Kouzelná Beruška a Černý Kocour: Infinity War 4

Lili a Flaška

Sarah: Lili, pojď u...... Ty si bereš rifle? Vždyť je tam venku tak nejmíň 26 stupňů.

Divila se následně v tu chvíli Sarah a sakra, co teď? N......no......beru no. A co je na tom?

Sarah: Vždyť ti v tom bude hrozný horko.

Ale nebude a pojď už, řekla jsem a následně jsem šla ke dveřím.

Sarah: No dobře no, mě teplo nebude.

Zasmála se, ale pak už taky šla. Šly jsme do nějaké chatky. Zase jsem se v tu chvíli snažila nekulhat. Chatka měla myslím, že číslo 9. Sarah zaklepala a přišla jí otevřít nějaká namalovaná blondýna. Klekly jsme si následně do kruhu, kde už byli všichni. Tedy, aspoň Sarah, já si musela sednout, jednu nohu pokrčit a druhou nechat nataženou. Blondýna si sedla samozřejmě vedle Adama, proč se taky divím, že? Já jsem následně seděla mezi Sarah a svým přítelem Nickem.

Sabrina: No, tak už asi začneme, ne?

Řekla ta blondýna a následně se pak zadívala přímo na Adama.

Sarah: Sabrino, tak už toč.

Poklepala Sarah následně blondýně na rameno, která se utápěla v Adamových očích. Musela jsem se následně v tu chvíli i sama pro sebe uchechtnout.

Sabrina: No jo furt.

Odpověděla následně tak......tak moc namyšleně. Hrajeme už asi 31 minut a na mně ještě nic nepadlo. Upřímně byla jsem zato i ráda. Sarah snad už zlíbala všechny nejmíň 3x. Teda, kluky samozřejmě a to i mého přítele Nicka. I když mi to bylo nepříjemný, brala jsem to, protože to bylo součástí té hry. Všechny holky visely hlavně na Adamovi. Tomu jsem se mohla jenom smát. Pak flaška zůstala otočená a to přímo na mě. Ani jsem nevěděla, kdo se to vlastně ptá nebo mi dává úkol, hru jsem totiž vlastně vůbec nesledovala, nebavilo mě to. Pak místností zazněl hlas. Ten hlas patřil totiž hnědovlasému klukovi, který následně řekl.

Denis: Chceš pravdu nebo úkol?

Kouknul pak následně přímo na mě. Mě je to jedno, co chceš. Řekla jsem úplně s nezájmem a sklopila svůj zrak. Ta hra mě opravdu absolutně nebavila.

Denis: Tak teda pravdu.

Mmm. Řekla jsem jenom, protože jsem si to už přála mít za sebou a opět se zase následně vrátit do svojí chatky.

Denis: Proč máš ty rifle?

To mě už i donutilo rychle zvednout hlavu a podívat se na něj. Všichni se následně v tu chvíli začali smát, nejspíš čekali něco jiného a upřímně řečeno já také. Ehm, cože?

Denis: No proč máš na sobě ty rifle?

Smích ostatních stále neustával. Sakra proč se mě ptá jako zrovna na tohle?! Blbější otázku snad vymyslet ani snad nemohl! A tak jsem teda následně polkla a následně mu na tu jeho stupidní otázku odpověděla. Ehmm......no......protože prostě jsem je chtěla mít na sobě. Řekla jsem dost nejistě. V tu chvíli se na mě podíval tak, jakoby věděl, že mu v tu chvíli lžu. Ale pak se už následně zase pokračovalo ve hře. Po dalších jednatřiceti minutách stále nic. Asi mám na tohle vážně nějaké štěstí. Začala jsem se zvedat, že už půjdu, když jsem stála na nohách, flaška zůstala otočená přímo na mě. No to snad ne! A hádejte, kdo se ptal nebo dával úkol?! Ano! On! Adam!

Adam: Nikam nechoď, Lili. Flaška zůstala otočená na tebe.

Mrknul pak následně na mě, co se následně nelíbilo Nickovi. Protože se na něho zvláštně podíval, mě ale následně vrtalo v hlavě, na co by se tak jako ptal? Proč mám tričko s beruškou a s Kocourem, nebo co?! Ne, už jsem se zvedla. Máš smůlu, Adame. Odpověděla jsem a pak jsem mu mrknutí vrátila.

Adam: No dobře, ale mám to u tebe.

Šibalsky se usmál, a Nick se následně na něho podíval vražedným pohledem. Ja to následně neřešila a jenom jsem se otočila a vyšla z chatky. Před ní jsem se zadívala přímo na oblohu, bylo tu krásně vidět na hvězdy. Zrovna jedna padala. Sklopila jsem hlavu a jenom jsem se zasmála.

Nick: Co sis přála?

Už zase! Ty mě tímhle jednou fakt zabiješ. Tohle mi už nikdy nedělej. Řekla jsem následně a pak jsem se i otočila, ale Nick jenom následně řekl.

Nick: Co?

Vždycky mě tak strašně vylekáš. A vůbec, co tu vlastně děláš? Nemáš být náhodou s ostatníma? Budeš tam chybět. Otočila jsem se a následně udělala krok. Při druhém se mi podlomila noha, ale já nespadla, někdo mě v tu chvíli zapřel. Emm...díky.

Adam: Lili, jsi v pořádku?

Jo...jo jsem, díky. Odpověděla jsem a pak jsem se taky pokusila o falešný úsměv.

Adam: Hele, rád bych využil ten úkol.

A sakra! Ne! Teď ne! Říkala jsem si následně v duchu. Co? Jaký? Dělala jsem, že nevím, o čem to mluví.

Adam: Flaška přeci zůstala otočená na tebe. Řekl jsem přeci pak ještě, že to mám u tebe.

Zkřížil následně ruce na prsou. Z tohohle se asi už nějak nevykroutím. No tak povídej, no. Řekla jsem následně a už jsem pak jenom čekala, jaký si teda pro mě připravil úkol.

Adam: Projdi se.

Co?! On mě chce snad doopravdy zničit! Prosím? Povytáhla jsem následně jedno svoje obočí.

Adam: No projdi se.

Ach jo! Udělala jsem jeden krok, dva, tři, čtyři ale při pátém se mi už opět podlomila noha. Když jsem následně pomalu padala k zemi, opět mě někdo zachytil.

Pokračování příště.