My dead friend is a ghost

5

Přiběhl jsem k Ranbooovy. Všude byla krev. Klekl jsem si kněmu a zkoušel zjistit jestli má tep. Rozbrečel jsem se ještě víc protože ho neměl. Vzal jsem telefon a začal volat záchranku. Když jsem stou paní mluvil tak jsem pořád brečel. Nechápu jak mi mohla rozumět. Během chvilky jsem uslyšel houkačky. Otevřel jsem dveře a záchranáři pozdravily a přišli k Ranbooovy. Začaly ho hned ošetřovat. Doktoři mi řekli že mám zajít pro ňjáké jeho věci a tak jsem šel do jeho pokoje. Vytáhl jsem tašku a dal jsem tam hřeben, kartáček, jeho plyšáka a další potřebné věci. Už jsem chtěl jsem jít ktěm záchranářům když jsem si všimnul obálky na stole. Hmmm co to je? Přišel jsem ktomu stolu a vzal tu obálku do ruky. Bylo na ní napsáno Toby. Šel jsem stou obálkou a taškou dolů. Tašku jsem dal do sanitky. Pak mi ti záchranáři řekli že mi dají vědět jak na tom bude což mě překvapilo ale byl jsem rád. Následně odjeli a já šel do domu od Ranbooa kde jsem si sedl na sedačku. Otevřel jsem obálku a začal číst.

Ahoj Toby. Umm já nevím jak to mám napsat tak se ňják pokusím. Takže Toby byl jsi strašně úžasný kamarád a byla stebou hodně velká sranda. Společně jsme zažily spoustu krásných okamžiků za co ti moc děkuji. Byl jsi úžasný člověk a navždy budeš a to mi věř. Dobře? No a hlavně si prosím tě nic nevyčítej není to tvoje chyba.

No vím že asi chceš znát důvod proč jsem to udělal. No nechtěl jsem to psát ale vím že by ti to vrtalo hlavou. Já už prostě dál nemohl. Ty víš že mám problém někomu svěřit. Den po tom co jsi měl přijít se všechno zvrtlo a já to prostě nedokázal.

Jenže Toby věř mi že já budu navždy u tebe. Teď to bude asi těžké pro tebe za co já se ti strašně omlouvám. Jsi nejlepší člověk kterýho jsem potkal a mám tě ze všech nejvíc rád.

°Ranboo°

,, Cože!?" Vykřikl jsem když jsem ten vzkaz přečetl. Začal jsem strašně brečet. Brečel jsem asi 5 hodin dokud jsem neusnul.

Jdem zpět do přítomnosti

Sedl. Jsem si na sedačku a začal zas brečet. Nechci zítřek! Ne nene ne prostě ne! Chvíli jsem jestě brečel a myslel jsem na to že nechci zítřek. Šel jsem do kuchyně. Hmm mohl bych udělat špagety. Tak jsem je tedy začal dělat. Vytáhl jsem hrnec do kterého jsem nalil vodu. Následně jsem tam přidal špetku soli a po chvilce jsem tam dal ty špagetky. Vytáhl jsem si talíř a čekal až ty špagety budou hotové. Když byly ty slavné špagety hotové dal jsem je ba talíř který jsem odnesl na stůl. (Sousedi dělají asi pálčinky a já mám chuť. Jsem ale líná vztanout a přestat psát tuhle kapitolu.) Vytáhl jsem ještě příbory  a odešel ke stolu začít je jíst. Byly výborné i když to jsou jen pouhé špagety. Když jsem dojedl umyl jsem nádobí a šel k zrcadlu. Snad mi zvedne duch náladu. ,, Ahoj. Jak se máš?" Zeptal jsem se. Na zrcadle se oběvilo: Ahoj. Mám se dobře ale vypadáš ňják sklesle co se stalo?.
,, Nic nic jsem vpoho věř mi." Řekl jsem rychle. Duch mi vážně zlepšil náladu. Dokonce mi ten duch dal návrh. Jsice se mi moc nezamlouval ale tak jako proč to nezkusit. Vzal jsem klíče od baráku a šel k Ranbooovému baráku. Když jsem tam došel odemkl jsem ho a vztoupil dovnitř. Musel jsem se usmát. Šel jsem kněmu do pokoje a začal uklízet prach. Začalo mě to hodně bavit co mě hodně překvapilo. Nakonec jsem utřel v celém baráku prach, vysál a vytřel. Bylo to husté a duch mi musel samozdřejmě jednoujsem omylem žduchnul do kytky takže se vysypala hlína a pak kamarád duch údajně omylem vysypal záhadně sůl. Vůbec nevím co stou solí dělal ale stejnak jsem to uklízel já. Když bylo uklizeno byl jsem rád. Chvíli jsem tam jen tak seděl a pak jsem šel domů. Když jsem přišel domů tak už byla hodně velká tma. Umyl jsem se a vyčistil jsem si zuby a rozčesal vlasy. Následně jsem šel do svého pokoje a lehl si do postele. ,, Dobrou noc duchu!" Zakřičel jsem protože jsem nevěděl kde je. Následně jsem usnul. Probudil jsem se až za světla. Pomalu jsem vztanul a šel jsem hned ke skříni. Vzal jsem si černý ryfle s černým trikem. Následně jsem šel do kuchyně kde jsem si dal jenom müsly. Neměl jsem ani moc hlad.  Po jídle jsem umyl nádobí a pak jsem šel do koupelny. Vyčistil jsem si zuby a rozčesal vlasy. Uslyšel jsem jak mi cinkl telefon. Šel jsem tedy zpět do svého slavného pokoje se podívat kdo mi píše. ,, Ňjákej Thomas? Hmm neznám asi omyl no." Řekl jsem.  Ňják jsem to teda neřešil a šel jsem se projít ven. Když jsem byl venku všimnul jsem si zase těch dvou kluků. Usmál jsem a šel dál. Došel jsem na náměstí kde byly ňjáké stánky. Hmm mohl bych něco koupit. Šel jsem se tedy koukat a všimnul jsem si stánku s kytky. Hned jsem tam přišel a začal se koukat. Byly tu hodně zvláštní druhy kytek. Některé měly aji dost neobvyklé barvy. Chvíli jsem tam tak stál a přemýšlel jakou bych měl koupit. Nakonec jsem koupil černé a bílé růže. Ranboo měl strašně rád růže. Chvíli jsem se ještě koukal po stáncích když my pohled spadl na stánky se svíčkami. Koupil jsem ňjáké 2 hezké svíčky a šel domů. Doma jsem jen tak seděl na postely. Zase mi cinkl mobil. Kdo by to mohl být hmm. Podíval jsem se. ,, Řekne mi tady někdo kdo je ten Thomas!" Zakřičel jsem a lehl si na postel. Když jsem ležel na postely spadl na mě kus papíru. Já ho vzal a otevřel ho. Bylo tam napsáno ne. Taky dobré vědět. Celí den jsem ležel jen tak do té doby dokud nebylo 6 hodin večer. Vztanul jsem a šel jsem se obléct. Vzal jsem kytky a růže a šel na hřbitov. Cesta byla nic moc. Když jsem tam došel začal jsem hledat jeden hrob.

Takže tady je další kapitola. Snad se vám líbila. Snad to nebylo tak smutné. No jinak jak se těšíte na Vánoce? Já hodně. Jinak krásné prožití Vánočních svátků.No nic tak ahoj.