[z pohledu Ameriky]
Došel jsem domů a hned co jsem byl mezi dveřma, táta po mě vyjel.
🇬🇧: Kdes byl...
🇺🇸: Kde asi..
🇬🇧: Kdes byl se tě ptam!
🇺🇸: No venku proboha!
🇬🇧: A kde přesně!
🇺🇸: Od kdy tě tohle zajímá prosimtě😒
🇬🇧: Podívej se na hodiny
19:59
🇬🇧: Ty se snad taháš s nějakou?! Že chodíš tak pozdě?!
🇺🇸: Jo pozdě jo? Tati je léto! Světlo je až skoro do deseti. A ne netaham se s nikym, říká někdo, kdo se tahal za touhle děvkou snad rok a půl. Nedej bože dýl a podváděl mámu!
🇨🇵: Jak jsi mě to nazval?!
🇺🇸: Nevadí ti třeba, že díky tobě tu musím trpět? Máma nás kvůli tobě opustila! Nevadí ti třeba, žes byla tátovo milenka a možná že ti stejně i tak zahejbá ještě s nějakou?!
🇬🇧: To není pravda! To tvoje matka mě podváděla a jelikož chtěla bejt bez tebe, proto mi tě dala do péče!
🇺🇸: Jo jasně! Nevěřím ti ani slovo!! A jestli ti mě dala do péče, nevypadá že bys o mě nějak pečoval ty nebo ona..
🇨🇵: Tak a dost! Vypadni! Už tě tu nikdy nechci vidět!!
🇺🇸: Jste ta nejhorší rodina, jakou jsem kdy měl..
Otočil jsem se a práskl s dveřmi. Už jsem tam nechtěl bejt ani minutu.
Zašel jsem až někam do lesa. Sedl jsem si k jednomu stromu u cesty a koukal na nebe.
🇺🇸: Bezvadný.. A ani Kanada nepomohl.. Klasika 😒
[z pohledu Ruska]
Uběhl rok a já konečně bydlím sám. Už mám klid od svojí zvláštní rodiny..
Vstal jsem z postele a šel si dělat rutinu.
Vzal jsem si něco málo z lednice, najedl se a připravil se jít ven.
Nevěděl jsem kam jít, všude už jsem byl a nikam se mi stejně nechtělo. Měl jsem nějakou drobnou, tak jsem si šel koupit aspoň něco malého k snědku. Během cesty jsem potkal Slovensko u rybníka. Nejspíš rybařil. Sice jsem ho moc neznal, ale byl to bratr té maličké, kterému Amerika před rokem zlomil žebra. Zašel jsem za ním.
🇷🇺: Čau
🇸🇰: Čauko
🇷🇺: Am... Mohl bych si přisednout?
🇸🇰: Hejhej
Sedl jsem si vedle něj.
🇷🇺: Ty jsi vlastně ten.. Brácha tý maličký že?
🇸🇰: Hej. Povedala mi všetko, čo sa stalo v tom tábore, keď som bol v nemocnici.
🇷🇺: Mhm.. A jinak v pořádku všechno? Ty i ona?
🇸🇰: Hejhej. Čo? Páči sa ti?
🇷🇺: Eh.... No...
Je pravda, že je hezká. Ale nevím jak mu mám na tohle odpovědět. Ani nevím, zda už někoho má.
🇸🇰: Čoooooo? 😏
🇷🇺: Mmmmmmožná trochu, ale-
🇸🇰: Ja to vedel🤣
🇷🇺: Změňme téma =>=
Bavili jsme se takhle celej den. Je to fajn kluk.
🇸🇰: Hele, blíží sa večer. Budem musieť ísť domov. Tak sa uvidíme!
🇷🇺: Jojo. Čau.
Šel jsem už pomalu dom. Bylo asi něco okolo sedmý večer. Zašel jsem do lesa a u jednoho stromu jsem zahlédl toho grázla, kterýho jsem nechtěl vůbec vidět - Ameriku. Jen tak seděl u stromu a čučel na nebe.
🇷🇺: Co tu děláš ty trosko?
🇺🇸: To ti může bejt jedno😒
🇷🇺: No to nemůže. Pohybuješ se okolo mýho domu a já tě tu nechci ani vidět.
🇺🇸: Fajn tak sorry! 🙄 Už mizím! Aby ses nepos®al...
Vstal a odešel. Čekal jsem, že se do mě bude zase navážet nebo že se se mnou popere, ale tentokrát odešel jako zbabělec. On vlastně taky je zbabělec. Pokračoval jsem v cestě domů a neřešil ho.
[z pohledu Ameriky]
Pomalu jsem zavíral oči, ale najednou jsem uslyšel kroky. Byl to můj úhlavní nepřítel - Rusko.
🇷🇺: Co tu děláš ty trosko?
🇺🇸: To ti může bejt jedno😒
🇷🇺: No to nemůže. Pohybuješ se okolo mýho domu a já tě tu nechci ani vidět.
🇺🇸: Fajn tak sorry! 🙄 Už mizím! Aby ses nepos®al...
Vstal jsem a naštvaně odešel. Neměl jsem ani náladu se s ním prát nebo s ním něco řešit. Už ani odpočinout si nemůžu.. Zašel jsem tedy zpátky na nádraží, kde jsem byl dneska s malou. Z toho lesa mi to tam odsud trvalo snad hodinu. Už jsem byl celkem unavenej a tak jsem si sedl na starou lavičku, která byla venku a pomalu usínal.
Cítil jsem se jak bezdomovec. No... Ono vlastně... Já JSEM bezdomovec..
Původně jsem chtěl jít za malou, ale nemyslím si, že by mě její rodiče nechali u nich přespat a navíc byli jsme spolu celej den a stejně jsem chtěl bejt sám..
ČTEŠ
Změna Dvou Životů |Countryhumans CZ|
FanfictionRusko a Amerika jsou velcí nepřátelé a díky tomu na dětském táboře způsobují problémy už 10 let. Jednou ale poznají někoho, kdo se z nich bude snažit udělat přátele. Podaří se to?