Prázdniny utikaly jako voda v potoce a já měla nervy jaké to bude až přijdu na STŘEDNÍ ŠKOLU.
Den co den jsem na to myslela a byla čím dál tím víc nervózní.
*Kéž bych jenom vedela jaké to na STŘEDNÍ bude . Co když mě nebudou mít rádi ? Co když budu mít nepříjemného třídního nebo třídní ?
A co teprve kolektiv? Co když mě nepřijmou takovou jaká jsem ?
Co když tam budou fifleny ...co když budu tou špatnou?
Kéž bych jenom měla takovou třídu jakou si přeju.
V tu ránu jsem zamířila k oknu a divala se na oblohu abych si našla hvězdu co nejvíce září,abych si od ní něco přála.
Když jsem si ji vybrala...klekla jsem si a modlila se aby se to přání splnilo.
Hvězdu ty Hvezdičko...ty která nejjasnější svitis na nebi...kéž bych mohla mít..kéž mi splníš...jedno malé přáníčko.
*Přeju si ..přeju si..přeju si...aby mě na STŘEDNÍ měli všichni rádi a měla jsem třídu takovou jakou si přeju...*Jenže Já řekla zasloužím*
Očividně to přání fungovalo.
Tak mám do teďka třídu kterou si zasloužím .
ČTEŠ
Příběh podle skutečnosti
Fiksi PenggemarPříběh vypráví o dívce co žije se svojí rodinou ,chodí do školy, pozná člověka díky kterému se jí změní život,má jisté problémy a vypráví o všem co se jí za život přihodilo. Kniha má v sobě především hodně bolestné chvíle a slouží jako deník holky...
