Zbraní mafie

8

Pov: Tiffany

Posbírala jsem vše co budu dnes potřebovat a dala to do mé kabelky. Obula jsem si bíle Nike boty a běžela jsem se nasnídat. Z okna jsem viděla Cobyho jak si hrál venku na trávě. S úsměvem jsem vešla do kuchyně a všechny pozdravila, všichni mi pozdravily na zpět a od Sindy jsem si vysloužila probodnutí pohledem. Sedla jsem si vedle taťky a pustila jsem se do své snídaně, která byla vynikající. Po jídle jsem vyšla před barák a čekal jsem kdy přijede řidič aby nás odvezl. Rychle jsem napsala zprávu Viky aby nečekala před školou že se uvidíme první hodinu ve třídě, mezi tím se vedle mě objevila Molly. Cestou se nedělo nic zvláštního, já klasicky poslouchala písničky z telefonu a Molly jsem nevnímala takže nemám nejmenší tušení co dělala ona. Auto zastavilo před školou a já rychle vystoupila a šla jsem ke skřínce, kde jsem popadla vše potřebné a spěchala jsem do třídy. V hlavě jsem si opakovala co vše za den musím udělat až jsem do někoho narazila. No ovšem jak z filmu. Podívala jsem se na dotyčnou osobu abych zjistila že k mé smůle to je Jonathan. Abych vám ho představila Jonathan je něco jako "král" školy, spál snad s půlkou holek z téhle školy co téhle školy snad půlkou města. Jednu dobu to zkoušel i na mě, ale já nechci mít nic společného s osobou jako je on. Co si budeme ale ještě bych chytla rez od lampy co stojí před školou, pokud mě chápete. „Tak snad čumím na cest ty krávo!" zařval přes celo chodbu, jenže to bych nebyla já kdybych neměla nějakou jízlivou poznámku. „ Och samozřejmě se ti omlouvám, víš já jsem zásadně proti týraní zvířat. Tak se utíkej za nějakou kravičkou, určitě ocení přítomnost takového vola" řekla jsem posměšně. Viděla jsem jak se mění na rajče, na chodbě bylo spousta lidí takže to viděli. Dokonce jsem zaslechla i pár uchechtnutí, věděla jsem že to nenechá jen tak a měla jsem pravdu. Natlačil mě na skřínky za námi a blízko u mého obličeje procedil „No podívejme se tatínkova holčička má problémy, jak pak ti asi pomůže teď ten tvůj zazobanej tatíček. Si jen malá děvka která bude jen kus majetku někoho nechutnýho jako si ty" a už se napřáhnul že mi vrazí facku, ale to by ho nesměla zastavit Thomasova ruka. „Máš pravdu, po domluvě našich rodin bude jednou můj majetek, a proto ti radím abys od ní dal ty ruce pryč jinak by se mohlo stát že o ně nehodou přijdeš" řek s povýšený úšklebkem. Oba dva jsme se na něho podívali jak na blázna, no halo jak jakože si ho vezmu? Chodbou se začalo ozývat různé šuškání a já věděla že teď to bude nejprobíranější téma školy. Najedou jsem se začala nekontrolovatelně smát, pohledy těch dvou byli k nezaplacení. „Hele Thomasi asi by si měl jít do dramaťáku, jelikož jsem si chvilku myslela že to myslíš vážně. No jo řek si to fakt přesvědčivě, jenže oba víme že se to nikdy nestane takže si dejte oba dva pohov. Jo Jonathane asi jsem se kdysi spletla, je tu někdo kdo má větší ego než ty." Poplácala jsem ho po tváři, proklouzla jsem mu pod rukou a vzala jsem si kabelku co doteď byla na zemi od mého pádu.