Zbraní mafie

12

Pov: Tiff

„Tak tady se schováváš. Vím o tobě dost věcí, ale nikde jsem se nedočet, že máš svůj vlastní byt. Možná to bude tím že o něm nevědí ani tví rodiče že." Prones a v hlase mu znělo pobavení. V klidu jsem si odemkla dveře a chtěla ho ignorovat, ale to by se mi nesměl nacpat mezi dveře. Nechtěla jsem se na něj podívat, jelikož jsem věděla, že mám pod očima zbytky řasenky. Nechala jsem ho mezi dveřmi a šla jsem si odložit věci do kuchyně, on to vzal jako pozvaní a šel dal. „Mám takové tušení, že tě nikdo nezval dál takže zas můžeš jít" pronesla jsem podle mě až moc klidně, Jeho to nejspíš nepřekvapilo a rozvalil se na gauči, já jsem se s vydala do koupelný odlíčit zbytky řasenky. Párkrát jsem si opláchla obličej studenou vodou. Vypadla jsem líp a po pláči nebyli žádný stopy, chvilku jsem počkala, než jsem vyšla. Jelikož mě zřejmě neslyšel přijít slyšela jsem část jeho rozhovoru. „Ne, nemám nejmenší tušení ... asi jo ale tak to se dalo čekat, upřimě asi sem to čekal horší ... už to ví ale nebyl jsem u toho ... no dobře pak ti zavolám, čau a večer u tebe." S tím zavěsil a já jako by náhodou vyšla z chodby. On se na mě otočil a já kolem něj prošla a sedla si na deku k smějícímu se Elliotovi. S chrastítkem v ruce jsem se na něj smála, on se rozvřískal po celým bytu, a já si to užívala, dokonce jsem na chvilku zapomněla na toho idiota sedícího na mojí pohovce. „Už to nejspíš víš co?" zeptal se a už se chystal si zapálit. „Opovaž se si to u mě v bytě zapálit, a jo vím a dvakrát nadšená z toho nejsem." řekla jsem lehce podrážděně. On schoval cigaretu zpátky do krabičky, a přitom mě zkoumavě prohlížel. „Co se ti na tom nelíbí? Každá holka by chtěla tak úžasného kluka jako jsem já. A navíc budeš díky mně dost vysoce postavená a bohatá. No prostě sen každý holky." řekne až moc egoisticky až mi je z toho špatně. „No zas tak si nefandi, můj sen to určitě není, mě by stačilo žít si poklidný život tady. Mám Viky, Elliota, Molly a Aarona, tyhle lidi mi bohatě stačí já se neprosila a dohodnutý sňatek s nějakým idolem který neumí napočítat ani do pěti, a jestli si myslíš že si sednu na zadek z nějákýho namachrovanýho idota tak se pleteš. A pokud ti to nedošlo i já jsem z rodin vysoce postavených mafianu." Chvilku se na mě zmateně koukal pak mu, ale došli má slova. Zatnul ruce v pěst a chladě se na mě podíval. „Tak zaprvé si uvědom, s kým to mluvíš, za druhé na tvůj názor se nikdo neptal, Jednou se řeklo a ty poslechneš ať se ti to líbí nebo ne, laskavě si uvědom, kde máš místo. A jako tvůj budoucí manžel ti zakazuji se bavit stým Arnoldem nebo jak se jmenuje." Nevěřícně jsem se na něj podívala. „Tak zaprvé zakázat mi to můžeš to je tak vše, za druhé uvědom si že si v mém bytu, a navíc bez povolení, a za třetí nikdo neřekl že to udělám." Bylo na něm vidět že začíná pěnit vzteky a aby toho nebilo málo začal mi zvonit telefon, na displeji mi svítila fotka mě, jak objímám Aarona a on si toho nejspíš všimnul. Rychle jsem hovor zvedla a z druhé strany se ozval vyčítaví hlas Aarona, úplně mi vypadlo že spolu máme jít dnes do klubu oslavit jeho návrat.