Byl to velký hluk. Zvuky narážejících klů se nesly celým údolím.
Dva samci se rozhodli uhájit svou čest a dokázat, že jen jeden z nich může ostatní vést. Vytáhnout je z nebezpečí.
Bylo jim to k ničemu.
Měli přemýšlet, měli to probrat.
Neudělali to a to bylo jejich záhubou.
Oba měli stejný cíl, myšlení a plán, a v tom byl ten problém. Kdyby spolupracovali, poradili si, zvládli by to.
A to oni neudělali.
Proč to jen neudělali? Ten problém je teď větší a to kvůli nim.
Dovolili tvrdohlavosti vést jejich kroky.
Bojovali na život a na smrt.
Jak hloupí jen byli.
Naivně si mysleli, že tím pomohou a stanou se hrdiny.
Jeden ze slonů padl k zemi. Ten druhý zvedl své kly potřísněné krví vzhůru a důležitě zatroubil chobotem.
A pak to přišlo.
Ozvala se rána a vítěz také padl k zemi. Sloni se rozutekli, ale už se nemohli zachránit.
Jejich paličatost a tvrdohlavost je dostali do boje s lidmi. Místo, aby něco udělali a zachránili se, bojovali mezi sebou. Měli držet spolu, ale to neudělali.
To byla jejich jediná chyba
Jejich osud byl naplněn.
Ahoj!
Všechno nejlepší všem Barčám! *šibalský úsměv*
Snad se příběh líbí ❤ Dlouho jsem přemýšlela o pointě a vyhrála tvrdohlavost a následná záhuba.
Je to stejné, jako s lidmi, nezdá se vám? Pytlačení je hrozná věc...
Btw, kapitoly budou krátké. Pardon!
Toť vše, děkuji za pozornost ^^
~Barča aka Chloe 💙
