My little Omega [p.jm x j.jk]

9

O týden později:

Jimin se už od rána nehnul od svého bratra
Už to bylo týden co se dozvěděl o jeho těhotenství a od té doby se od něj nehnul ani na krok, nosil mu pití a jídlo i když bylo těžké vybrat něco z čeho by Taehyung neskončil u záchodové mísy stejně ho to ale bavilo

"Nepůjdeme ven?" zeptá se omega
Celé dny sedí jen v posteli a má štěstí když se může projít do hlavního sálu na oběd, jeho břicho bylo stále ploché ale jeho dvě Alfy a Jimin ho nenechali dělat skoro nic
Byl tu taky další problém a to že až na Jimina, Jungkooka a jeho dvou Alf o jeho těhotenství nikdo neví
Yoongi s Hoseok už plánovali žádost o ruku ale korunovace Jungkooka byla stále dva týdny daleko

"Tae, měl by ses šetřit" zakroutil hlavou Jimin
"Jimin! Nejsem ani ve druhém měsíci, nemyslíš že projít se snad můžu?" zamračí se Taehyung
Jimin chtěl něco namítat ale pohled jeho bratra ho umlčel a tak nakonec jen kývl a pomohl Taemu do stoje

...

Oba se posadily na houpací lavičku a v tichosti pozorovali okolí, byli nedaleko zámku u malého lesíka, byl zde příjemný vzduch a ve stínech velkých stromů u příjemný chlad
"Už se nemůžu dočkat až budu mít vlastní" promluví z ničeho nic Jimin
Taehyng okamžitě věděl o čem mluví
"Jiminie.. nesmíš se kvůli tomu stresovat hm?"
Jimin nic neodpovídal, jen po chvíli potichu kývnul a rozhlédl se kolem sebe
"Je tady hezky" šeptl
Tae se usmál se obejmul ho kolem pasu
"Půjdeme zpátky hm?" broukl Jimin skoro neslyšně
Po chvíli posedávaní se oba rozešli zpět do zámku

...

"Jimine? Otec nás chtěl vidět ve své pracovně" vešel Jungkook do jejich pokoje
"Proč?" podiví se omega a pomalu vstane z postele
"Nevím.. prý něco důležitého" zamumlá
"Tak na co čekáme?" usměje se Jimin a chytne svého manžela za ruku
"Jdeme"

"Otče, co potřebuješ?" posadí se Jungkook s Jiminem na křeslo naproti králi
"Nebudu chodit kolem horké kaše.." zamumlá ale tak aby ho oba zřetelně slyšely
Atmosféra v místnosti lehce zhoustne, Jimin nahlas polkne a stále se snaží držet klidný
Následující věta ho ale klidného nenechala

"Jimine.. doslechl jsem se že máte problém s početím"

"Jimine.. doslechl jsem že máte problém s početím"

Ta věta Jiminovi zněla několikrát dokola v hlavě už dvě hodiny
Předtím v knihovně udělal pěknou scénu za což se jeho manželovi několikrát omluvil, radši ale na chvíli zmizel z dohledu všech, aspoň než se všichni uklidní
Momentálně kráčel zámeckými chodbami někam do neznáma
Narozdíl od minula chodbu byli tentokrát opravdu živé, stěny byli bílé a béžové a každých pár metrů byl nějaký obraz, na některém byli lidé a některém louky a vázy s květinami
Bylo zde i poměrně víc oken kterými pronikalo sluneční světlo
Jimin se cítil poněkud příjemně
Jediná věc která mu nedělala dobře byla vůně neznámé Alfy, snažil se to ignorovat ale když podivný pocit neopouštěl ani po několika minutách začínal mít strach

"Princi Jimine" ozval se za Jiminem hlas
Jimin se prudce otočil a ztuhle hleděl na osobu před ním
"K-kdo jste?" šeptl Jimin protože na nic jiného odvahu neměl
Z může před ním vycházela opravdu divná atmosféra a jeho pohled nebyl o nic jiný
"Hans, potěšení na vaší straně" nechutně se ušklíbl až Jiminovi přeběhl mráz po zádech
"C-co potřebujete?" zeptal se Jimin nejistě
Z může před ním šla opravdu divná energie ale třeba mu nechce ublížit
"To se brzy dozvíte" znovu se ušklíbl Hans a udělal smělý krok k princi
Jimin nebyl hloupý, už mu došlo co po něm nejspíš chce
Pro Jiminovo štěstí, než se stačilo něco dalšího stát z druhé strany chodby se ozval hluboký hlas
"Nech ho být!"
Jimin čekal že Hans nebude posluchat ale on byl do pár sekund pryč, proto se pomalu otočil k jeho zachránci a usmál se
"Děkuji"
"Nemáte zač vaše veličenstvo-
"Jsem Jimin" přerušil ho Jimin
"Já Taemin, rád jsem vás poznal" řekl Taemin a než mu Jimin stačil cokoli říct zmizel za rohem stejně tak rychle jako se objevil

...

Ačkoli to byli teprve dvě hodiny Jiminovi se po jeho manželi začínalo docela stýskat a tak se rozhodl zajít za ním a omluvit se

"Alfa?" promluvil potichu a nakoukl bdo dveří jejich pokoje
"Jde z tebe cítit jiná Alfa.. s kým jsi byl?" uslyšel Jimin z druhého patra
Momentálně se nezajímal o jeho větu a rychle vyběhl schody
Hned co vyběhl schody přiběhl k Alfě a klekl si na kolena
"Omlouvám se.." šeptl
"Za co?" zamračil vše Jungkook, na jeho omegu už dávno nebyl naštvaný
"Vyváděl jsem před králem na udělal ti ostudu" šeptl Jimin
Jungkook si povzdechl a vypustil trochu feromonů aby se omega uklidnila
Pomalu se postavil a klekl si před Jimina a vtáhl si ho do náruče
"Už dávno se na tebe nezlobím Jimin"
Jimin se konečně uklidnil a uvolnil se v objetí jeho lásky
"A teď kdo je ta Alfa?"
Jimin ztuhl a odtáhl se
"Jungkookie-
"Kdo je to?!"
Jimin poznal že si Jungkook myslí něco úplně jiného než jak to opravdu bylo
"J-já.. byl jsem se projít a nějaká Alfa.." Jimin se zasekl, nemohl říct že mu ublížil protože tomu tak nebylo (zatím:)) ale nechtěl říct že to nic není.. "nějaká Alfa mě.. otravovala" šeptl nakonec a popotáhl, Jimin měl po nějaké době opět na krajíčku
Jungkook nadzvedl obočí a odtáhl se
"Jak otravovala? Co ti udělal?"
"Nic.. jen.. Taemin mi pomohl"
"Taemin?"
Jimin kývl a povzdechl si, možná by se mohl s Taeminem skamarádit napadlo ho
"Omlo-
"Nemáš se za co omlouvat Jiminie" usmál se konečně Jungkook a vtáhl si jeho omegu zpět do náručí
Takhle se tam objímaly ještě několik minut než byl čas jít na večeři

Ten konec je takový hr a nepovedený.. asi to ještě změním