Sázka - Larry Stylinson CZ

8

Vhledem k tomu, že jsme do školy poprvé šli ve středu, tak je zítra pátek. Šel jsem se umýt a potom jsem šel rovnou spát.

Ráno jsem se probudil a moje rutina nebyla o moc jiná než kdy jindy.

Do školy jsem se ale těšil více než kdykoliv jindy. Věděl jsem, že tam na mě čeká Harry.

Došli jsme tam a vešli jsme rovnou do třídy, kde jsme se usadili na naše židle. 

Hned po zvonění přišla do třídy učitelka a zase říkala něco, co já jsem z hlavy hned vypouštěl. Nakonec konečně zazvonilo na přestávku.

Kouknul jsem se ven, kde byl Harry a ti jeho kamarádi. 

Ukázal rukou, že tam mám jít, tak jsem se tam samozřejmě hned vydal, ale ještě před tím jsem to řekl Niallovi.

„Ahoj," pozdravil jsem je všechny.

„Ahoj," oplatil mi Harry s úsměvem.

„Dneska je pátek a u jednoho kluka, Zacka, je párty a my tam jdeme, půjdeš s náma?" zeptal se mě a já vykulil oči.

„Nevím, asi se mi moc nechce," řekl jsem a pokroutil hlavou.

„Notak, pojď," přemlouval mě Harry.

„Fakt nevím. Nechce se mi," snažil jsem se z toho vykroutit dál.

„bude to sranda, vezmi klidně i Nialla," dál se snažil, mezí tím co se Zayn s Liamem už bavili o něčem jiném.

„Fajn, tak půjdu s Niallem," vydechl jsem poraženě.

„Okey, potom ti ještě napíšu kdy a kde," usmál se a odešel.

Sakra, na co jsem to zase kývnul?

Došel jsem za Niallem a hned jsem mu to řekl. Jemu to bylo jedno, protože on už na pár takovýchle akcí byl, ale moje to bude první takováhle akce.

„Ty jo, už jsem si myslel, že se nikde neopiješ a nebudeš se bavit," zasmál se. 

„Je mi šestnáct, Nialle," řekl jsem a kouknul se na něj vražedným pohledem.

„No a co? Koho zajímá kolik ti je?" usmál se.

„Policii?" pozvedl jsem obočí a zamrkal.

„Jéžiš, abys náhodou někdy neprovedl, něco, co je trestný, nebo co ti mamka řekla, že nesmíš," potočil očima. 

Potom už konečně do třídy přišla učitelka a zase jsem tam nějak přežil všechny ty hodiny, při kterých jsem vlastně ani neposlouchal.

Na konec jsem vyšel ven ze školy, stoupli jsme si na stanu a ještě jsme tam chvilku stáli, možná jsem i tak trošku doufal, že k nám zase přijde Harry.

A jak jsem doufal, přišel.

„Tak co, jak se těšíte na párty?" zeptal se.

„Natěším, nejradši bych tam nešel," řekl jsem.

„Neboj, bude to v pohodě," snažil se mě uklidit. 

Chvilku jsme si tam všichni ještě povídali a potom jsme šli domů.

Na telefon mi přišlo oznámení od Harryho, hned jsem si ho zobrazil.

Byli tam informace o dnešní párty.