Mary Lou

-10-

Stála jsem před vlakovým nádražím celá v černém a se sluchátky v uších. Poklepávala jsem špičkou do rytmu hudby a občasně i kývla hlavou. Ruce jsem měla zaražené hluboko v kapsách mikiny a hleděla jsem na jeden bod před sebou. „Mary, jsi to ty?" Ohlédla jsem se za krátkovlasou dívkou s výrazným, tmavým líčením. „Ele?" Řekla jsem překvapeně, když jsem si prohlédla dívku, se kterou jsem před lety chodila na základní školu. „Bože!" Vyjekla nadšeně a pevně mě objala. „Ani nevíš, jak jsi mi chyběla!" Zapískala mi do ucha, zatímco já se nervózně usmívala a přemítala, jestli zavolat jí bylo správné rozhodnutí. „Jak se máš? Co škola v Americe a hlavně, co kluci?" Začala mě zasypávat otázkami, až jsem byla nucena nasadit falešný úsměv. „Všechno je skvělé. Jo." Zakývala jsem hlavou. „Vážně? Nevypadáš na to." Sjela mě soudícíma očima a jemně zavrtěla nad tou pohromou hlavou. „Jak se má Henry?" Změnila jsem rychle téma a zabodla oči do těch jejích čokoládových. „Henry si našel kluka." „On je gay?" Vykulila jsem oči, což černovlásku rozesmálo. „Už to tak bude. Z našeho drsného Henryho se vyklubal gay." V Eleonořiny kapse zavibroval telefon, který hned vzápětí zkontrolovala. „My o vlku." Hovor přijmula a telefon si přiložila k uchu. „Co chceš?" Za ucho si zastrčila volný pramínek, který tam kvůli své délce nevydržel ani pět sekund. „To je mi teď úplně jedno. Mám pro tebe skvělé zprávy!" Nadšeně mi zmáčkla paži a začala poskakovat. Tomu jsem se usmála. Stále byla plná energie, jako před lety. „Mary, přijela! Zkurvená Mary Lou!" Zaječela, až jsem musela přivřít oči. „Ne, nedělám si prdel." Zavrtěla hlavou. „To bude boží!" Odsouhlasila jeho nápad, který jsem přeslechla. „Zatím!" Telefon opět schovala a otočila hlavu na mě. „Jdeme!" Propletla si se mnou prsty a táhla pryč. „Kam?" „Nech se překvapit."
  Došli jsme k, mně velmi známému, místu. S úsměvem jsem se rozhlédla a prohlížela si park, který se za ten čas vůbec nezměnil. Pod nohama mi šustily listy, které hrály ve všech barvách. „No nekecej." Ohlédla jsem se za vysokým chlapcem se zrzavými vlasy. Celý jeho pihovatý obličej zářil a dokazovaly to i růžové rty, které byly roztažené do širokého úsměvu. Vyjekla jsem nadšením a skočila mu kolem krku. Pevně jsem ho objala a přitom vdechla jeho vůni. Se smíchem si mě přitáhl ještě více a rukama zmáčkl mé boky. „Kurva, Lou." Vydechl, když jsme se od sebe odtáhli. „Jsi pořád krásná." Prohlédl si můj obličej na pokraji pláče. „A ty pořád zrzek." Pěstí jsem ho bouchla do ramena. „No jo vy dva." Protočila nad námi očima Eleanora a přehodila si přes naše ramena ruce. „Něco jsem přinesl." Z tašky vytáhl Henry flašku plnou zlatavé tekutiny, na což jsem zapískala.
  „Jak se vůbec daří v Americe?" Zeptal se jediný chlapec, když jsme se mačkali na lavičce a pili z jedné lahve. „Škola ujde." Nad tou lží jsem se uchechtla a představila si sebe na obyčejné a ještě k tomu americké škole. „Jak se má Daniel?" Ele se musela předklonil, aby přese mě na Henryho viděla. Zatímco si ti dva povídali, hleděla jsem před sebe a cucala okraj lahve. Cítila jsem se jako za starých časů, akorát džusy jsme vyměnili za whiskey.

„Kdo se ti líbí?" Zeptala se mě devíti letá Eleanora, když ještě měla blonďaté vlasy. „Mně se líbí Jessica." Přiznal se stejně starý Henry, když si hrál s brčkem od pitíčka. „Vážně?!" Vyjekla jsem a vzpomněla si na dívku s tmavou pletí a copánky. „Ta má kluka, Henry." „Jo." Připomněly jsme mu s Ele a protočily u toho očima. „Mně se třeba líbí Violet." Pohodila vlasy Eleanora s vážným výrazem. „Ta je ale holka." „A?" Zamračila jsem se nad jejím chováním. Snaží se na sebe pouze přitáhnout pozornost. „Kdo se teda líbí tobě, Mary?" Otočil se na mě po chvíli ticha Henry. „Brácha říkal, že se to neříká." Obhájila jsem své tajnůstkářství a vyšvihla se na nohy. „Pojďme si hrát!" Zavelela jsem a z klacíku, pohozeném na zemi, jsem si udělala meč.

„Posloucháš?" Šťouchla do mě El, když se dosmála. „Hm?" Přiopile jsem se na ni usmála a položila si na její stehno ruku. „Zajedeme do večerky? Mám chuť na cigarety." Vstala jsem a nastavila ruce, aby se za ně mohli moji přátelé přitáhnout.
  Se smíchem a prázdnou lahví jsme vlezli do poloprázdného autobusu a odmítali si sednout, i když se nám podlamovaly kolena. Henry z ničeho nic začal zpívat a za chvíli se k němu přidala i Eleanora. Všimla jsem si dítěte, které na nás vystrašeně hledělo. Zamávala jsem a zašklebila se. Hned se odvrátilo zpět ke své matce a chytilo ji za ruku.
  Vyšli jsme z malého obchodu a zapálili si. Zavřela jsem oči, abych lépe cítila nikotin valící se do mých plic. „Kolik je vlastně hodin?" Zeptala se El nikoho určitého. „Asi devět." Odpovědi se jí dostalo od zrzka s nezájmem. „To už je tolik?" Jazyk se mi kvůli vypitému alkoholu motal. Na to pouze Henry kývl a vyfoukl na mě šedý kouř. „Už budu muset jít." Odhodila jsem skoro celou cigaretu za sebe a zkontrolovala kapsy, jestli všechno mám. „Už?" Zafňukala El a zamračila se. „Mějte se nádherně, lidi. Mám vás ráda." Oba dva jsem najednou objala a odběhla pryč. Nedostali ani prostor k tomu, aby se se mnou rozloučili.
-Hned, jak jsem otevřela domovní dveře, vyskytl se mi pohled na Anthonyho. „Kde jsi byla?" Zkřížil ruce na prsou a sledoval, jak si sundavám boty. „Venku." Přistoupil ke mně a přivoněl si. Zkřivil obličej, když mu do nosu udeřil pach alkoholu. „Rodiče se hádají." Sklopil zrak. Na to jsem se zaposlouchala a uslyšela matčin křik. „Půjdeme nahoru?" Chytli jsme se za ruce a šli chodbou. Dveře do kuchyně byly otevřené, takže jsme mohly slyšet rodiče. „Je to tvá vina, že Mary s Tonym propadávají!" „Moje? Jak to muže být moje vina?" Ozval se hlasitý otcův hlas. Tony mou ruku zmáčkl více a táhl mě dopředu. „To ty je tak rozmazluješ!" „To, že jim říkám, jak je mám rád, není rozmazlovaní, Bernadet!"