11

360 27 1
                                    

„Třeba," pokrčil rameny a skounul si spodní ret.

„Na to zapomeň, princezno. Teď už jdi spát," řekl jsem mu a sám jsem si sundaval ty nepohodlné obtažené džíny.

Jen v boxerkách jsem si lehl do postele a nějak jsem zapomněl na to, že Louis vedle mě je má ještě taky.

Uvědomil jsme si to až v tu chvíli, když vedle mě zakňučel a začal si je sundavat.

Nějak to ale nezvládal, takže si s tím sundaval i boxerky. Hned jsem se zvedl, protože jsem teď neměl úplně v plánu vidět jeho přirození, i když ne, že by mi to nějak vadilo.

Vzal jsem jen ty džíny a konečně jsem ho jich zbavil.

Oba jsme teď vedle sebe leželi v posteli. Nevadilo mi to, ale právě naopak, byl jsem rád. Dokázal bych si představit, že takhle trávím každý večer, protože mi s Louim je fakt dobře a on si zaslouží krásnou péči, kterou já bych mu byl schopný dát, když bych se snažil a pro něj bych se zrovna snažil, protože bych si ho moc chtěl udržet.

Řeknu kluků, že jsem se s nim vyspal, ale Louimu hned zítra ráno vysvětlím, jak to je doopravdy. Nebudu riskovat to, že se někde dozví, že jsme se spolu vyspali, když bych mu to ani neřekl.

Pomalu jsem upadal do říše snů.

Louiho pohled

Ráno jsem se probudil v pokoji, který určitě neznám.

Ze včera si toho moc nepamatuju. Na to, že jsem říkal, že se neopiju, tak jsem to ani malinko nedodržel.

Naštěstí cítím, že na sobě mám boxerky, takže se nejspíš nestalo nic nevhodného, i když se stále dost bojím, kdo právě leží vedle mě, nebo kdo ode mě už uprchl, když zjistil, kdo vedle mě leží.

Pomalu jsem zvedl hlavu a otočil jsem ji na druhou stranu.

Trošku jsem se zděsil, když jsem vedle sebe pohlédl do Harryho očí.

„D-dobré ráno," řekl jsem trošku koktavě.

„Dobré ráno," odpověděl.

„C-Co tady dělám, jak jsem se sem dostal?" zeptal jsem se ho.

„Včera jsi to s pitím trošku přehnal a ještě tě nějakej chlápek zdrogoval, tak jsem tě vzal k sobě," řekl jednoduše.

„Uh, děkuju ti moc. S-stalo se včera něco.. však ty víš?" zeptal jsem se opatrně a nechtěl jsem to vyslovit.

„Ne, nespali jsme spolu. Možná někoho uslyšíš si říkat, že jsme spolu spali, ale neposlouchej to. Ujišťuji tě., že jsme spolu na sto procent nespali," řekl úplně v klidu a já trošku zčervenal.

„D-dobře, děkuju, že ses o mě postaral. Už půjdu domů," řekl jsem a pomalu jsem si začal sedat.

Ani mě neboleli spodní partie, což mi jen potvrzovalo to, co mi Harry řekl.

„Klidně tu ještě můžeš zůstat, nemusíš jít hned domů," řekl mi Harry.

„To je v pohodě, mamka už bude doma stejně ve stresu kde jsem a tak," řekl jsem, postavil se a začal se oblékat.

Harry se taky zvedl a byl jen v boxerkách. Sakra, je tak moc krásný. Začal se taky oblékat.

„Tak pojď, doprovodím tě alespoň kousek," řekl a vydali jsme se ven z baráku.

Vyšli jsme ven a já se oklepal zimou. Sakra, to snad mrzne, nebo co?

„Sakra, to je zima. Počkej tady na chvilku, hned budu zpět," řekl a odešel zase zpět dovnitř.

Jen jsem tam na chvilku stál a Harry potom přišel. Na sobě měl i bundu a v ruce ještě nějakou látku.

„Tady máš ještě jednu mikinu, vezmi si jí na sebe, ať neumrzneš," řekl a podal mi ji.

I přes moji jednu mikinu jsem na sebe dal i tuhle druhou, jeho mikinu.

„Děkuju," usmál jsem se na něj.

Sázka - Larry Stylinson CZKde žijí příběhy. Začni objevovat