přišel blíž ale než jsem stihla ustoupit tak mě chytil a přitáhl si mě do objetí "p-pusť mě! " kníkla jsem ale on mě nechtěl pustit. Snažila jsem se vymanit z jeho sevření ale nakonec jsem to vzdala a objetí mu opětovala ale hned jsem se mu rozbrečela v náručí. "Ji... Klid... Copak se stalo? " začal mě hladit po zádech. "S-Soobin-ne... " zavzlykala jsem a víc ho objala. "Dobře ššš... Klid už je to dobrý ano? " snažil se mě uklidnit.
Když jsem se uklidnila tak jsem se zase nějak upravila a pak jsem se otočila na Soobina. "Tak co řekneš mi co se stalo? " zeptal se opatrně. Já jen zakroutila hlavou. "Nechci o tom mluvit..." začala jsem si hrát s lemem mojí mikiny. "Dobře nebudu tě nutit... Ale teď se musíš vrátit na hodinu. " jen jsem si povzdechla "nebo víš co? Vy máte vlastně Parka že?" jen jsem kývla "dobře tak počkej jen se vychčiju nebo se pochčiju" uchechtl se a hned zaběhl do kabinky. Mě trochu zacukali koutky.
Vešli jsme do tělocvičny a hned na nás přesměroval pohled pan Park "Slečno Min já se už lekl že jste se spláchla" uchechtl se a já jen sklonila hlavu "pane učiteli Yoonji není dobře" přišli jsme k němu blíž "opravdu? Co vám je jak vám není dobře? " jen jsem si skousla ret " podívejte se prosím na mě a sundejte si kapucí" trošku rozklepaně jsem se na něj podívala ale kapuci jsem si nesundala. Vypadal lehce zaskočeně "uhm... Opravdu nevypadáte nejlépe. " uznal a já sklopila hlavu. "Pane Choi jdete za panem učitelem Minem a popros ho aby pohlídal i děvčata. Já zajdu se slečnou Min na ošetřovnu. " Soobin jen kývl a šel do vedlejší tělocvičny. " tak děvčata má nás na povel pan učitel Min dokud se nevrátím! Ne že budete zlobit! " pohrozil jim " a co když já jsem zlobivá holka? Naplacáte mi? "Skoro až zavzdychala jedna holčina které neznám jméno.
" slečno Kim zklidněte hormony! " okřikl jí a rozešel se se mnou z tělocvičny.pan Park zaklepal na dveře od ošetřovny. "dále" ozval se jemný dívčí hlas. Vešli jsme dovnitř a tam nás uvítala mladá dívka. "Ahoj Jihyo. Vedu ti pacientku." pousmál se na ni. Ti dva spolu něco mají! "ahoj Jimine. co se stalo? Pojď posaď se sem." ukázala na lehátko na které jsem se posadila. "tak povídej co se stalo?" otočila se na mě i se židlí na které seděla. Já si jen začala hrát s prsty a sklopila jsem pohled "nic jen mě bolí břicho". "Ehm Minnie jdi na chodbu ja ti ji pak pošlu." On jen kývl a šel na chodbu. "Tak jo povídej co ti doopravdy je." pousmála se "o-opravdu mi nic není asi budu mít jen krámy-teda menstruaci pardon...tak mi bude špatně jen z toho" zalhala jsem a falešně jsem se pousmála. Ona si povzdechla "dobře lehni si a vyhrň si tričko pro jistotu tě prohmatám. " lehla jsem si a vyhrnula jsem si mikinu a tričko.
Když mi prohmatala břicho tak mě dala nějaký papírek že to mám dát panu učiteli a poslala mě na chodbu. "Pane učiteli toto vám mám dát" natáhla jsem ruku s papírkem a on si ho hned vzal a u toho se dotkl mé ruky. Hned jsem z reflexu ucukla rukou "uhm... Jste v pořádku? " podíval se na mě zmateně a já pokývala hlavou "a-ano... " sklopila jsem hlavu. On si přečetl ten papírek a pak koukl znovu na mě "no... Dobře... Kdyby vám bylo hůř přijďte mi říct. " jen jsem kývla "nebo jestli se už teď cítíte hůř teď tak vás klidně pustím hned. " jen jsem zakroutila hlavou "n-ne dá se to vydržet." on jen kývl "dobrá tak pojďte jdeme zpátky" řekl a rozešli jsme se zpátky do tělocvičny.
Skip na čtvrtou hodinu
Šli jsme s Nazli po chodbě když jsem před námi viděla Jacksona. "N-Nazli... M-mě je špatně... " zakňučela jsem a chytla jsem se za břicho. "Yoonji! Pojď za Parkem jsi od toho tělocviku nějaká špatná. A sám mi řekl že tě mám hlídat pokud se zhoršíš. Takže jdeme. " jen jsem kývla a natiskla jsem se na ni když kolem nás procházel.
Přišli když jsme šli chodbou kde byl jeho kabinet tak proti nám šel Yoongi " slečno Min potřebuju s vámi mluvit. " zamračil se Yoongi a já sklopila pohled. "Pane učiteli Yoonji není dobře... Jdeme za panem Parkem aby jí pustil domů. " řekla Nazli "oh... Stejně máte za chvíli hodinu slečno Aydin. Já jí tam odvedu vy běžte na hodinu. " odtáhla jsem se od ní a podívala jsem se na Yoongiho který se na mě lehce zamračil. "Ale pane-" tentokrát se zamračil na ní "už jsem řekl dělejte nebo panu Jeonovi řeknu ať se pořádně zamyslí nad vašimi známkami" ona si jen odfrkla a odešla s tichým ahoj. "A ty pojď jdeme za tím Parkem. Pak si s tebou promluvím" potichu zavrčel a já kývla a rozešla jsem se s ním ke kabinetu.
Zaklepala jsem ale místo pana Parka mě otevřela z ta slečna co byla na ošetřovně " oh Jihyo... Co ty tu" usmál se Yoongi. WAT!? Snad nejede po ženě pana Parka... To by byl poprask... "Nic jen mám pauzu. A co ty jak ti je? " usmála se na nás a já jen sklopila hlavu "není jí dobře. Nicméně proto jsme tady je tu Jimin? " Jihya (nwm jak se to skloňuje sorry) kývla a ustoupila ode dveří. "Jiminie máš tu návštěvu! " křikla na něj a on na nás koukl a hned se zvedl od stolu kde asi opravoval písemky. Hned přišel k nám "slečno Yoonji je vám hůř? " jen jsem pokývala a on si povzdechl "to je den že hned první den ve škole nevolnost.. Ale stává se že" uchechtl se "dobře... Asi bych vás měl pustit domů ale... Nemůžete jít sama.. " zamyslel se "Jimine já jí vezmu domů" ozval se Yoongi a Jimin na něj nechápavě koukl. "Yoongi se rozhlédl po chodbě a pak koukl na Jimina " můžeme dovnitř? " zeptal se a on kývl a ustoupil ode dveří a my mohli vstoupit.
_______________________________________________________
eeeeeeeeeee makarena ( ノ ゚ー゚)ノ\(゚ー゚\)( ノ ゚ー゚)ノ\(゚ー゚\)( ノ ゚ー゚)ノ
ČTEŠ
School love
FanfictionMít jako příbuzného učitele a chodit na stejnou školu kde učí je špatné ten člověk se stává terčem posměchu a šikany ale co když to má i své výhody mít na škole někoho z rodiny jako učitele? Tento příběh je o dívce jménem Min Yoonji která se zamilov...