Bezmoc

409 29 4
                                    

[z pohledu Česka]

Asi po 3 hodinách prohlídky jsme se pomalu vraceli zpátky do tábora

Když jsme dorazili, šli jsme do pokojů si opět vybalit. Během vybalování jsme uslyšeli ránu z venku. Běželi jsme se podívat.
Venku jsme uviděli Rusko, USA a rozbitou kytaru Mexika. Rusko ho očividně tou kytarou praštil.

Na schodech přede dveřmi do pokojů seděl Rakousko, tak jsme se ho zeptali co se stalo:

🇦🇹: No jako sice jsem úplně neslyšel jejich konverzaci, ale očividně se Amerika zase navážel do jeho ségry Ukrajiny, která tu sice není ale i tak a Rusko to samozřejmě naštvalo, tak běžel k Mexiku, kterej seděl na lavičce, vytrhl mu tu kytaru z ruky a praštil tim Ameriku do hlavy... Teď bych za Ruskem bejt váma nechodil. Může bejt nebezpečnej.

Během toho na oba křičel vedoucí Pákistán:

🇵🇰: Vy 2 jste ta nejhorší dvojice tohole tábora! Není den ani rok kdy byste se vy 2 neprali a neskončilo to zraněním Ameriky! Tak pánové, tohle bylo naposled! Už to nehodlám tolerovat! Ještě jednou se něco takového stane a pojedete oba domu a už se sem nemusíte vracet! Obzvláště TY! Rusko! Rozumíš?! Nesmíš napadnout každýho kdo tě urazí!

Rusko tam jen bezmocně stál a poslouchal vedoucího křik a pak si šel sednout ke břehu k řece...
Bylo mi ho celkem líto, protože pokud se USA opravdu navážel do jeho sestry a on se jí jen snažil chránit, tak tohle je ubohý. Nejhorší je, že to vždycky schytá ten nevinnej že jo...

Chtěla jsem za Ruskem jít, ale Rakousko mě zastavil:

🇦🇹: To bych bejt tebou nedělal. Teď je dost nebezpečne-

Já se mu ale vytrhla z rukou a běžela za Ruskem. Bylo mi jedno, že je "nebezpečnej". Jenom chránil svoji rodinu. Já bych na jeho místě udělala určitě to samý, kdyby mi někdo urážel rodinu nebo kamarády.

Změna Dvou Životů |Countryhumans CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat