Když se Caroline probudila, podívala se na svůj mobilní telefon a zjistila, že je už deset. Její manžel tu musel být každou chvíli. Pokud tu už nebyl. Nebyla to nevěra, takže by mu to nevadilo, ale Klausovi ano. Najednou zaslechla otvírání dveří. Rychle popadla župan a šla dolů. Musel zůstat v jejich ložnici než Klaus odejde. To byla další věc na které se dohodli. Nikdy s nikým nespat v jejich ložnici. Na to měli další dvě. Každý svoji.
,, Dobré ráno, zlatíčko." Řekl a políbil ji. Ten polibek jí pomohl zapomenout na to co se teď dělo, ale zase si vzpomněla, jakmile polibek skončil.
,, Mohly by jsi jít prosím do naší ložnice. Klaus je tady a já mu to ještě neřekla." Stefan přikývl. Takovou situaci už párkrát zažili. Chystal se jít nahoru, ale oba uslyšeli, jak už jde ze schodů. Caroline chytila Stefana a schovala ho za gauč. Tak tohle se u nich ještě nestalo.
,, Dobré ráno, lásko." Řekl a políbil ji. Caroline se na něj usmála.
,, Dobré ráno. Jak jsi se vyspal?" Zeptala se, i když toho moc nenapsali.
,, Úžasně. Omlouvám se, lásko, ale už musím jít. Mám spoustu práce." Caroline přikývla. Dost se jí ulevilo. Naposledy se políbili a odešel.
,, Caroline." Jakmile zaslechla, jak vyslovuje její jméno, otočila se k němu.
,, Ano." Zeptala se svým nevím hlasem.
,, Byl bych rád, aby se tohle už neopakovalo." Caroline přikývla. I ona by byla ráda, aby se tohle už znovu neopakovalo.
Klaus vešel do jeho sídla, kde žil se všemi svými sourozenci. Upřímně byl rád, že nakonec skončili u Caroline. Byla opravdu dobrá.
,, Kdo je to?" Zeptala se jeho mladší sestra, když zahlédla úsměv na jeho tváři. On se tak netvářil kvůli každé ženě se kterou spal. A to jich bylo dost.
,, Nikdo." Řekl a odešel do svého pokoje.
