3 nejlepší přátelé a Avengers

26. kapitola - výbuch

,, Jsme v nějakým bunkru" jen řekl.
,,To má bejt nápověda? " Zmateně jsem se zeptala.
,,No? A né snad?"
,, Ježiši, popiš to "
,,Hhhhh, Fajn" povzdechl si ,,Je to tu poměrně nově vybavené, v rohu počítače nebo tak něco a další takový kravinky, a v druhým rohu jsou nějaký bedny dál nic moc. Spokojená?"

,,Co je v těch bednách?" Ignorujíc jeho otázku.
,, Nemám nejmenší tušení" zase v klidu odpověděl. Si dělá srandu, že je tak klidnej, až ho najdu tak ho vykucham.
,,Nebo nejsou nějak popsaný nebo nějaký razítko tam není?"
,, Razítko? Podívám se...... Jo je."
,,Lokiiiiiii!!! Jak vypadá?!?"
,,No.... taková lebka s chapadlama."

Najednou všichni zpozorněli.
,, Lebka s chapadlama?" Řekli všichni najednou jen kapitán řekl ,,Hydra"
,, Co se vám stalo že stojíte jak vopařený?" Promluvil znovu Loki.
,,Loki už žádná legrace okamžitě tam odtud zmizte"
,, Proč? Mě se tu líbí"
,,Lokiii!!!"
Loki se točil když slyšel ránu jak bouchly dveře. Ale ne průvanem, spíš silou, lidskou silou. Že i Lokiho iluze ten zvuk přenesla.

Najednou Loki skončil s  luzí a zmizel.
Nastalo ticho. Které přerušil Tony.
,,Julio?"
,,Ano? " Odpověděla jsem zírající do jednoho bodu, bloudící v myšlenkách typu: co když se jim něco stalo, co teď dělají,kdo jim zavřel ty dveře,kdo pořád vede Hydru.
,, Máš tu aplikaci na vyhledání Lokiho mobilu?"
,, Máš pravdu" vykřikla jsem až se všichni otřásli leknutím.
,, Pardon" a s tím jsem začala hledat mobil po kapsách. ,,A tady je"

,,Jsou v New Jersey"
A s těmi to slovy jsme se všichni rozběhli pro výzbroj a výstroj ( v mém a Nikči případě jen pro mikinu) a nasedli do avengers tryskáče? Nevím jak se to jmenuje. A do hodiny jsme byli na místě.
Thor a Steve málem prorazili dveře tryskáče aby je co nejrychleji našli. Jenže plán byl nerozdělovat se.
,, Něco tu pípá" ozvalo se mi v hlavě.
,,Loki? Jsi to ty?" Hloupá otázka já vím ale jistota je jistota.
,,Jo jsem. Ale to pípání se zrychluje. Co máme dělat?" 
,, Jak se tam dostanu?"

***Buuuuuummmmmm***

Vybouchla jedna část bunkru. I když jsem pořád nevěděla kde přesně se nachází bezmyšlenkovitě jsem se rozběhla dovnitř. Nic mě v tu chvíli nezastavilo. Volali na mě, ale já slyšela jen tlumené výkřiky na způsob:  zůstaň!!, stůj!!, Julio zastav se!....

Plán mi byl ukradený. Běžela jsem dál a dál, až dovnitř. Až když jsem vystoupila dovnitř a dveře zavalilo kamení a ten bordel který způsobil výbuch. Tak pak teprve jsem si uvědomila že to úplně dobrý nápad nebyl. Jenže když se jim něco stalo tak je to na mě protože se sem ostatní nedostanou, nebo možná jo ale třeba pozdě a...... Rychle jsem tyhle myšlenky zahnala pryč. Nemůžu na to myslet....NESMÍM.

Už ani nevím jak se mi to povedlo ale nejednou jsem se přemístila k Lokimu a Buckymu. Oba přeskakovaly pohledem z pípajících beden na mě. Zarazilo mě že každý stál na opačném rohu místnosti, ale vypustila jsem to z hlavy. Nic jsem neřekla a oba se rozešli ke mě. Apsolutní ticho rušilo jen to pípání. Už, už jsem se nadechovala...... ale pípání přestalo......
...A...

***Buuuuuummmmmm***

Ahoj 👋😉

Nebojte žiju, ale za to čekání mě nejspíš zabijete🙃
Já vím jsem hrozná, a tak doufám že si to takhle aspoň vyžehlím 🤣
Omlouvám se za chyby 😶
Budu ráda za každý komentář nebo hvězdičku.
Mějte pěkný den 👐🙂😅