Kouzelná Beruška a Černý Kocour: Infinity War 4

Liliino snění o Paříži

Emm...já...díky...měla bych už jít. Přeskakoval mi úplně s toho všeho hlas.

Adam: Vždyť tam ani sama nedojdeš. Doprovodím tě.

Zapřel mě následně v tu chvíli. Ale Adame, já......... Ani jsem to následně nedopověděla.

Adam: Ne, žádný ale.

Řekl naprosto klidným hlasem, ale v tom následně zasáhl Nick.

Nick: Dobře, to už stačí. Co kdyby ses vrátil k ostatním a nechal mojí přítelkyni na starost mě.

Řekl následně přímo Adamovi do očí a Adam na něho jenom následně koukal, ve chvíli co mě Nick vzal do svého náručí a následně semnou šel k mojí chatce, jsem v tu chvíli následně řekla. Díky. To bylo totiž jediné, na co jsem se v tu chvíli zmohla, jinak na nic víc jsem se už pak nezmohla. Nicku, děkuji ti. Řekla jsem, když jsme byli u mojí chatky. Ale na něj jsem se v tu chvíli podívat nedokázala, protože jsem na něho pořád byla naštvaná za to, že chtěl využit mojí neschopnost účastnosti na táboře ve svoje vlastní potěšení. A tak jsem se koukala do země, když v tom následně řekl.

Nick: Já...viděl jsem tě.

Následně potom i přitom sklopil svůj zrak. Co? To mě donutilo se na něj podívat, ale Nick vůbec následně neodpovídal. Až asi po hodině následně řekl.

Nick: Je to kvůli mně, že jo.

Stále se následně v tu chvíli díval do země. Co? Kde jsi mě...... Zase jsem to nestihla opět doříct.

Nick: Jak jsi šla s tím kolenem na chatku. Co se ti přesně stalo?

Podíval se na mě následně s lítostí ve svých očích. Já...spadla jsem jenom, ale nic to není. Odpověděla jsem následně a už jsem se otáčela, že chytnu kliku a otevřu, ale on mě v tom chytil za zápěstí a následně si mě přitáhl blíž k sobě. V tu chvíli jsme si dívali navzájem přímo do očí. Nikdy jsem si nevšimla, že je má tak čistě modré a plné lásky ke mně. Bylo v nich tolik tajemství stejně tak jako v těch mých.

Nick: Promiň.

Zašeptal tak moc, že jsem to jako skoro v tu chvíli vůbec neslyšela. To nic. Něco se ve mně zlomilo a já ho v tu chvíli objala. Nick v tu chvíli váhal, ale pak se zapojil i on. Cítila jsem, jak nasával vůni mých vlasů. Odtáhla jsem se od něj. Otočila jsem se, stlačila kliku a pak už následně vešla. Otočila jsem se zpátky na něj. Nechceš jít dál? Vypustila jsem pak následně ze svojí pusy.

Nick: Moc rád.

Usmál se. Sedli jsme si teda na moji postel, a zase jsme mlčeli. Nevěděla jsem, co mám totiž dělat, nikdy jsem tohle vlastně nezažila od doby, co jsem se stala super hrdinkou po, pokud svých rodičů.

Nick: Netajíš přede mnou něco, zlato?

Ne. Proč bych ti měla něco tajit? Zeptala jsem se a pak jsem se i následně uchechtla.

Nick: Nevím. Pokaždé někam zmizíš, a když se potom objevíš, jsi tak tajuplná.

Zasmál se následně. Ještě chvilku jsme si potom povídali, a pak jsem už i usnula. Probudila jsem se následně potom uprostřed noci přímo v jeho náruči. Nevím, jak se mi to povedlo, ale kdyby nás někdo viděl, vypadalo by to jako vážně divně. Koukla jsem na hodiny. Bylo 1:30 a Sarah tu ještě pořád nebyla. Sedla jsem si a prohrábla si vlasy. Hodila jsem přes sebe nějakou mikinu a pak vyšla ven. Sedla jsem si na lavičku, která byla před naší chatkou. Když byl Nick v mé přítomnosti, cítila jsem se jinak. Nikdy jsem nikoho kromě rodičů neměla, já tohle jako vůbec absolutně neznala. Hlavu jsem si opřela o chatku a koukala na hvězdy. Jak se asi mají doma? Říkala jsem si jako pro sebe, protože mi už jako chybělo to hrdinství a bojování proti Lišajovi a jeho nových vytvořených padouších. Už aby uběhlo těch 14 dní a já byla opět doma v Paříži a proháněla se po střechách. Takhle jsem si ten tábor opravdu nepředstavovala.

Nick: Co tu děláš, miláčku?

Řekl následně v tu chvíli někdo za mnou. Bylo mi hned jasné, že to je Nick. Přemýšlím. Řekla jsem a stále jsem koukala do nebe.

Nick: Nad čím?

Koukla jsem se teda na něj. Stál opřený o futra a přitom následně měl svoje ruce zkřížený na prsou. Heh, jsi nějak až moc zvědavý. Uchechtla jsem se následně v tu chvíli.

Nick: Jo. To já jsem, Lili.

Usmál se a pak následně kouknul do země.

Nick: Ale uznávám, že je to někdy až moc.

Následně pokračoval. Chtěla jsem v tu chvíli něco následně říct, ale on mě předběhl a opět začal povídat.

Nick: O ní starost neměj, přijde až ráno.

Mmm? Kdo? Zeptala jsem se, protože mi to jako vůbec nedocházelo.

Nick: Sarah.

Aha. Zasmála jsem se pak následně nad představou co asi ted dělá.

Nick: Pojď už dovnitř, Lili.

Řekl následně v tu chvíli úplně klidným hlasem. A tak jsem se teda zvedla a šla.

Nick: Chceš jít spát?

Zeptal se mě potom, když jsem už byla v chatce. Ne, jsem vyspalá dost. Začala jsem se potom i smát. Ale jestli chceš ty, tak klidně jdi.

Nick: A přišla by si zase za mnou, kotě?

Zeptal se mě následně Nick a pak udělal ten pohled, co tak nemám ráda od doby, co jsem poznala zde Adama France!!! No to teda nevím. Odpověděla jsem mu velmi provokativně.

Nick: Ale no tak, beruško.

Víš, že nemám ráda ten pohled. Zasmála jsem se následně přitom.

Nick: Jaký pohled, beruško?

Zeptal se následně provokativně a přitom ho udělal znova. Hele! Řekla jsem a pak jsem mu chtěla dát pěstí do ramene, ale on mi ruku zachytil a přitáhnul si mě k sobě. Zase jsme si koukali navzájem přímo do očí. Pak jsem si ale vzpomněla, co se stalo posledně. A tak jsem jenom následně sklopila svůj zrak.

Nick: Neboj se, Lili, už to neudělám.

Řekl následně v tu chvíli potichu. Podívala jsem se teda následně na něho a usmála jsem se. Znovu jsem ho i potom objala a hlavu položila opět na jeho hruď. Tentokrát ani neváhal Nick, a taky se zapojil, a svoji bradu si jemně položil na moji hlavu.

Pokračování příště