My little Omega [p.jm x j.jk]

4

Jungkook musel odejít za svým otcem, prý vyřešit některé věci a tak se Jimin rozhodl jít za svým bratrem
Jenže jednou věcí kterou nedomyslel bylo že zámek rodiny Jeon ještě v podstatě neznal, jediné místo kde se dokázal sám zorientovat byl hlavní sál a jídelna, což bylo někde na druhé straně zámku
Jimin ale nechtěl panikařit, někde tady někdo musí být a ukáže mu cestu
Nebo v to aspoň doufal

Po pár minutách bloudění různými chodbami už se začínal trošku bát že se opravdu stratil a ve chvíli kdy si uvědomil v jak velkém průšvihu vlastě je se málem rozbrečel

Jemně se uklidnil až když před sebou spatřil schody, nejspíš do nějaké věže
Věděl že záchranu tam nenajde, pouze ho napadlo že by zde mohl pozorovat západ slunce a poté se znovu pokusit najít cestu zpět do svého pokoje

Pomalu začal stoupat po dřevěných schodech, musely být vážně staré protože sem tam vrzli
Na starých obrazech povedených po točitých stěnách byla silná vrstva prachu, asi už tady dlouho nikdo nebyl
Některé z obrazů působily opravdu děsivě, na jeden z nich byl jakýsi zvláštní muž, přes oko měl krvavý šrám a na tváři ďábelský úsměv.. Jiminovi až přejela husí kůže po zádech, proč tady takové obrazy vůbec jsou

Konečně vystoupil na poslední schod a až teď si uvědomil jak vysoko vlastě je, momentálně jediné světlo na chodbě dělalo malé skleněné okno které bylo ale stejně jako většina věcí od prachu, navíc slunce už pomalu zapadalo takže v tam moc světla ve finále nebylo, zatím to ale stačilo

Jiminovu pozornost však zaujaly tmavě dřevěné dveře, v jejich rohu byla pavučina ve které bylo chyceno několik malých mušek.. Jimin si na levé zdi všiml vyset starého zrezlého klíče
Opatrně se po něm natáhl a vzal ho do ruky, nějakým způsobem mu to přišlo tajemné..
Klíč nasměroval k zámku a dvakrát pomalu otočil
Srdce mu bušilo několikrát rychleji ani nevěděl proč
Vzal za kliku a dveře pomalu otevřel
Před ním se objevila velká místnost, ze zdi trčely dřevěné trámy a stehen jako chodba i zde byla většina věcí od prachu
Jiminovi už bylo jasné že se ocitl na jakési půdě

...

"Taehyungu viděl si Jimina?" zeptal se Jungkook který svého manžela už dobrou hodinu nemohl nikde najít
"Neviděl, myslel jsem že je s tebou? Děje se snad něco?" vyděsil se Taehyung
"Nemůžu ho nikde najít" frustrovaně si povzdechne Jungkook a opřel se o dveře
Taehyung vystřelí do sedu a vyběhne ze dveří
"Tak jdeme hledat?!"
Jungkook kývne a postaví se
"Půjdeme pro Yoongiho a Hobiho, pomůžou nám" usměje se Taehyung a společně s Jungkookem se rozejdou do do hlavního sálu kde by se ti dva měli momentálně nacházet

...

Venku už byla momentálně tma a jediné světlo na půdě bylo ze svíčky kterou Jimin zapálil díky svíčkám které našel
Bylo zde spoustu zajímavých knih, starých obrazů, různé lahvičky kterých se ale Jimin nedotýkal, kdo ví co v nich je a hlavně jak je to tady dlouho, bylo zde i několik krabic, truhla, jakási klec, nejspíš ptačí a spousta dalších věcí
Jimina ale nejvíc zaujaly staré knihy
Svícnem si posvítil na starou knihovnu, vlastně všechno zde bylo staré
Vytáhl náhodnou knížku a otevřel ji, stránky byli lehce nažloutlé a sem tam poničené jinak byla kniha celkem zachována
Jimin usoudil že je to nějaká bylinkářská knížka, byli v ní obrázky různých rostlin a lektvarů, textu ale nerozuměl, byla to nějaká cizí řeč, Jimin knížku vrátil zpět
Napadlo ho prozkoumat ještě starou truhlu když si na zemi všiml staré knížky, došel k ní a pomalu ji zvedl, měla sytě červenou barvu, Jimin ji otevřel a vypadl na něj jakýsi malý bílý lísteček
Jimin ho sebral ze země a se zvědavostí si ho začal prohlížet, bylo na něm cosi napsané zlatým písmem, část byla od něčeho špinavá ale zbytek byl krásně čitelný, bylo tam napsáno

Toto je majetek Jess Luis, pokud to čtěš jsi ve velkém nebezpečí

Jimin takovým věcem nevěřil, fakt že je ale na staré půdě, plný starých a tajemných věci a navíc v podstatě po tmě, ho poněkud vyděsil
Lísteček vložil zpět do knížky kterou vrátil zpět na poličku
Otočil se k odchodu ale najednou vedle sebe uslyšel ránu
Jimin vyděšeně vykřikl a rozeběhl se ke dveřím které pouze zabouchl, s něčím jako zamykáním si nedělal starosti, klíč hodil někam vedle dveří a rozeběhl se po schodech dolů

...

"Yoongi! Neviděli jste Jimina?" vyhrkne Jungkook sotva ty dva spatří
"Ne" odpoví jednohlasně a zamračí se "stalo se něco?"
"Jiminie nějak zmizel, musíte nám ho pomoct najít" objevil se za Jungkookem Taehyung který už měl na krajíčku
"Sss.. baby neplač" přiběhli k němu Yoongi a Hobi "najdeme ho dobře?"
Taehyung kývnul a jemně zčervenal
"Kde všude už jste hledali?" zeptá se vážně Hoseok
"Prohledal jsem celé východní křídlo, už zbývá jen to západní a.. ne tam by nebyl.." zarazí se Jungkook
"Jak to víš?" zamračí se Yoongi, moc dobře věděl o jakém místu mluví
"O čem je řeč?" zeptá se zmatená omega která je značně nespokojená s tím že nic neví
"Severní věž" šeptne Jungkook
"Jdeme do západního křídla, ty jsi do věže" zavelí Yoongi a s jeho přítelem a omegou se rozejdou pryč
Jungkook za nimi chvíli hledí než se sám rozeběhne  ke věži

Sotva se dostane na první schod ze zhora uslyší výkřik, ten hlas je mu moc dobře povědomí.. jeho obavy se potvrdily
Jimin je nahoře

...

Jimin se rozeběhl po schodech dolů, najednou mu cesta přišla ještě delší než předtím
Díky šeru si ale nevšíml že část schodu na který zrovna došlápl je prasklá a pod jeho váhou se dřevo zlomilo
Jimin uklouzl a křečovitě zavřel oči,  když ale necítil žádnou velkou bolest kromě té v jeho pozadí pokusím se znovu postavit
V jeho kotníku ho ale šíleně zabolelo a on se se zakňučením sesunul k zemi
Až teď si vlastně uvědomil že není sám, někdo míří najdou k němu a dost rychle
Každý krok byl blíž a blíž a Jimin byl každou chvílí připravený bránit se

Když ale uviděl kdo je onen člověk i přes bolest v jeho kotníku se postavil a skočil Alfě předním přímo do náruče kde se taky rozbrečel

"Sss.. Jiminie.. už je dobře" hladil ho Jungkook po zádech
Nechtěl věděl co Jimina tak vyděsilo, na oné půdě je spousta věcí které by nikdo neměl nikdy vidět a i když jsou dobře schované je možné že nějakou z nich našel

Kdyby jen věděl že věc která Jimina tolik vyděsila byla obyčejná knížka která spadla na zem

Chudáček malý že:)