P.S. I Hate You // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 18

Blue

Oba jsme vyšli z koupelny, Harry bez trička a v nějakých teplákách, já v tílku a kraťasech. Vlasy jsem si nechala přirozeně vyschnout, vůbec jsem nereagovala na Harryho poloviční nahotu.

Hannah zalapala po dechu, vykulila oči, přičemž jí vypadla vidlička z ruky na zem.

„C-."

„Jo, nemá na sobě triko," potvrdila jsem jí nonšalantně a posadila jsem se v kuchyni a obdivovala jsem jídlo, které Hannah nechala na stole.

Harry si odkašlal a váhavě si sedl vedle mě.

Podívala jsem se na něj.

„Seš si jistý, že tady chceš sedět?"

„Err... Jo."

Zasmála jsem se, jak váhavě zněl.

„Neměla bys dneska chodit na přednášky." Kývl Harry, bezstarostně si vzal kousek slaniny a kousl si.

„Uh, tohle není střední, blbečku. Tomuhle se říká realita," vyprskla jsem, Hannah mě umlčela, bránila svého idola. Ugh.

„Blue, nebuď drzá. Je to v pohodě! Jeden den tě nezabije. Většinu máme stejné hodiny, předám ti zadání, co dostaneme." Pokrčila rameny.

„Cože, ty bys to pro mě udělala?" zvedla jsem obočí.

„Samozřejmě! Jsi moje kamarádka." Usmála se a prsty se natáhla pro kousek slaniny.

„Co kdybychom si dneska hráli s lidmi, huh, Blue?"

„Takže říkáš..." Nedořekla jsem, naznačila jsem, aby pokračoval.

„Pranky." Zaculil se.

„Jsi šílený?" zopakovala jsem tu větu po zilionté.

„Ne, jenom žiju život naplno."

„To je pitomost."

„Sklapni a pojď. Nechtěla bys být na jeden den špatná?"

„Um, myslím, že už jsi v průšvihu, takže bys měl poslouchat management." Uchechtla jsem se a hrála jsem si s vidličkou.

„Poslouchaní je pro losery."

„Ou, takže teď říkáš, že jsem loser?" zasyčela jsem, naklonila jsem hlavu, jako bych říkala „Zkus to, hajzle.".

„Klid, jenom říkám! Uklidni se, Blue."

„Ne, neuklidním se, Harry. Nesnáším tě. Chováš se jako pětileté dítě."

Uculil se.

„Já jsem tady pětiletý? Nejsem ten, kdo měl svojí hlavu v zadku."

Zalapala jsem po dechu a zvedla jsem se z místa. Chystala jsem se ho praštit, ale Hannah zakřičela, což nás oba zastavilo.

„Hannah, přestala bys s tím bráněním H-."

„Já ho nebráním! Jenom vám oběma říkám, abyste se přestali chovat jako děcka. Chcete to mít za sebou? Buďte více přirození." Povzdechla si a zajela si rukou do vlasů.

„Snažím se," řekla jsem skrze zatnuté zuby, měla jsem pocit, že bych si vylomila zub, kdybych více přitlačila.

„Já se snažím bavit." Pokrčil Harry rameny.

Ještě jednou... Urvu mu hlavu.

„Dobře. Dneska nechoď do školy, Blue. Budeš s Harrym," potvrdila, po tomhle nezaznělo nic dalšího.