P.S. I Hate You // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 16

Harry

Hlasitě jsem si povzdechl, nastoupil jsem do auta a otřel jsem si ruce o sebe.

Venku silně pršelo, počasí bylo fakt špatné.

Zapnul jsem topení a pustil jsem stěrače.

Jak jsem seděl v tichu, nemohl jsem si pomoct a přemýšlel jsem o tom, co mi řekla Blue.

Nestaral jsem se a byl jsem s tím v pohodě. Co jí to přelétlo přes nos?

Povzdechl jsem si a opřel jsem se do sedadla.

Vzpomněl jsem si na tu noc, což byla poslední věc, co jsem chtěl.

Flashback

„Harry, já... budu se znovu vdávat."

Ta slova mě zasáhla jako cihly, srdce se mi rozpadlo.

„Ale... co táta, mami?" pokroutil jsem hlavou, nebral jsem tuhle novinku dobře.

„Harry, opustil nás. Má lepší věci na práci, než tě zvládat. Je to těžké, dobře? Je mi to líto..."

„Těžké? Necháš to být tak jednoduše... Víš, že ho nesnáším, mami. Ty si ho bereš a všechno, co dělá, je, že ti ubližuje! Kurva, mami, je to čurák. Měla bys to přijmout." Zvedl jsem hlas, moc tomu nepomohla, když mi dala facku.

„To neříkej... Pomáhá nám."

„Jak můžeš být tak slepá?!" zakřičel jsem a frustrovaně jsem si zajel rukou do vlasů. Slzy se mi hnaly do očí.

„Harry! Přestaň na mámu křičet," přidala se Gemma a přiběhla vedle mě.

„Neříkej mi, že jsi na její straně s celou tou věcí," zašeptal jsem a zavřel jsem oči.

„Je ti sedmnáct, Harry. Máš před sebou celý život. Neměl by sis o ní dělat starosti." Povzdechla si a vzala mé ruce do svých.

„Končím. Pokud se nedokážeš držet dále od toho bastarda, pak odcházím já," vyprskl jsem a prošel jsem kolem nich.

Mohl jsem slyšet mámin slabý pláč v kuchyni, Gemma se mi snažila zabránit, abych odešel, ale zároveň uklidňovala mámu.

„Gem, pusť mě," řekl jsem skrze zatnuté zuby.

„Harry, prosím... Nedělej to. Potřebujeme tě..."

„Mámu očividně nezajímá, co jsem řekl. Potřebuju tátu, Gem. Ne toho bastarda, kterého miluje." Brečel jsem a rychle jsem si otřel oči.

Vytrhl jsem od ní paži a utekl jsem...

Neplánoval jsem se vrátit.

Blue

Mobil jsem měla zapojený do přehrávače, pokojem mi hrála jemná hudba, přivřela jsem oči.

Konečně jsem měla pauzu od toho všeho učení... Závěrečné zkoušky se blížily.

A musela jsem projít.

Uslyšela jsem hlasité zaklepání na okno a skoro jsem se počůrala.

„Do prdele," zašeptala jsem a vystřelila jsem z místa s vykulenýma očima.

Přešla jsem k oknu a otevřela jsem ho, rozcuchala jsem si vlasy.

Harry vypadal jinak.

Měl na hlavě kapuci a vyhýbal se očnímu kontaktu. Slyšela jsem ho potáhnout a zamračila jsem se.

Brečel?

„Er... Ahoj," promluvila jsem pomalu, naklonila jsem hlavu, abych na něj lépe viděla.