Když Klaus s Rebekou odešli ze zábavy, šli rovnou do svých pokojů. Přesně o půlnoci slyšel klepání na dveře. Otevřel je a za nimi stála Caroline. Byl tak rád, že jí vidí. Čekal, že za nimi přijde ráno, ale ne přesně o půlnoci. Nestěžoval si, jen byl překvapený. A samozřejmě příjemně.
,, Klausi." Zakřičela hlasitě a políbila ho. Okamžitě poznal, že je opilá. Jak jí mohl Stefan nechat, aby byla tak nezodpovědná. To byl další důkaz, že patřila k němu.
,, Měla by sis jít lehnout, lásko." Vešla do místnosti a vzala jí jeho rozdělanou láhev bourbonu. Sebral ji jí dřív než se stihla napít.
,, Vrať mi to!" Klaus si nemohl pomoct, ale musel uznat, že byla rozkošná.
,, Ne." Caroline se začala smát.
,, Svět se točí." Řekla a spadla. Naštěstí jen na pohovku. Pokusila se vstát, ale Klaus jí v tom zabránil.
,, Měla by sis lehnout, lásko. Ještě si ublížíš." Řekl a sedl si k ní. Caroline ho políbila, ale Klaus se od ní odtáhl.
,, Ty mě nechceš, že? Nikdo mě nechce." Okamžitě se rozběhla ke dveřím. Klaus se rozběhl za ní. Než jí ovšem stihl dohnat, uslyšel hlasitou ránu. Pohled před ním ho vyděsil. Caroline ležela pod schody a tekla z ní krev. To nebylo dobré.
Jakmile se Stefan a Caroline rozdělili, vydal se rovnou za Rebekou. Rebekah byla ráda, že je tady. Vzala ho dovnitř a posadili se na gauč. Pokusila se ho políbit, ale on se odtáhl. Zmateně se na něj podívala. To nemohlo být dobré.
,, Musím ti něco říct." A bylo to tady chtěl se s ní rozejít.
,, Jsou to špatné zprávy, že?" Stefan se ní usmál.
,, Naopak. Vzhledem, co se stalo za těm posledních pár dní jsme se já a Caroline rozhodli, že..." V tu chvíli ho vyrušil telefon. Okamžitě ho zvedl.
,, Pane Salvatore, vaše žena měla vážnou nehodu."
