Kouzelná Beruška a Černý Kocour: Infinity War 4

Nepříjemní šok

V tom objetí jsme vydrželi celkem dost dlouho. Pak jsem se odtáhla a vzpamatovávala se z toho, co se to vlastně stalo. V jeho objetí se i krásně spí. Ano. Zase jsem tak usnula. A opět nevím, jak jsem to dokázala. Pamatuji si, že jsem usínala sama. Když jsem se ráno probudila, Nic tu už nebyl. Nejspíš odešel do svojí chatky, protože kdyby nás takhle někdo z vedoucích viděl...No vypadalo by to jako z jejich pohledu dost divně. Sarah tu spokojeně spala. Musela jsem se uchechtnout, protože se tak zvláštně u toho vrtěla......asi se jí něco zdálo. Koukla jsem na hodiny. Ukazovali 5:00 hodin ráno, měla jsem ještě hodně času. Spát se mi už nechtělo a tak jsem se rozhodla, že se teda už převléknu a přečtu si nějakou tu knížku. Vzala jsem si modré legíny, černé tričko a přes sebe jsem si ještě vzala modročernou košili. Bylo asi 6 hodin, když se Sarah konečně probudila. Vypadala opravdu hrozně, kruhy pod očima a byla docela úplně celá bledá. Do kolika jsi tam prosím tě byla, Máš strašné kruhy pod očima a jsi celá bledá. Řekla jsem a pak jsem se i následně taky uchechtla.

Sarah: Mmm. Já chtěla jít zpátky už ve dvanáct, ale Nick mě poslal zpátky.

Zasmála se následně Sarah v tu chvíli. Coo? Řekla jsem v tu chvíli se smíchem.

Sarah: No......já otevřela dveře, tys spala a on seděl u tebe.

Nepřestávala se ani v tu chvíli smát. Počkej, takže on tě poslal zpátky, ať se vyspíš v chatce plné kluků?

Sarah: No, tak nějak. Když ráno přišel, poslal mě zase sem. A teď mě prosím tě omluv, jdu si dát sprchu, ať se trochu proberu.

Zaculila se následně v tu chvíli. Jo, jen jdi. Úsměv jsem jí v tu chvíli oplatila. Dneska bylo ošklivě, pršelo. Takže jsme hráli nějaké ty deskové hry. To mě docela i velmi bavilo. Se Sarah, Nickem a s Madison, jsme hráli, člověče, nezlob se. Byla to docela i sranda. Madison a Sarah se pošťuchovaly jak nějaké malé děti a já byla myšlenkami zase následně úplně jinde. Myslela jsem totiž na to, jak se asi mají doma. Nebylo to tu špatné, ale domov je domov. Hlavně jsem myslela na to, Jak moc mi chybělo bojování proti Lišajovi a jeho super padouchům. Ale jak znám svoje rodiče tak mu určitě dávají pěkně zabrat.

Madison: Lili, hraješ.

Vytrhnula mě následně z myšlenek Madison. Jo, promiňte. Omluvila jsem se a pak jsem už hodila i kostkou.

Sarah: Nad čím jsi přemýšlela?

Uculila se Sarah následně v tu chvíli.

Sarah: Nad A-

Nestihla to doříct, protože jsem jí dala svou ruku přes pusu. Nad tím, že už chci domu! A taky co asi dělají mojí rodiče. Zamračila jsem se v tu chvíli následně potom a svojí ruku sundala. Pochopila a dál se už o tom už nezmiňovala. Ve dvanáct hodin jsme šli na oběd. Byl docela dobrý. Řízek a bramborová kaše. Po odpoledním klidu se máme jít někam projít. Sice už neprší, ale hrát se v tom taky nic jako nedá.

Sarah: Huh, mně se nikam nechce.

Řekla Sarah, když jsme dorazily na naší chatku. Ale no tak, vždyť se jdeme jen projít, to přeci zvládneš. Uchechtla jsem se a dloubla jí prstem přímo do žeber.

Sarah: Tak to asi nevíš, co přesně znamená jít se projít na tomhle táboře.

Zasmála se. No to nevím, jsem tu přeci poprvé. Zasmála jsem se taky v tu chvíli.

Sarah: Znamená to ujít třeba 30 kilometrů.

Úsměv jí ze rtů v tu chvíli zmizel, ale ne úplně. Ono není zas tak hezky, aby to byla nějaká velká túra, jenom klid. Uchechtla jsem se v tu chvíli úplně nad tím.