My dead friend is a ghost

3

Prolistoval jsem fotoalbum a díval se na každou fotku důkladně. Nebudu lhát sem tam mi utekla ňjáká neposedná slza ale to se stává. Následně jsem ho zpátky vrátil a sedl si na sedačku.  Začal jsem přemýšlet o tom co se dneska celkově stalo. Takže si to schrnu. Ta píchlá pneumatika by byla ještě vpoho. To lítání či co to bylo to ňják možná bych pochopil ale zrcadla,věci,ten balón,ty dveře a teď dům? To jako bylo co! Přemýšlel jsem dobrou hodinku a následně jsem znovu usnul.

Probudil jsem se až za světla. Vztanul jsem ze sedačky. Šel jsem zpět do svého pokoje a zapl počítač. Když se zapl počítač doklikal jsem se na YouTube a vyhledal jsem si: Vyvolávání ducha. Vyhledalo mi to asi přes 60 videí. Nevěřím tomuhle ale tak vyzkoušet to mohu. Začal jsem se koukat na ňjáké videa. Většina popravdě vypadala fake. Skoro všechny až na 2. Byl to ňjákej američan který si zakrívá obličej rouškou a brýlemi. Pustil jsem si ještě jednou to vydeo. Dobře takže potřebuji sůl,křídu a oijija desku. Vztanul jsem ze židle a šel jsem na půdu. Na půdě bylo vcelku hodně krabic ale jen jedna byla správná. Byla s kitičkami. Po chvilce jsem jí našel. ,, Yessssss!" Zařval jsem přes celí barák. Vytáhl jsem tu krabici a šel jsem sní do mého pokoje. Otevřel jsem jí a vní byla křída,sůl a Oijija deska. Všechno jsem následně vytáhl. Nakreslil jsem křídou kolem sebe kruh a sůl nasypal před dveře a okno. Do kruhu jsem dal Oijija Desku. ( Netuším jak probíhá správné vyvolávání duchů takže to bude prostě takhle :) Vešel jsem do kruhu do kterýho jsem si sedl. Hmmm jak bych asi začal? ,, Ahoj Duchu. Jsi tady?" Zeptal jsem se. Chvíli se nic nedělo ale pak se ten trojúhelníček doposouval na YES. Dobře to je asi fajn že tu je. Usmál jsem se. ,, Jak si starý?" Položil jsem další otázku. Chvíli se zase nic nedělo ale pak se ten trojúhelník se posunul na 1 a pak 9. Hmm super takže mu je 19.

•Time skipp•
Stím duchem jsem komunikoval asi 2 hodiny. Dozvěděl jsem se plno věcí. Třeba že hrál minecraft nebo je o hodně vyšší než já. Zemřel před dvoumi lety. Někdy si ráno šel zaběhat a údajně dobře vaří. Je taky kluk. Boužel mi jeho jméno nechce odhalit. Hodně jsem se stím duchem nasmál. Nečekal bych že s duchem může být sranda. Kouknul jsem se na hodiny které ukazovaly 13:21. To už je tolik? Šel jsem do kuchyně kde jsem otevřel ledničku. ,, Neee ono není žádný jídlo v lednici." Řekl jsem smutně. No nic tak si obědnám třeba kebab. Vzal jsem telefon a začal ho obědnávat. Během chvilky jsem ho obědnal a telefon odložil na stůl. Dobře co mám dělat ale teď? Podíval jsem se na sebe. No dobře asi bych se mohl převlíct. Rozběhl jsem se tedy rychlostí blesku po schodech do svého pokoje. Rychle jsem oblékl na sebe šedý tepláky a ňjáký random zelený triko. Začal jsem se koukat na sebe do zrcadla jaký jsem krasavec. (Ano já musela.) No ještě bych se mohl učesat. Šel jsem tedy do koupelny kde jsem se začal česat. ,, Češu češu vlásky mí. Hnědý a hodně originální. Učešu si vlásky a budu zas krásný." Zazpíval jsem. Najednou někdo zazvonil. ,, Kebaaaaab!" Zařval jsem. Rozběhl jsem se z koupelny hned ke dveřím. Po cestě jsem ještě rychle vzal peněženku. Stál jsem před dveřmi který jsem otevřel. ,, Dobrý den." Pozdravil jsem. ,, Dobrý den. Tady máte váš kebab. Bude to 90 Korun." Řekl ten člověk. Hned jsem mu dal peníze a on mi dal můj kebab. ,, Naschledanou a pěkný den." Řekl jsem. ,,Naschle." Odpověděl. Zabouchnul jsem dveře a peněženku dal na stůl. Sedl jsem se ke stolu a pustil se schutí do jídla. Mňam mňam. Když jsem dojedl svůj kebab tak jsem si sedl k televizi a pustil jsi ňjáký film na netflixu. Podíval jsem se na několik filmů. Většina byla komedie ale jednou jsem si pustil menší horror. Podíval jsem se z okna a spatřil tmu. ,, Co?" Řekl jsem udiveně a vyskočil ze sedačky. Hmm to je asi už dost hodin když je tma. Vypl jsem televizi a nakráčel si to do koupelny kde jsem se umyl a vyčistil zuby. Šel jsem do svého krásného malého ale útulného králoství. Když jsem se ocitl ve svém králoství tak jsem se převlékl do pižama a zachumlal se pod peřinu. Hmm zítra půjdu do školy. Hmm nebo ne? Co když se mi udělá špatně? No asi by mě poslala učitelka nebo učitel domů. Nic víc a nic míň. Počkat počkat co Clay a jeho parta? Ne na to nesmím myslet. Chvíli jsem ještě přemýšlel a pak jsem následně usnul.....................

Crrrr crrrr. Pomalu otevřu oči a rozhlédnu se po pokoji. Vezmu polštář a hodím ho po budíku. Jaku podivu ten budík přestal zvonit. Usmál jsem se a šel jsem do kuchyně si nachystat ňjákou snídani. Vzal jsem si jen obyčejný rohlík který jsem si namazal máslem. Po chvilce jsem měl snídani v sobě. Odebral jsem se do koupelny kde jsem udělal ze sebe člověka. Udělal jsem další potřebné věci a vyrazil jsem do školy. Chvíli jsem čekal na autobus a pak přijel. Nastoupil jsem do něj. Po 15 minutách jsem byl ve škole. Hmm zatím jsem nepotkal nikoho kdo by mě potkopl nebo nezmlátil takže je to fajn. Po chvilce jsem ale do někoho narazil a spadl jsem na zem. ,, Pardón moc se omlouvám." Řekl jsem a zvedl jsem hlavu na toho člověka do kterého jsem narazil. Neviděl jsem mu boužel do obličeje takže jsem nevěděl kdo to je. ,, Jo vpoho není to tvoje chyba. Já se koukal do sešitu a pak jsem do tebe narazil."Řekl ten kluk a já se usmál. Po chvilce jsem začal sbírat svý věci a ten kluk mi pomohl. ,, Děkuji za pomoc. " Řekl. Následně jsem se postavil a konečně se podíval do koho jsem to vlastně narazil. Nemůžu uvěřit vlastním očím! Tohle není možné. Jak? Možná je to třeba jeho dvojče.

Tak a tady to utnu. Máte ňjáké typy do koho náš Tubbo narazil? Pokud ano tak klidně napište do komentů. No a snad se vám tahle kapitola líbila. No nic hezký den nebo večer a ahoj. :)