Chapter 39

3.8K 224 4
                                    

,,Jsi už v pohodě?" zeptal se mě Luke a víc si mě k sobě přimáčknul. 

,,Jsem." usmála jsem se na něj a opřela jsem si hlavu o jeho rameno. 

,,Já jsem ti říkal, že Styles je divnej. Ale ne, ty jsi mě neposlouchala." řekl naštvaně.

,,Luku, já se nechci hádat. Ano, uznávám to. Měl jsi pravdu. Říkal jsi mi, že Harryho neznám moc dobře, ano, měl jsi pravdu. Takže , chybu jsem uznala a tak bychom mohli dělat, že se nic nestalo." řekla jsem mu podrážděně.

,,Dobře." usmál se a dal mi polibek do vlasů.

,,Kde se tu vlastně bereš? Myslela jsem, že máš hodně práce." zeptala jsem se ho. 

,,No, zaprvé se mi stýskalo po mé drahé manželce a zadruhé, někdo tady bude mít za tři dny narozeniny." mrkl na mě. 

A sakra! Já mám za chvíli narozeniny.

,,No jo. Budu už velká holka. Dvacet-jedna, to už je věk." zasmála jsem se. 

,,Moje velká holka." taky se zasmál a přitiskl své rty na mé.

Jeho ruce mě začaly hladit po bocích. Polibky začaly být vášnivější než před tím. Potichu jsem zasténala, když mě kousl do rtu. Nějak jsme ignorovali to, že je s námi v jednom autě řidič, prostě jsem se věnovali jenom sobě. 

Usmála jsem se do polibku, když jeho ruce zabloudily na můj zadek. Nedobrovolně, jsem do Luka strčila, abych ho od sebe odstrčila.

,,Luku, nech si trošku energie domů, ano?" řekla jsem mu a zasmála se.

,,Já myslím, že mám energii jak na teď, tak na potom." zasmál se a lehce mě políbil na krku.

,,Ne, Luku. Nech toho." řekla jsem zcela vážně.

Nebylo to tím, že bych nechtěla, ale bylo to tím, že nás řidič sledoval ve zpětném zrcátku. Bylo to tak nechutný.

,,Takže, to znamená, že mi dlužíš dvě kola." zasmál se Luke, když ode mě odtáhl.

,,Vážně?"  zeptala jsem se ho se smíchem a pozvedla jsem jedno obočí.

,,Jo." mrkl na mě a začal mě hladit po stehně.

,,A vy by jste mohl čumět na cestu a ne očumovat moji manželku." řekl naštvaně řidiči.

Řidič nic neřekl, ale bylo na něm vidět, že trošku znervózněl. Ušklíbla jsem se, protože jsem měla radost z toh, že mu Luke vynadal. 

Asi po deseti minutách jízdy, jsme konečně zastavili. Když jsem chtěla otevřít dveře, Luke mě zastavil se slovy, že jsem dáma a že mi dveře otevře sám. Neodporovala jsem a zůstala jsem sedět a čekala, až mi Luke otevře.

,,Prosím." řekl, když mi otevřel dveře. Usmála jsem se na něj. 

Vystoupila jsem z auta a šla jsem pomalu ke dveřím domu, kde jsme měli byt. Luke mě následoval. Odemkla jsem dveře a vešla jsem dovnitř. 

Výhoda tohoto domu byla ta, že se tu nacházelo jenom pět bytů. To znamenalo, že tu byl klid a nic moc se tady nedělo.

Šla jsme k výtahu, který jsem následně přivolala.

,,Ty jsi šel do baru hned z letiště?" zeptala jsem se Luka, když jsme si všimla, že za sebou táhne kufr. 

,,Jo." odpověděl jednoduše.

,,Počkej, a jak jsi věděl, že jsme s Jade v baru?"

,,No, víš, tvoje kamarádka je víc ukecaná než ty." zasmál se.

Protočila jsem očima. Jade vážně hlásí Ashovi každý její pohyb.

Výtah se otevřel a my jsme do něho nastoupili. Luke zmáčkl tlačítko s číslem našeho patra. Výtah se za chvilku zastavil a my jsme zamířili do našeho bytu. 

,,Dlouho jsem tu nebyl." řekl Luke, když jsem zavřela dveře.

,,Vážně? Tak, teď tady jsi. No, a jsi tu se mnou, Jsme tu sami, v tomhle nádherným bytě. Bez kontroly kamarádů ..." řekla jsem a začínala mu rozepínat jeho červenou košili. 

,,Hmm, mám to brát jako nabídku k zábavě." zeptal se šeptem a pozoroval mě, jak košili rozepínám. 

,,Ber to jak chceš." mrkla jsem na něj a políbila ho lehce na rty. Usmál se do polibku, vyzvedl mě za zadek a nesl mě do ložnice. 

Položil mě na postel a sundal si košili, kterou měl už rozepnutou. Sedl si na postel a poklepal si na klín, protože mi naznačoval, abych si mu sedla na klín. Udělala jsem to a on se vrhl na knoflíčky mé bílé košile. 

Když byla rozepnutá, stáhl mi ji z ramen a políbil mě na krku. Zaklonila jsem hlavu a ...

*crrr*

Ozval se můj telefon. Povzdechla jsem si a nedobrovolně jsem z Luka slezla. On si taky povzdychl a koukal se, jak odcházím do obýváku pro kabelku, ve které mi mobil vyzváněl.

Zjistila jsem, že mi volá táta. 

,,Ahoj, tati. Děje se něco?" zeptala jsem se do telefonu.

,,Ahoj. No, vlastně ani ne. Jenom jsem se tě chtěl zeptat, jak jdou přípravy." řekl táta. 

Vyprávěla jsem mu tedy o plánech a jejich realizací. Prostě jsem dvacet minut probírala s tátou nějakou akci a nemohla jsem se věnovat Lukovi. 

Táta konečně hovor ukončil a já jsem šla za Lukem nazpátek.

Když jsem dorazila do ložnice, čekalo mě překvapení. Luke ležel na posteli a pravidelně oddychoval. Usnul. 

Musela jsem se pousmát, když jsem se mu podívala do jeho krásné tváře. Byl tak roztomilý, když spal. 

Šla jsem k němu a přikryla jsem ho peřinou. Dala jsem mu lehký polibek na tvář a potom jsem se šla vysprchovat.  Ze skříně jsem si vzala fialové šortky, spodní prádlo a černé tílko, které mi sloužilo jako pyžamo. 

Osprchovala jsem se a potom jsem si lehla vedle Luka. Hned jsem usnula.

I Don't Like // l. h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat