruce a mezi námi nastal mír.

🇨🇿: Jsem ráda, že se mi podařilo z vás udělat kamarády 😁

Usmála se maličká a já se lehce začervenal.

🇨🇿: Jdem spolu teda hledat nějaký ty houby?

🇷🇺: Ok. Řeknu vám, kde jich je nejvíc ale nesmíte to nikomu říct.

Říkal jsem jim během toho, co jsme vycházeli z domu.

______________________________________

Tak dámy a pánové, konec. Snad se kniha líbila, díky za přečtení a mějte se❤️