Už jsme se všichni vydali ven ale na mě zastavilo v pohybu vykřiknutí mého jména. "Yoonji! Počkejte! " zavolal na mě učitel. S Nazli jsme se otočili a viděli jsme ho jak jde za námi. "Slečno Yoonji chtěl jsem si s vámi promluvit ohledně ostatních hodin které s vámi budu mít. Takže slečno Aydin běžte se převléct, je hodina tělocviku. " pousmál se na ni a ona s lehkým úsměvem a kývnutím odešla " a vy pojďte se mnou prosím " řekl a vzal si ze stolu věci. Vyšli jsme ze třídy a šli jsme k němu do kabinetu.
Cestou do kabinetu spousta holek mě zabíjelo pohledem. Co jsem jim udělala!?
Když jsme došli ke kabinetu tak mi otevřel dveře a já vešla. "Tak... Abych začal... " začal učitel když položil věci na stůl. "Potřebuju vaše míry, kvůli tanečním hodinám. Když jdeme na vystoupení nebo tak tak by jsme měli mít všechno oblečení stejně jako takovou... Uniformu takže bych si vzal vaše míry, teda pokud to nebude vadit. Ale já je opravdu potřebuju a jinak to nejde" vzal do ruky krejčovský metr co měl na stole a já jen kývla. Ikdyž se bojím ze bude sahat tam kde nemá... Nebo se tam někam koukat. Nemám ráda tyhle věci... "Dobrá sundejte si prosím mikinu abych to naměřil přesněji" jen jsem lehce a vyklepaně jsem kyvla. A chytla jsem konec mé mikiny a sundala jsem si ji
(Outfit s mikinou)
(Tričko pod mikinou)
On jen kývl a poupravil si brýle bez skel (ty brýle bez skel snad víte co myslím)
A rozešel se ke mě. Začal mi brát míry. A skončil u hrudniku. Obmotal mi kolem místa jde jsou lopatky a metr spojil přímo mezi mýma prsama a chvíli na to koukal. Začervenala jsem se a nervózně jsem si skousla ret. On si pak něco zapsal a metr uklidil. "Hotovo... Děkuju za spolupráci. " pousmál se a já jsem kývla a rychle jsem si oblíkla mikinu. "No a ohledně učebnic... Si s vámi promluvím příště to měření vzalo docela dost času a máte 5 minut do začátku hodiny. No tak běžte z hodiny tělocviku jste omluvena protože jste nemohla vědět že bude. Ale budete mi pomáhat chystat věci a tak ano? Teď běžte. Tělocvična je na prvním patře kde se hned jak přijdete dáte doleva a půjdete rovně a hned dveře naproti vám jsou tělocvična a napravo od tech dveří je dívčí a nalevo zase chlapecká šatna. " vysvětlil a já kývla a odešla jsem z kabinetu.Došla jsem do tělocvičny kde už ale byli kluci a dělali bordel. Konkrétně si kopali s míčem který tu asi někde vzali. Tak jsem si jen sedla na lavičku na druhý straně tělocvičny. Vyndala jsem mobil a začala projíždět instagram. Z projíždění instagramu mě vyrušil míč který mě trefil do holeně. Sykla jsem protože to byla docela rána. Hned ke mě přiběhl nějaký kluk. To je ten kluk který na mě pořád koukal na matice "jsi v pořádku? " zeptal se ustaraně. A já jen kývla "jo v pohodě" zhasla jsem mobil a podívala se na toho kluka "uhm... Já... Já jsem Choi Soobin" usmál se a já mu úsměv oplatila "těší mě Soobine" on se stydlivě usmál a podobal se na zátylku "tak co už sis prošla školu? " sedl si vedle mě a já zakroutila hlavou. "No... A nechceš provést? " zamyslela jsem se a pak jsem jen s úsměvem kývla "budu ráda kdybys mě tu provedl. Však kdo zná víc školu než místní fešáci" zasmála jsem se a on lehce taky a u toho začervenal "jsi roztomilej když se červenáš" zachichotala jsem se a on nafoukl tváře jak křeček. "Já se nečervenám! " jen jsem se uchechtla "jasně a já nejsem nová" on se pousmál. A v tu chvíli přišel pan Park a můj bratr. V patách jim šli holky z naší třídy který očividně nad oběma slintali až na Nazli která šla hned za náma. "Tak co Soobine nabaluješ? Nabaluješ? " zasmála se Nazli a on začervenal a zamračil se "Nazli nech toho nejsi vtipná" vstal a odešel "nejsem vtipná no... JÁ JSEM BŮH SRANDY TY SMRADE!" rozběhla se za ním a skočila mu na záda "SMRADE TI DÁM ŽE NEJSEM VTIPNÁ" začala s ním dělat pičoviny. "Slečno
Aydin přestaňte se rozmnožovat s panem Choi v mojí hodině. " křikl na ně pan Park a Nazli slezla ze Soobina. A cestou ke mě něco zabrblala. Ale očividně to pan Park slyšel jak brble tak se uchechtl "ano slečno Aydin jsem hroznej kazišuk... Přiznávám to" zasmal se a všechny ty holky co z něj byli úplně mokrý se taky zasmáli aby si u něj zvýšili 'šanci'. " pane učiteli vy jste Superman že slyšíte všechno!? " udělala ohromenou Nazli a on kývl "ano jsem tak bacha abych vás nepropalil mým laserovým pohledem"zase se zasmal a ty vlhký holky taky. Fuj jdou hrozný takhle lézt někomu do prdele... " mám vás začít uctívat? " uchechtla se Nazli a on se smíchem přikývl " ano uctívejte mě jinak vás všechny zničím! A proč to taky neudělat že? Kluci 10 kol a děvčata 5 kol kolem tělocvičny honem pak se rozdělíme a budeme cvičit " zavelel a všichni zaskuhrali a rozběhli se dokola a já je jen sledovala "slečno Min vy necvičíte? " přišel ke mě Yoongi s úšklebkem " ne pan učitel Park mě z dnešní hodiny uvolnil " protočila jsem očima a on chápavě kývl "tak co jak se ti tu líbí" pošeptal nenápadně a já kývla "to jsem rád" usmál se a odešel "nástup! " zakřičel pan Park. Všichni co se snažili rozdýchat a vypadali jako by měli astmaticky zachvat, se seřadili do dvou řad. Holky v první řadě a kluci hned za nima. "Slečno Aydin spočítejte děvčata a pane Choi spočítejte chlapce" zavelel Jimin a oba vyvolaní začali hned počítat.Když do dělali presenci tak pan Park začal. "Dobrá toto se děvčat netýká ale i tak vydržte než začnete vymýšlet co by jste chtěli hrát. No... Asi jste si všimli že jsem nepřišel sám. Žáci toto je vás nový učitel." podíval se na Yoongiho a ten jen kývl a udělal krok k ostatním
_______________________________________________________
eeeeeeeeeee makarena ( ノ ゚ー゚)ノ\(゚ー゚\)( ノ ゚ー゚)ノ\(゚ー゚\)( ノ ゚ー゚)ノ
ČTEŠ
School love
FanficMít jako příbuzného učitele a chodit na stejnou školu kde učí je špatné ten člověk se stává terčem posměchu a šikany ale co když to má i své výhody mít na škole někoho z rodiny jako učitele? Tento příběh je o dívce jménem Min Yoonji která se zamilov...