Někteří si zjevně myslí že když chodíme do školy,že to máme lehké ...že když jsme třeba nemocní ...máme 30 horečky ,bolesti v krku,hlavy,není nám dobře...že nechodíme do školy z důvodu aby jsme se flákali.
Takže když Vám třeba 2 dny není opravdu dobře,motá se Vám hlava,je Vám špatně atd a když po těch dvou dnech příjdete do školy a oni se Vás zeptají slovy"Co ti bylo?" a Vy odpovíte"Bylo mi špatně,měla/měl jsem silné bolesti břicha a křeče ,měla/měl jsem 30 horečky atd...
Vy jim to řeknete skoro až do detailů ....dopodrobna...a oni Vám řeknou "Ale tobě furt něco je nebo "Ale ty jsi furt nemocná" Nebo Vám odpoví "No jasně a řeknou k tomu SIMULANTKO/SIMULANTE...tak doprčic kde jsme? ...Vyloženě je baví Vás trápit,rozčilovat,provokovat(ve špatném slova smyslu) doslova tak aby jste se rozbrečeli nebo naštvali atd...Tak ať se Vám nediví že vybouchnete vzteky nebo jim chcete jednu vrazit...
To by pochopil možná i ten blbecChvíli Vám dají pokoj a pak začnou zase jinou taktikou...a to už se blížíme pomalu k šikaně.
Ano prošla jsem si šikanou...i kiberšikanou...a nestydím se za sebe...nemám důvod se stydět...jen to nebylo příjemný a kolikrát jsem si kvůli tomu doma pobrečela
Nebylo to lehký,ale sama moc dobře vím, že si i jiní lidé prochází horšími věcmi,problémy,nemoci apd...
ČTEŠ
Příběh podle skutečnosti
FanfictionPříběh vypráví o dívce co žije se svojí rodinou ,chodí do školy, pozná člověka díky kterému se jí změní život,má jisté problémy a vypráví o všem co se jí za život přihodilo. Kniha má v sobě především hodně bolestné chvíle a slouží jako deník holky...