GAME WITH FIRE

•7•

Hawks:

Jen tak si odkráčel. Cítím tu pachuť pořád v puse. Hnusí se mi jen se na něj dívat. Nechtěl jsem chcípnout takhle. Moje jméno nebude pamatovaný jako zahynutí při zachraňování světa, ale upálením záporáka. Povzdechl jsem si a zavřel oči. Při těhlech myšlenkách jsem usnul.

"Hej pusťte mě! "uslyšel jsem křik rozhléhající se po sklepě
Otevřel jsem oči a rozhlédl se.
Dabi s Togou a Shigarakim stáli nad připoutaným Midoriyou ke sloupu kousek opodál. Kutálely se mu slzy po tvářích.
Shigaraki předtím říkal, že to udělají až za týden..

"Mám nad krbem pro tvoji hlavu speciální místo, ale prozatím si tě tu ještě nechám..Deku. "zasmál se tiše Shigaraki a šel pryč
Dabi se škodlivě usmál a šel s rukama v kapsách za ním. Pootočil hlavu a podíval se na mě. Naše oči se střetly. Úsměv mu zmizel. Uhnul jsem pohledem někam jinam. Zavřeli za sebou dveře a zůstala tam s náma jenom Toga.

"Už jsem se na tebe tak těšila "zajásala a chytla Midoriyu za tváře
Byl celý rudý od histerického pláče a místy popálený.
Přiložila mu kapesník k nosu a on se vysmrkal.

"Máš tak poškozenou tvářičku "zajiskřili jí oči a utřela mu slzy
Chytla ho za ruku. Sikl bolestí.

"S náplastmi a obvazy budeš ještě hezčí "zasmála se a začala mu ošetřovat popálená a zraněná místa
Dokonale mu je ošetřila.

"Měla jsem pravdu, jsi úžasný "těšila se

"Togo.. mohla bys prosím.. mi ošetřit křídla? "zamumlal jsem

"Co říkáš Deku? Mám mu je ošetřit? "zamyslela se
Přikývl a podíval se do země.

"Když to říkáš "přišla ke mně a podívala se mi na křídla

"Ty nejsi zlý, že jo? "naklonila se k mýmu uchu
Nadzvedl jsem obočí.

"Dabi je divnej od tý doby, co to zjistil "pobrukovala si a cosi mi dělala s křídly
Mlčel jsem a díval se do stěny.

"Vážně chceš být hrdina? "zeptala se

"Proč se mě na to ptáš? "zamračil jsem se

"U nás by ti nebylo špatně. Navíc.. je to větší sranda. "zahyhňala se
Protočil jsem očima a neodpovídal.

"Sněz to "strčila mi do pusy prášek a dala mi napít
Zapil jsem ho.

"Budou ti dorůstat pírka, po spálení to bude bolet. Proti bolesti... hrdino. "poplácala mě po tváři

"Dík "špitl jsem
Zasmála se a dala napít Midoriyovi. Dala mu pusu na tvář a odhopsala pryč.

"Jsi v pořádku? "otočil jsem se na Midoriyu

"Chci pryč "fňukl

"Kdybych jen věděl jak odsud pryč. "povzdechl jsem si
Stekla mu další slza po tváři.
Zadíval jsem se na spadlé pírko na zemi.

"Ale možná by to..šlo "pousmál jsem se
Podíval se zaujatě na mě.
Musím se jen.. soustředit. Zvedl jsem pírko do vzduchu. Nasměroval jsem ho do zámku od řetězů a snažil se odemknout. Při cvaknutí zámku se mi ulevilo. Vytáhl jsem se s pomocí sloupu na nohy a odemkl Midoriy pouta. Obejmul mě.

"Objímat mě můžeš potom, teď pojď "pozasmál jsem se
Přikývl a pustil mě. Otevřel jsem dveře od sklepa. Toga nechala odemčeno. Zakroutil jsem hlavou a šel tiše ze sklepa nahoru. Táhl jsem Midoriyu za sebou. Nikoho jsem nikde neviděl ani neslyšel. Vyšli jsme ven a běželi pryč.
Zaběhli jsme do úzké uličky a zastavili se.

"Bylo to jednodušší než jsem si myslel "vydechl jsem
Znovu přikývl.

"Musíš se dostat do školy do bezpečí "rozešel jsem se směrem k U.A
Šel za mnou.

"Pojďte ksakru než přijedou hrdinové! "zakřičel bílovlasý muž v masce
Okolo Midoriy se zjevily nazelenalé blesky.

"Ne. Uteč do školy, já si poradím "pobídl jsem ho, aby šel

"Ale- "

"Žádný ale, prostě běž "přerušil jsem ho
Odfrkl si. Vyskákal na střechu a utíkal pryč. 

Pokusil jsem se hnout křídly, stále to bolelo. Vyslal jsem proti němu pár svých pírek, proletěly ním a on se zasmál. Chytli mě nějací mladí kluci a drželi mě. Když jsem se snažil vymanit z jejich sevření, tak mi jeden zabodl jakýsi trn do ramene, který ve mně zůstal. Zakřičel jsem bolestí.

Utvořil se kolem nás kruh modrých plamenů z kterých vyšel usměvavý Dabi..