Svátky

6 1 0
                                    

Velikonoce

Neděle po prvním jarním úplňku

Křesťané o Velikonocích slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, což je pěkná hloupost. Ježíš Kristus totiž nikdy z mrtvých nevstal, byl to pouhý klamač, lhář a podvodník, zkrátka heretik.

Na Velikonoce se totiž správně slaví dny v roce, kdy je Ojta nejvíce plodný (veliké noci → Velikonoce).

Uctívači si předávají vejce, která symbolizují ta Ojtova, švihají se pomlázkou, která symbolizuje tu Ojtovu, a požírají všemožné gurmánské speciality.

Den Ojtova Povstání (DOP)

13. července

V Den Ojtova Povstání oslavujeme den, kdy Ojta povstal, tedy kdy byl porozen. Je třeba upozornit, že mluvíme o pozemském Ojtovi, ze Zlatníků pocházejícím, nikoliv o tom nebeském.

Celý den bychom si měli užívat života a oslavovat Ojtovu existenci. A kdo v DOP neudělá akt posvátný, bude zmrskán hadem.

Svátek Ojtův

30. listopadu

V tento svatý den slaví Ojta svátek. Všichni věřící zamíří ráno do svatyně, kde odevzdají Ojtovi své oběti. Může se jednat o mrtvá zvířata či neznabohy (které samozřejmě rovněž klasifikujeme jako zvířata).

S úderem třetí hodiny odpolední všichni přeruší to, co právě dělají a pronesou modlitbu Pan Karel.

Před usnutím by si každý měl pořádně užít a během konání této akce vzývat jedinečného a nepřekonatelného nebeského otce Ojtu.

Zimní slunovrat

kolem 21. prosince

Ojteisté neslaví Vánoce, ale jelikož je v té době zimní slunovrat, křesťanský a ojteistický svátek spolu splynuly.

Při zimním slunovratu je nejdelší noc v roce, což přímo vybízí k pořádné dávce posvátných postelových hrátek. Ti nejvytrvalejší často obcují celičkou noc. A co teprve ojteisté na severním pólu!

Vita AureaKde žijí příběhy. Začni objevovat