*Jak ty na mě tak Já na tebe*

12 1 2
                                    

Byly doby kdy jste do školy chodili úplně nadšení, plní energie, všechno vás bavilo.
Jenže vše nevydrží navždy.
Když si vaše hlava řekne dost!. Snažíte se jí neposlouchat, jenže když už řekne i vaše srdce dost není to dobré znamení. Je to důkaz toho že je něco špatně. Začne se vám svírat hrdlo, začnou vám téct slzy z očí z ničeho nic a pak se to všechno jakoby pozastaví. Máte v hlavě hlasy co vám neustále říkají
"Jsi špatná
"Bez tebe by bylo všem líp
"Vzdej to
"je hele to je ona do ní si můžeme kopat
" Snad sis nemyslela že bych ti pomohl
"Drž hubu čarodějnice
"Nikdy nebudeš pro nikoho dobrá
Začnou vám v hlavě znít vzpomínky, šikana,bolest a jiné.

Po jisté době přijdete do školy bavíte se se spolužáky a jenom řeknete něco jinak než dřív,nebo probudíte svoji bolest a jste upřímní a někdo vám řekne
"Co se to s tebou stalo?
"Takovou tě neznám?
"Taková jsi nikdy nebyla?
"Proč se ke mě tak chováš?
Začnou mít otázky typu proč jste takoví a že jste se změnili. No jo, jenže nad tím proč jste se změnili už nikdo nepřemýšlí.
Že vás už nebaví do sebe neustále nechat kopat, když po vás řvou a vy si to necháte líbit, že řeknete upřímný názor a nezajímá vás co si myslí druzí.

Za ty roky jsem se toho naučila hodně a není sobecký se za sebe postavit nebo se bránit. Každý se brání svým způsobem. Kdyby všichni věděli čím vším jsem si musela projít abych to všechno přežila a přeživám, tak by mi ani nevěřili a slova že "Já tě chápu,, jsou hezký, ale důležitější jsou činy. A upřímně kdo nezná nepochopí zkrátka a prostě pokud jste si neprošli tím samým nebo aspoň podobným nepochopíte toho člověka jak v těžké je situaci.
Život mě naučil a stále učí mnohé a jsem ráda že jsem došla tam kde jsem, protože já už do sebe nikdy nenechám kopat a ani se ponižovat.

Jak oni na mě tak já na ně.
Je to možná silný kafe,ale já už jsem s ponižováním, pomlouváním, lhaním od ostatních, falešných lidí, falešných slov a všemi kteří mě jenom využívají skončila.

Protože,řekněte upřímně
Kdo by měl takovou trpělivost si neustále nechat někým ubližovat a trápit se kvůli těm kteří za to nestojí? :)

Příběh podle skutečnosti Kde žijí příběhy. Začni objevovat