Vita Aurea

Legendy Ojtovské i docela jiné

Zajisté jest každému velmi dobře známo, že plnohodnotné uctívání nebeského otce Ojty je možné teprve tehdy, kdy jsou víře jisté základy položeny. Je tudíž třeba znát to, na čem víra jest založena, což tyto báje, pověsti a legendy dozajista jsou.

O stvoření světa

Ojta spal již s kdekým, ale jeho první milenkou byl vesmír. I konal Ojta s vesmírem akce, které by řadový neznaboh nazval nemravnými, a stvořil Zemi. Záhadou ovšem zůstává, s kým musel Ojta konat akce pro neznaboha nepředstavitelné, aby stvořil samotný vesmír. Tato otázka nikdy nikomu nedá spát.

O stvoření člověka

Po zemi již chodily nejrůznější formy života, pejsci, kočičky, rosomáci... Ojtovi ale stále na tom světě chybělo. Stvořil tedy tvora, kterého nazval člověkem, a vstříkl mu život. Konečně našel zdroj uspokojení. Není divu, proč se jeden z prvních lidí jmenoval Homo Erectus.

Všechno nešlo úplně hladce, sem tam se objevil nějaký problém. Třeba tehdy, když se jistý Prométheus vloupal do Ojtova nebeského sídla a ukradl mu svěcený sirup, který následně předal pozemšťanům. Jaký nesmírný hřích! Svěcený sirup přece mohou mít jen ti, jež si ho zaslouží!

Prométheův čin samozřejmě nezůstal bez odezvy. Ojta ho vzal, připoutal ke skále a každý den přilétal mohutný pták a vyrvával mu pohlavní orgány, které heretikovi Prométheovi během 24 hodin zpět dorostly. A tak se to opakovalo každý den a od té doby se nikdo neopovážil svěcený sirup odcizit.

O potopě světa

Ojta byl zprvu z toho vynálezu lidí naprosto nadšený. Konečně se cítil milován, všichni ho uctívali, klaněli se mu a konali akt posvátný jak s ním, tak mezi sebou.

Jenže takto krásné věci nikdy nemohou trvat věčně. Ojtův lid brzy začal hřešit, stali se z nich blbci a lenoši, někteří začali držet dietu, vznikla asexualita, lidé se přestali učit dějepis a v tu ránu začali dostávat od Kronikáře pětky, také se stali lakomými a pyšnými a nechtěli se s Ojtou dělit o své milostné partnery, a troufali si s pánem tvorstva dokonce poměřovat hady! Hrůza. Nesmírná tragédie.

Ovšem nebyl by to Ojta, stvořitel veškerého jsoucna, kdyby problém hravě nevyřešil. Vypustil na zemi obrovské množství sirupu, které usmrtilo všechny hříšníky. Přežili jen poslušní lidé, kteří bílou tekutinu vypili.

A tak vznikl dnešní krásný svět, kde hřešení není řešení. Řešením je samozřejmě odpustek (viz Ceník v kapitole Hříchy a odpustky)

Ojžíš

Nikdo přesně neví, jak se to stalo, ale nějakým záhadným způsobem se ojteistický lid dostal do zajetí Ázerbájdžánců. Ázerbájdžánci byli krutí lidé (hlavně nevěřící muslimští psi), kteří to dávali Ojtovým synům a dcerám pořádně sežrat.

I žil v té době člověk, který nosil jméno Ojžíš. Tomu se zjevil Ojta a pravil: „Doveď můj lid do Šukyru – země zaslíbené, a za odměnu už nikdy nebudu dráždit tvou manželku."

Jaký to skvělý kauf. Ojžíš ihned souhlasil, vzal ojteisty, přivedl je ke Kaspickému moři, Ojta jim rozhrnul vlny a nechal je projít, zatímco Ázerbájdžánce, kteří ojteisty pronásledovali, nechal utopit se v divokých vodách jezera, které je se svou plochou 376 000 m2 největším na světě.