Zbraní mafie

16

a vydala jsem se napřed.

Pov: Thomas

Ta holka mě nepřestane udivovat. V jednu chvíli stojí jak solný sloup a v tu druhou odejde jakoby nic. Z okna jsem sledoval, jak jde po příjezdové cestě a mizí za branou. Jelikož se neměl, co na práci rozhod jsem se že si půjdu zacvičit. Rychle jsem se převlek do oblečení na cvičení a vyrazil jsem do posilovny která byl v suterénu. Když jsem byl na schodech potkal jsem Clarisu jak šla z otcovi pracovny a netvářila se dvakrát nadšeně, radši jsem se ani neptal co se stalo, jelikož by na mě byla zbytečně hnusná a nic bych se nedozvěděl. Po dvou hodinách v posilovně jsem to vzdal a šel se do kuchyně napít. Vzal jsem si sklenici a do ní si nalil džus z ledničky. Poklidně jsem si pil svoje pití a koukal z okna, když ke mně přišel otec a oznámil mi, že s ním dnes jedu na obchodní schůzku a za hodinu vyrážíme. Na nic jsem nečekal a šel jsem se připravit, po extra rychlé sprše jsem si vzal černé společenské kalhoty a košili. Na obleky mě nikdy neužilo a tohle byla jedna z alternativ. Za pas jsem si dal pistoli a pro jistu jsem si ještě jednu dal na nohu tak aby nebyla vidět. Měl jsem ještě asi deset minut ale i tak jsem se vydal dolů. Překvapilo mě, že dole společně smím otcem tam stál i Tiffanin otec a nejspíš její bratr. Moc jsem ho neznal ale myslím, že se jmenuje Erik a má zdědit místo šéfa mafie v LA. Po chvilce jsem se všichni vydali na místo kde se měl obchod uskutečnit. Co jsem si tak lehce přečet v papírech měla to být výměna drog za zbraně. Jelikož jsem věděl že kartel, s kterým jednáme není féroví připravil jsem si lidi do zálohy a samy se podle toho připravili pod košilí se mi rýsovala neprůstřelná vesta. Jelikož byla na míru tak aby se vešla pod oblečení a dalo se v ní dobře bojovat, byl jsem si jistý že to máme v kapse. Na místě jsme zasvitli a všichni vystoupili za auta. Otcovy muži se seřadili a já se ujal vedení. Otec si mě chtěl vyzkoušet, jestli zvládnu vést mafii a já ho nechtěl zklamat. Z věrných můžu jsem vybral čtyři a rozdělil jsem pod ně zbytek mužů. Jedna skupina měla za úkol jít zezadu, druhý a třetí se měli rozmístit tak aby nám byly nápomocni, kdyby se cokoliv posralo a čtvrtá šla s námi. Když jsme vešli do budovy měl jsem pocit, že něco není v pořádku. Byly tu kartel a jejich vůdce Rafael Spinoza, kterému na tváři hrál pohrdavý úšklebek. Na to, o jaká obchod se mělo jednat tu měl docela málo mužů. I přesto jsem se tím nenechal zastrašit a začal jsem obchod. Ukázal jsem mu drogy a po předání jsem po něm chtěl zbraně. „Ty si opravdu myslíš že ti dám zbraně, je až nečekané že sis myslel že bych vám dal zbraně. Spíš ti nabídnu něco jiného a pro tebe cennějšího." Potom zavolal na nějákýho jeho chlapa a ten dotah do místnosti holku. Zprvu jsem nevěděl, kdo to je, ale po chvilce mi došlo že ta zmlácená holka je Tiff ještě v těch šatech, ve kterých od nás odcházela. Věděl jsem, že ať tohle dopadne, jakkoliv ona půjde s námi.