Kouzelná Beruška a Černý Kocour: Infinity War 4

Volno a zajímavé relaxační místo

Ráno proběhlo zase v pohodě, vstaly jsme, zkulturnily se a následně šli se nasnídat. Na snídani ke mně přišel John a řekl mi, že dneska nic hrát nemusím, když jsem se včera takhle zranila, že můžu být buď na chatce, nebo se na ně jít klidně dívat v roli diváka. Řekla jsem mu, že už mě to tolik nebolí a že zlomené to nemám, takže můžu už dělat klidně úplně všechno, John byl ale neodbytný a stál si neustále za tím, že dneska ještě nic dělat nebudu. Přizpůsobila jsem se teda a vrátila jsem se tedy do chatky a lehla si na svojí postel. Byla jsem neuvěřitelně naštvaná, že dneska nemůžu nic dělat i když mě to už nebolí. Takhle neodbýt není ani Lišaj u nás v Paříži, až se mi následně stýská po něm i jeho padouších, přemýšlela jsem následně dlouho o svém hrdinství s rodiči v Paříži, až jsem se rozhodla jít se projít ven jako RenaGirl. Poté co jsem se díky Trixxi proměnila do RenaGirl, vyskočila jsem z okna a následně jsem běžela do lesa, který jsme měly za naší chatkou. Bylo to tam hezké, byl tam klid a byl slyšet potok. A hlavně nikdy na dohled žádný Lišajův padouch, sedla jsem si tam teda následně na větev, hlavu opřela o kmen stromu a potom jenom poslouchala, jak voda teče. ,,Sem budu chodit velmi častěji, protože si tu můžu odpočinout jak RenaGirl tak i jako Lili Agrestová." Řekla jsem si sama pro sebe. Asi po třiceti minutách jsem následně usoudila, že se vrátím zpátky na chatku, nevěděla jsem, jestli tu můžu být, John mi řekl, že buď můžu být v naší chatce, nebo se na ně dívat, jako divák, takže nevím. Když jsem došla k chatce, uviděla jsem tam zrovna, jak Sarah zrovna něco hledala ve svém zavazadle. Takže jsem musela najít jiné místo, kde bych, jsem se mohla zase následně proměnit zpět do normálu. Když jsem následně potom našla místo za hlavní budovou, proměnila jsme se zpět a pak jsem se šla vrátit do svojí chatky. Když jsem pak následně přišla opět na chatku, plácla jsem sebou na postel a přemýšlela co dál, protože mám celý den volno!

Sarah: Ty se máš, Lili. Celý den nemusíš nic dělat.

Řekla se smutným tónem Sarah, když jsme šli potom z oběda. Byla koprová omáčka, kterou zrovna moc nemusím, a tak jsem se moc nenajedla. Raději bych byla v Paříži a něco dělala, třeba zase následně pomáhá svým rodičům, nudím se. Povzdychla jsem si.

Sarah: To věřím.

Jen jsme se na sebe soucitně podívali a došly na chatku. Pak mě napadlo vytáhnout včerejší noc. ,,Sarah?" Začala jsem velmi nenápadně.

Sarah: Hmm?

Podívala se následně na mě. Proč jsi včera přišla tak pozdě a hledala si něco ve svém zavazadle?

Sarah: Přeci jsem ti řekla, že jsem se byla umýt.

Ne, neřekla. Řekla jsem velmi pobaveně.

Sarah: Aha, tak ti to říkám teď.

Poškrábala se následně přitom na zátylku. Povídej! Udělala jsem pak přitom smutný kukuč.

Sarah: Lili, teď se mi o tom vážně nechce mluvit, řeknu ti to někdy jindy, ano?

Mrkla následně přitom na mě. Dobře. Usmála jsem se. Sarah už musela zase odejít a tak jsem zůstala opět sama. Vzala jsem knížku do ruky a začala teda o něčem číst. Po chvilce mě přestala bavit a tak jsem jí jen položila na noční stolek a zavřela oči. Po chvilce jsem opět hluboce usnula. Vzbudil mě pak, až něčí pohyb.

Pokračování příště