P.S. I Hate You // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 59

Blue

Šli jsme po cestě a pořád jsem měla na tváři úsměv.

Přes ramena jsem měla přehozenou Harryho bundu a taky jeho paži.

„Takže..." Harry pokrčil rameny.

„Takže?"

„Děti. Měli bychom."

„Slibuji, řekneme jim to. Dobře?" přikývla jsem a přerušila jsem ho. „Chci, moc chci... Jen nemám tušení, jak. Zdá se, že milují tvou přítomnost. S ostatními lidmi jsou většinou stydliví."

„No, koneckonců jsem jejich táta." Usmál se a shlédl na mě.

Byli jsme na verandě, když mi položil prst pod bradu a lehce zvedl můj obličej do polibku.

Jen jsem si ukradla pusu ze rtů a usmála jsem se.

„Jednou provokatérka, vždycky provokatérka," poznamenal a pokroutil hlavou.

Zahihňala jsem se a dvakrát jsem zazvonila na zvonek.

Za chvíli přišla Gemma ke dveřím a podívala se na mě se zdviženým obočím.

„Řekla jsi hodinu, byla jsi pryč celý den a noc..." Uchechtla se, podívala se na Harryho a pak na mě.

„Omlouvám se." Povzdechla jsem si. „My jsme... měli trochu času na sebe. Všechno jsme probrali."

Část toho byla čistá lež, měli jsme sex.

Bylo to rychlé, ale i tak... Bylo to něco, co mi chybělo.

„No, to je super. Děti spí. Takže jestli potřebuješ ještě něco jiného-."

„Gemmo, dneska jsi toho udělala hodně, děkuji. Hodně to pro mě znamená. Dlužím ti, dobře?" uchechtla jsem se a rukou jsem stiskla její rameno.

„Dobře, teda. Půjdu. Máma má asi strach, kde jsem. Obvykle se večer díváme na CSI a jo," mumlala, zamávala nám a šla dolů po schodech na verandě. „Ahoj!" zavolala a šla po chodníku.

Oba jsme jí zamávali a než byla pryč, rozhodli jsme se jít dovnitř.

„Jo, probrali jsme to," řekl Harry sarkasticky a uculila jsem se.

„Co jsi čekal, že řeknu?" zamumlala jsem a usmála jsem se, přičemž jsem procházela poštu.

Zdála se být nová, možná ji Gemma vyzvedla, když přišel pošťák.

Procházela jsem obálky a našpulila jsem rty.

„Účty. Účty. Blbost. A účty." Zamračila jsem se.

Harry se zasmál, jeho paže si našla cestu kolem mého pasu a jeho brada byla na mém rameni.

Sledoval, jak jsem si procházela dopisy a poslední byl... jiný, než jaké jsem byla zvyklá vídat.

„Harry," zamumlala jsem a ukázala jsem mu ho.

Naklonil hlavu a četl přední list.

„Je to ze školy. Ze... střední."

„Jo." Ukázala jsem na poslední větu.

„Sraz ze střední!" vyjekl a usmál se. „Rozhodně musíme jít."

„A... Co si o nás lidi pomyslí?" povzdechla jsem si a úzkostlivě jsem se kousla do rtu.

„To je jedno." Pokroutil hlavou.

„Harry... Na střední jsme si chtěli urvat hlavy. A... Nikdy jsme... si neřekli ani jednu vážnou větu. Lidé si mysleli, že je lepší, když jsme od sebe, protože si mysleli, že bychom se zabili. A... Teď jsme zasnoubení, milujeme se a tak. Navíc máme děti. Děti!" vyjekla jsem a v panice jsem začala mumlat.