14

313 18 0
                                    

Od chvíle co Jimin a Jungkook odešli z oslavy Taehyung měl v mysli stále to jedno a samé, kdy se konečně dozví nějaké novinky ohledně jeho, Hobiho a Yoongiho stavu, slíbili mu že se zeptají co nejdříve a Taehyung jim věřil, jenže jeho mimčo už bylo skoro ve třetím měsíci a brzy jeho bříško nepůjde už tak dobře skrýt
Hobimu a Yoongimu věřil a doufal že se brzy dozví dobré zprávy

A mezitím co Taehyung hluboce přemýšlel Yoongi a Hobi se opravdu chystali konečně odhodlat a požádat Taehyunga rodiče o jeho ruku a samozřejmě potřebovali povolení i krále Jeon čehož se Yoongi trochu obával, naposled když si chtěl vzít Hobiho to moc dobře nedopadlo, skončilo to tím že Hoseok je Alfa a že nemůže mít děti což by mohl být problém, také že prý nemá žádný větší majetek a nemá věno, Yoongimu to bylo všechno jedno ale co zmohl proti jeho otci? nic

"Nad čím přemýšlíš?" vytrhl Yoongiho hlas z přemýšlení, pomalu zatřásl hlavou a podíval se na přítele vedle něj
"Nic.. jen jsem se zamyslel" zakroutil hlavou a pořádně si prohlédl tvář muže před ním, věděl že je Hoseok hezký -i když hezký bylo slabé slovo- ale jakoby si to každý den uvědomoval víc
"Myslíš.. že to půjde?"
Yoongi hned věděl o čem Hobi mluví, došlo mu že není jediný který se reakce krále obává ale odkládat už to dál nemohou
"Za zkoušku nic nedáme.. a když to nepůjde třeba udělám atentát na krále Jeona" zasmál se Yoongi ale jeho úsměv hned zmizel když se podíval na Hobiho úsměv, smutný.. úsměv
"Děje se něco?"
"P-pro mě by jsi to tady udělal?" šeptl Hobi
"C-co?"
"Myslím.. pro mě by jsi taky udělal atentát.. na krále?" řekl o něco hlasitěji Hobi a popotáhl
Yoongi rázem utichl a chvíli jen mlčel než se stoupl přímo před Hobiho a naklonil se k němu tak blízko že se jejich nosy skoro dotýkali
"Ten největší atentát všech dob" šeptl a položil jednu svou ruku na Hobiho líčko "beru si přece i tebe hm? a říkal jsem ti už jak hezky dnes vypadáš?.. zlato.. nechtěl jsem tě nějak.." zasekl se Yoongi "nechtěl jsem tě nijak ranit.. ty víš že tě miluju že ano?" Yoongi si nebyl jistý co na říct protože mezi ním a Hobim k hádkám zrovna moc často nescházelo a tak se bál aby neřekl něco čeho by litoval
Hoseok se usmál se kývl nejistě hlavou
Yoongi si povzdechl a za ruku vytáhl Hoseoka do stoje
"Hoseokie.. moc, moc tě miluju a žádná jiná Alfa, omega ani Beta to nikdy nezmění!" řekl vážně ale s úsměvem Yoongi
Hoseok se konečně usmál se své ruce přemístil na pas Alfy
"Taky tě miluju Yoongie.." šeptl a šibalsky se usmál
Yoongi už nečekal ani vteřinu a jeho lásku políbil na rty, jejich krásnou chvilku jim ale překazil sametový hlas od dveří
"Měl bych žárlit?"

Oba se od sebe odtáhli -tak aby stále ale byli v objetí- a podívali se na těhotnou omegu ve dveřích
"Místo žárlení.. nechceš se k nám přidat?" ozval se jako první Hobi a natáhl jednu svou ruku k Taemu, ten protočil očima a ruku přijal, v tu chvíli se ocitli v pevném -ale stále opatrném- objetí obou Alf a než se stačil nadechnout jeho rty zaměstnal na několik sekund Yoongi a hned po něm Hobi

Všichni tři nakonec skončily upocení a v objetí v posteli a na nějaké vdvaky se znovu zapomnělo, aspoň na pár hodin

...

"Vstáváme vaše veličenstva" křikl Jin a roztáhl závěsy na okně aby do pokoje proniklo víc světla

Jimin pomalu otevřel oči ale hned je musel zase zavřít kvůli světlu v místnosti
Potichu zavrčel a překulil se na druhý bok kde narazil na Jungkooka který si ho bez přemýšlení přitáhl do náruče a znemožnil mu jakýkoli další pohyb
"Hm.. Alfa~" protáhl se Jimin a sám obejmul Aflu před ním
"Dobré ráno"
Jimin neměl sílu na odpověď a tak jen znovu něco zabručel a zavřel oči
"No tak, vstáváme" křikl znovu Jin a stáhl z nich peřinu na druhý konec postele
"Jine! Vrať mi to! Je tady zima" posadil se hned Jimin a unaveně si povzdechl
"Já věděl že to zabere" spokojeně si muml Jin a rozešel se ke schodům
"Ne že přijdete pozdě na oběd!! máme speciální hosty" dodal ještě a zmizel protože Alfa která tolik milovala Jinovo raní buzení vypadala že ho brzy roztrhá na kousky a to by Jin dost nerad

"Speciální host? Někoho čekáme?" podivil se Jimin
"Nevím.. otec si asi zase někoho pozval" pokročil Jungkook rameny a pomalu si sedl na kraj postele
"Tak šup, vstáváme, slyšel si Jina ne?"
Jimin zabručel a sám se posadil na kraj postele
"Nemůžeme jednou přijít pozdě?"
"Pozdě chodíme docela často zlato a nemyslím si že dnes je to úplně dobrý nápad" zakroutil hlavou Jungkook na nesouhlas
"Aby se nám ten speciální host nepo-
"Ani se to nepovažuj doříct! Moje omega nebude mluvit sprostě" zavrčel Jungkook a zvedl ukazováček aby tomu dodal na vážnosti
"Omlouvám se" šeptl Jimin který měl na krajíčku, neustál když na něj někdo zvýšil hlas a už vůbec ne od někoho na kom mu záleželo
"Ne, ne ne.. promiň lásko" vyhrkl hned Jungkook a rychle obešel postel aby mohl obejmout jeho omegu která kvůli němu teď pláče
"Neplalej! No tak.."
Jimin popotáhl a podíval se do klína
"Omlouvám se, furt jen přidělávám starosti"
"To už nikdy neříkej! Není to pravda Minie.."
"Ale je.. nic nedělám a-
Přerušily ho Jungkooka rty na těch jeho, Jungkook s nimi bez ostychu začal pomalu pohybovat a Jimin se jen rád přidal

"Nic takového neříkej! Víš že tě moc miluju"
Usmál se Jungkook když se odtáhl
Jeho poslední věta zněla Jiminovi v hlavě tisíckrát dokola, ještě nikdy mu to Jungkook neřekl a když si to uvědomil vytřeštil oči
"Promiň.. já.. omlouvám se.. nic neříkej pokud to necítíš stejně-
"Taky tě miluju" byl přerušený Jiminem který ho následně políbil na tvář
Jungkook i Jimin se v té chvíli usmívali jako dvě sluníčka na hnoji (pardon pokračujem) ale jako vždy jejich hezká chvíle nevydržela dlouho

"Říkal jsem ať přijdete včas!!" rozezněl se v pokoji hlas Jina a v tu chvíli oba princové -vlastně už králové- věděli že jsou slušně v prdeli



































Pardon ale měla jsem neuvěřitelné nutkání tam to 'slušně v prdeli dát' :)

My little Omega [p.jm x j.jk]Kde žijí příběhy. Začni objevovat