I Don't Like // l. h.

Chapter 33

,,Tak, jak bylo v New Yorku?" zeptala se mě Jade, když jsem před ní postavila kafe.

,,Nádherně." odpověděla jsem ji a začala jsem se přiblbě usmívat. Šla jsem si sednout do křesla naproti Jade a usrkla jsem si ze svého hrnku.

,,Ty jsi v tom vážně až pod uši. Kam se poděla ta Carol, která byla všemi deseti proti vaší svatbě?" zeptala se mě pobaveně.

,,Jo, to kdybych věděla. Prostě se najednou ta negativní Carol vypařila a objevila se tu ta pozitivní Carol, která Luka miluje." zasmála jsem se, ale všechno, co jsem řekla jsem myslela vážně. 

,,Vy jste tak sladcí." rozplývala se Jade. 

,,Dost o mě. Co Ash?" zeptala jsem se ji. Ona se začala červenat.

,,No ..." začala, ale potom se zastavila.

,,Co, no? Jade Amelie Thirlwall, proč mám pocit, že mi něco tajíš a nebo že se mi něco bojíš říct." zeptala jsem se ji pobaveně.

Ona se na mě podívala. Snažila jsem se z její tváře vyčíst cokoliv, co by mi pomohlo napovědět, co se děje. Nic, jsem ale nevyčetla, protože byla její tvář neutrální a nedalo se z ní nic vyčíst. 

,,No, je to dobrá, ale i špatná zpráva." řekla konečně.

,,Povídej." usmála jsem se na ni povzbudivě.

,,No, vlastně, Ashe chtějí přesunout do Ameriky. Chtějí tam otevřít nějakou novou pobočku a ... Ash mi nabídl, abych jela s ním." řekla mi a podívala se na mě. 

,,Ale, to je bomba." usmála jsem se na ní.

,,Toje. Jsem ráda, že mi Ash nabídl, abych s ním jela. Dokázal mi tím, jak moc mě chce ve svém životě. Ale, já tu mám rodinu, kamarády, klienty, ... Jsi tu ty, a já se s tebou nechci přestat bavit a ..."

,,Počkej! Nesnažíš se vymlouvat na mě, že ne? Jadey, máš velkou příležitost splnit si svůj sen. Vždycky jsi chtěla vypadnout z Austrálie. Tak neváhej! O mě nepříjdeš. Budeme se navštěvovat, pořád budeš moje právnička a hlavně moje nejlepší kamarádka." řekla jsem a povzbudivě se na ni usmála.

,,Myslíš, že bych mohla jet?" zeptala se mě s úsměvem. 

,,Jasně, že jo. Je to velká příležitost." řekla jsem ji a ona mě objala. 

,,Jsem ráda, že mám tak dobrou kamarádku." zašeptala.

,,Jsem na tom stejně." řekla jsem ji nazpátek.

O dvě hodiny později

Jade před chvilkou odešla domů a já jsem se rozhodla, že jako správná manželka, uvařím svému manžílkovi večeři.

Protože, mé kuchařské schopnosti nejsou zrovna nějak moc velké, rozhodla jsem se, že udělám caesar salát. Je to jedno z málo jídel, které mi nevzplane a které nebude chutnat jako uhlí, když něco pokazím. 

,,Jsem doma!" zavolal na mě Luke z předsině. 

Než jsem mu stačila něco říct nazpátek, už vcházel do koupelny a chvilku potom mě objímal zezadu kolem pasu.

,,Hmm, ahoj." pozdravila jsem ho a usmála se. 

,,Co to děláš?" zeptal se mě a dal mi pusu na krk. 

,,Caeser salát." odpověděla jsem a dala jsem si do pusy kousek papriky. 

,,Hej, neužírej. Ať taky zbyde něco zbyde na mě." zasmál se.

,,Tak si taky vezmi." zasmála jsem se. Vzala jsem jeden kousek papriky, otočila jsem se k Lukovi a papriku jsem mu dala do pusy.

,,Tak co, chutná?" zeptala jsem se s úšklebkem a objala jsem Luka kolem krku.

,,Je to dobrý." zasmál se a objal mě kolem pasu.

Naklonil se ke mně, aby jsme mohli rty spojit do polibku. Lehce jsme je o sebe otřely a potom jsme se políbili o něco vášnivěji. Po chvilce jsme naše rty rozpojili, ale opírali jsme se o sebe čely. Koukali jsme se do očí a to dost dlouho. Topila jsem se v jeho modrých očí. 

,,Už jsem ti říkal, že jsem rád, že mám takhle pěknou manželku?" zeptal se mě a já jsem se trošku začervenala.

,,No, vlastně ..." zasmála jsem se a on se jenom přiblbě usmíval. 

,,Jsi nádherná." usmál se a pohladil mě po tváři.

,,Teď bych měla dodělat večeři." usmála jsem se, ale dál jsem ho objímala kolem krku. 

,,A, neobjednáme si pizzu?" zeptal se.

,,No, nevím. Měla bych trošku zhubnout." zasmála jsem se.

,,Počkej, ty si myslíš, že jsi tlustá?" nevěřícně se na mě podíval.

,,Ne, to ne. Ale ..." 

,,Mně příjdeš dokonalá." skousl si spodní ret a potom mi rukama vjel pod tričko a začal mi přejíždět jimi přejíždět přes moje břicho.

,,Vážně? Ty mně taky." usmála jsem se a tentokrát to byl on, kdo se začervenal. 

,,Tak, já objednám tu čínu." usmál se a odešel do obýváku pro telefon, aby mohl zavolat do pizzerie a pizzu objednat.

Zeleninu, kterou jsem měla připravenou na salát jsem dala do misky a potom jsem misku dala do lednice. Ještě se určitě bude hodit.

Šla jsem za Lukem do obýváku. Luke seděl na gauči a něco mačkal na mobilu. Sedla jsem si vedle něho a opřela jsem svoji hlavu o jeho rameno. Svoji ruku položil kolem mých ramen. 

,,Jo, zapomněl jsem ti říct, že zítra je porada a ty tam musíš jít se mnou." zašklebil se. 

,,Já? Proč?" zeptala jsem se a podívala jsem se do jeho modrých očí, které mě tolik fascinovaly. 

,,No dobře. Doufám, že najdu nějaký vhodný šaty." zasmála jsem se. 

,,Myslím, že by jsi tam mohla jít klidně i v teplákách. Tvoje nádherné tělo, vypadá dobře ve všem." řekl. Já jsem se tomu jenom zasmála.

Druhý den dopoledne

,,Tak co, jsou dobrý?" zeptala jsem se Luka plná očekávání. 

V šatníku jsem totiž našla starší šaty, které jsem ještě nikdy neměla na sobě. Měly bílou barvu a protože jsem si je kupovala, když mi bylo sedmnáct, tak mi byly trošku kratší. Ale ne o moc. Byly mi do pulku stehen. Navrch jsem si dala koženou bundu. Dobře, na obchodní schůzku se to možná nehodí, ale co? (viz media)

Luke se konečně otočil a obdivně si mě prohlédl.

,,Wow, jsi nádherná." řekl a objal mě.

,,Rád bych se nad tebou ještě rozplýval, ale budeme muset jít. Doufám, že tě ti plešatí úchylové nebudou očumovat." řekl Luke zcela vážným tónem. Já jsem se zasmála a chytila jsem ho za ruku.

,,Neboj, jsem jenom tvoje, takže mi jsou nějaký takovýhle chlapy u zadku." řekla jsem mu. 

,,To se nebojím, já si tě pohlídám." zasmál se, když jsme vyšli z bytu.