V jeho moci

2.

Konečně jsme došly do klubu. Koply jsme do sebe dalšího panáka a šly na parket. Tancovaly jsme do rytmu hudby a užívaly si to. Když v tom se k nám přidali nějací pohlední kluci. Pozvali nás na skleničku na bar, kde jsme se s nimi daly do řeči. Docela jsem si začala rozumět se světlovlasým Petrem.

Dobře jsem se bavila, ale měla jsem takový nepříjemný pocit. Na zádech jsem totiž cítila něčí pohled, když jsem se ale otočila, neviděla jsem nic zvláštního. Petr mě dál zval na panáky a já začínala mít upito. Jeho společnost mi přestávala být příjemná, protože začínal být až moc dotěrný, snažil se mě dotýkat a to se mi nelíbilo. Raději jsem se vymluvila, že si musím odskočit.

Otočila jsem se a tam byl on, ten muž, se kterým jsem se cestou do klubu srazila. Seděl u jednoho stolku v rohu se svými kumpány a pozoroval mě. Úplně ve mně hrklo, když jsem ho zahlédla. Musel si toho všimnout, protože jeho zamračený výraz se změnil v lehce pobavený.

Rychle jsem se z tohoto prvotního šoku probrala a vyrazila rozhodným krokem k toaletám. Bohužel vzhledem k mojí hladince alkoholu v krvi, tak rozhodný už nebyl a trošku jsem zavrávorala. Vstal a vyrazil proti mně. Dělala jsem, že ho nevidím a chystala se ho obejít.

,,Nemyslíš, že už by to pití stačilo?" zeptal se mě s úšklebkem na tváři.

,,Nemyslím." usmála jsem se na něj ironicky.

,,Dej si vodu a zmiz od toho chlapa." zvážněl.

,,A ty jsi jako kdo, že mi budeš říkat co mám dělat? " mluvila jsem už trošku nesrozumitelně.

,,Měla bys mě poslechnout, ten člověk nemá dobrou pověst."

Protočila jsem oči a odešla na záchod.