Vita Aurea

Píseň písní

Z doby vlády Ošáhha

Kontext: Následník trůnu, princ Ošáhho, syn Hrabošův, má milostný vztah s neurozenou Jarodírou.

Jarodíra

Kéž by mne zlíbal polibky svých úst –

nad víno lahodný je sirup tvůj!

Mlíčí tvé tolik lahodně voní, jak sirup se line jméno tvé –

to proto tě panny milují.

Vezmi mě s sebou, poběžíme,

do svých pokojů kéž uvede mě král!

Veselit a radovat se budeme z tebe,

nad víno vychutnáme milování tvá –

ach, po právu tě milují!

Neurozená jsem, a jsem líbezná,

dcery šukyrské,

tak jako prachobyčejní poddaní,

jak dobytek v chlívku.

Nehleďte na mne, že neurozená jsem,

to osud na mne se neusmál!

Synové matky mé v hněvu proti mně

přikázali mi hlídat sirupovníkovou plantáž,

svou vlastní sirupovníkovou plantáž však nehlídala jsem.

Pověz mi ty, kterého z duše miluji,

kde paseš stáda svá,

kde celé dny svým lasem točíš?

Proč zahalená bloudit mám

kolem tvých druhů a jejich stád?

Ošáhho

Nevíš-li sama, ty nejkrásnější z žen,

jen vyjdi v patách ovečkám

a svoje kůzlátka nech pást

tam, kde znásilňovači mají doupě.

Ke klisně z Ojtových spřežení

tě, moje lásko, přirovnám.

Zuby zdobí ústa tvá,

tvé hrdlo jistá bílá tekutina.

Více bílé tekutiny vyrobím ti

se stříbrnými odlesky! 

Jarodíra

Dokud král na svém lůžku drandí,

Hekavé zvuky vydává můj muž.

Svazkem ochlupení je mi milý můj,

když na mých prsou spočívá.

Trsem chlupů je mi milý můj

na sirupovníkových plantážích v Ojtarabu.

Ošáhho

Ach, jak jsi krásná, lásko má,

ach, jak krásná, oči máš jako makové koláče!