Prázdniny se Snapem

12

"Pro Merlina, co jste to vyváděl, pane Pottere?" spráskla ruce Poppy.
"Je magicky vyčerpaný, nadoraz, dal jsem mu života budič, ale moc valný výsledek to nemělo," podal strohou odpověď Snape jelikož Harry toho nebyl schopen.
"A jak se to stalo?" zpovídala Poppy Snapea.
"Zkoušel ovládnout svou vnitřní magii," vysvětlil Snape.
"A ty jsi mu to volil? Vždyť je to jen chlapec, tuhle magii přeci může použít jen velmi silný kouzelník. Používat se smí až dosáhne magického vrcholu. Pan Potter na něm zdaleka být nemohl," Mračila se Poppy.
"Má chyba," hlesl Snape.
"Bude v pořádku, ale obnovení magie bude trvat nějakou dobu," řekla Poppy a šla si pro potřebné lektvary.
Harry se na druhý den ráno probral. Byl sice stále vyčerpaný, ale dokázal se udržet vzhůru. Severus celou noc seděl u jeho lůžka a držel jej za ruku. V očích měl prázdný výraz.
"Co se děje Severusi?" zeptal se Harry namáhavě.
"Ublížil jsem ti," hlesl Snape.
"To jsem si způsobil sám. Jsem hloupej, používal jsem neverbální magii spolu s tou vnitřní. Můžu si za to sám," pohladil jej po ruce ale Snape ucukl.
"Neměl jsem ti to vůbec navrhovat, a pak mi touha zaslepila mysl. To se již nikdy nestane."
"Co tím myslíš?" bál se Harry zeptat.
"Když si usnul, chtěl jsem ti dát polibek. Stalo se to co obvykle, jenže poté jsi skočil absolutně vyčerpán. Tohle musí přestat. Musíme se rozejít. Již ti nebudu znovu ubližovat," Severus vstal a díval se z okna.
"To nemůžeš udělat!" vyhrkl Harry v očích slzy.
"Popravdě jsem to již udělal," utrousil Snape.
"Já nechci, abys mě nechal. Za tohle můžu já, netrestej sebe a mě zároveň!" plakal Harry.
"Někdy jsou věci, které jsou správné, také bolestné. Přejde vás to, pane Pottere," řekl Snape stroze a pak odkráčel z ošetřovny. Nevydržel déle s chlapcem, kterého miloval v místnosti. Severus byl silný muž, ale jsou chvíle kdy i ten nejsilnější nemůže zvládnout své emoce.
Po třech dnech na ošetřovně, kdy chlapec jen plakal a jeho léčba přinášela jen malé výsledky, se Harry rozhodl, že dá své matce a přátelům, vědět co se stalo.
"Potřeboval bych napsat dopisy," požádal Harry madam Pomfreyovou.
"Samozřejmě. Chceš, abych to zapisovala, nebo ti mám půjčit bleskobrk?"
"Radši ten bleskobrk, ale nebude psát nesmysly jako ten od Holoubkový z Věštce?"
"Ne, neboj se," usmála se na něj Poppy a odešla pro potřeby k psaní.
Hermiona mu odpověděla následující den.
"To je mi moc líto, Harry. Bude těžké profesora přesvědčit. Znáš ho je to Snape... ale nebude to nemožné. Zkus vytrvat! Držím ti palce Harry, vy k sobě patříte!"
Harry zmačkal dopis a plakal. Ano já to vím, on to ví, ale co s tím když je tak tvrdohlavý.
"Toho večera dostal dopis i Snape byl to hulák. A byl slyšel po celém hradě i k Harryho uším se dostala odpověd jeho matky na Harryho trápení.
"Snape ty zbabělče! Počkej až se mi dostaneš do rukou. Neříkala jsem ti snad, že máš na mého chapečka dávat pozor? Že mu nemáš ubližovat? Zítra přijedu a vážně si mě nepřej potkat, jinak bych tě musela rozdrtit na prach a přidat do lektvarů!"
Snape seděl za pracovním stolem bledší než obvykle. Napsal o tom své matce. Přijdu ještě o její přátelství? Nejspíš si to zasloužím. Povzdechl si Snape.
Večer se v jeho kanceláři krbem zjevil Brumbál.
"Můj chlapče," rozevřel náruč a Snape po dlouhých létech starce objal.
"Víš že tohle všechno není nutné Severusi. Prostě za ním jdi a usmiřte se," pohladil jej po vlasech.
"Já, nemohu. Už jen polibek mu ublíží, ne nemohu!"
"Je jediné řešení tohoto problému, samozřejmě až se zotaví. Ale zbavíte se toho navždy," řekl albus.
"Co tím myslíš?" podíval se na Brumbála podezřívavě.
"Z Harryho se musí stát muž, pak nekontrolovatelné výbuchy magie přestanou,"
"Víš, co mi tu navrhuješ?" vytřeštil Snape oči.
"Ano. Již jsem byl i za Harrym a vysvětlil mu to."
Snape se stal kamennou sochou neschopen pohybu.
"On tě miluje i když je teď uražený," pohladil jej Brumbál po tváři a utřel osamělou slzu, která Severusovi stékala po líci.
"Já zklamal jsem ho... a Lily taky, nemohu doufat že..."
"Zítra za ním zajdi a uvidíš!" řekl Albus pevně.

***

Před ošetřovnou se Snape potkal s Lily. Vrhla po něm vražedný pohled.
"Právě jdu za ním," řekl Snape.
"Nespěchej. Chci s tebou mluvit," zúžila Lily oči do tenkých škvírek.
"Pokud mne hodláš proklít, nemohla bys s tím počkat až potom, co se pokusím udobřit s tvým synem. Pokud o to bude stát samozřejmě," řekl Snape.
Lily změnila postoj na přezíravý: "Proč sis to tak náhle rozmyslel?"
"Albus mi promluvil do duše," povzdechl si Snape.
"Takže ti konečně došlo, že ses choval jako idiot?"
"Takto bych to neformuloval, ale víceméně ano," souhlasil Snape.
"Dobrá můžeš jít dovnitř, nicméně poslouchej mě pečlivě. Jestli ještě někdy ublížíš mému synovi nebo ho jakkoli zraníš... Dozvím se to a budeš za své činy pykat Severusi Snape, přísahám, že budeš," z očí jí sršely blesky.
"Jsem si toho vědom, ano," přikývl Snape. A v duchu si pomyslel

Ona je opravdu máma lvice.

"Tak už za ním jdi, ty starej blázne," ušklíbla se Lily která měla viditelně lepší náladu. Snapeovi zacukaly koutky.
"Napíšu ti," rozloučil se s ní a vešel na ošetřovnu.

***

Byl tu naposledy před týdnem, když na tom byl Harry hodně špatně. Dnes byl chlapec tentokrát v lepším stavu.
"Je vám lépe?" začal Snape formálně.
"Hm o trochu," řekla Harry a ostřížím zrakem jej pozoroval. Nedokázal určit, proč za ním Snape přišel.
"Mluvil jsem s profesorem Brumbálem," posadil se Snape vedle jeho lůžka. Chlapec zčervenal a uhnul pohledem. Severus se pousmál. Snad mám naději.
"Jestli jste se rozhodl být ten, kdo se obětuje, aby mne zbavil panictví, tak si ušetřete námahu," řekl Harry vzpurně. Ale na Snapea se ani nepodíval.
Opět je tu ta jeho tvrdohlavost.
"Bereš náš počínající vztah tak lehkovážně?" zeptal se Snape. Harry se na Snapea nevěřícně zadíval.
"Já? To tys mě nechal!" vyprsknul Harry.
"Nechtěl jsem ti dál ubližovat. Ovšem rozchodem jsem ti nejspíše ublížil daleko více," zašeptal Snape. V Harrym se vzedmula vlna potlačovaného hněvu.
"Nefandi si tolik!" utřel jej Harry samolibě.
Snape zavřel oči, doufal, že se již dostali přes jeho období vzdoru. Zřejmě jsem se spletl.
"Zapomínáte, s kým mluvíte, pane Pottere!" vrhla na něj Snape jeden ze svých zničujících pohledů. Harry naprázdno polkl a pak uhnul očima jinam.
"Podívej se na mě," přikázal mu Snape. Harry neochotně poslechl.
"Nejsem v tomto dobrý. Ber co nabízím, ale musím ti připomenout, že nabídka je časově omezená," řekl Snape a roztáhl náruč. Harry ale váhal. Trvalo několik minut než Snape ruce spustil.
"Beru na vědomí," řekl Snape chladně a odcházel pryč. U dveří ošetřovny jej Harry chytil.
"Drž mě a už nikdy nepouštěj!" přikázal Harry a Snapea prudce políbil. Severus obtočil paže kolem Harryho zesláblého těla a polibek prohloubil. Ne však natolik, aby měl Harry problémy.
"Harry, nechci, abys měl pocit, že to nutně musíme vyřešit hned" zadíval se Snape na svého milého.
"Ehm zrovna jsem o tom přemýšlel. Asi bych chtěl ještě počkat, jestli ti to nevadí," zrudl Harry.
"V pořádku," přikývl Snape.