Old friends! (CZ FF)

6.

Otočil ke mě hlavu. „K tobě?" zeptal se mě udiveně. Vypadal vážně překvapeně.

„Jasně. Nemám ráda samotu. Nikdy jsem neměla. To přeci víš." koutky se mi mírně zvedly do úsměvu. „Nastěhuj se. Prosím."

„Nenabízí tohle spíš kluk holce?"

„Asi jo, ale vypadáš vážně unaveně. Chce to se alespoň jednou se prospat." sledovala jsem jeho unavený obličej.

„To zní jako plán." kývl nakonec.

„Klidně si vem všechno sebou jestli tu něco máš."

„Ne to ne.. nebudu tě otravovat."

„Nemluv hlouposti." zavrtěla jsem hlavou s mírným pousmáním.

„Tak dobře. Ale jakmile budu na obtíž prostě mě pošli zpátky sem. S tím gaučem jsme si na sebe zvykli. Jsme už dlouho kamarádi." tiše se uchechtl.

„Dobře." také jsem se zasmála. Nechápu tu proměnu během pár dní co jsem tady, ale líbila se mi.

„Jen dám vědět Ingrid, že to beru.. nebo jí nechám ji vydusit. Zasloužila by si to." vstal, aby došel k telefonu.

„Aby pak neměla nějaké potíže se srdcem." řekla jsem pobaveně, ale při vzpomínce na bývalou práci, kterou jsem tolik milovala mi bylo skoro až do breku. Projevilo se to na mém obličeji. Stáhl se do bolestné grimasy.

„Alison? Hej.. no tak." došel zase ke mně. Položila jsem papíry na stolek. Chytil mě za ruku. Vstala jsem a Daryl si mě přitáhl do objetí. Mile ráda jsem ho uvítala a ruce mu obmotala kolem pasu a hlavu položila na rameno. „Půjdeme? Mám tu auto."

„Jo. To zní fajn." zvedla jsem hlavu a pousmála se na něj. Vzal si sebou jen pár nezbytných věcí ve sportovní tašce a společně jsem vyšli z jeho kanceláře, kterou opustil údajně po tolika měsících.

– – –

Řekla jsem Darylovi adresu, kterou následně naťukal do GPSky a vyjeli jsme. Byli jsme doma za krátkou dobu než to trvá vlaku. Měl krásné auto. Nejnovější typ BMW i8.

„Jsme tu." konstatoval Daryl podle GPSky, která oznámila cílovou adresu. Vystoupila jsem. Popadla Daryla za ruku a vedla ho do horního parta ve kterém jsem bydlela. Bylo už pozdě večer, takže většina sousedů už spala.

„Jako doma." řekla jsem mu a dál jsem se usmívala. Prohlížel si celý byt.

„Měl jsem za to, že je to větší." zkonstatoval nakonec, když si věci odložil v chodbě a sundal sako.

„Stačí mi to."

„Je to tu hezký." kývl nakonec s úsměvem. Došla jsem do kuchyně, kde byli zavřené dveře. Dala bych ruku do ohně, že jsem je nechala otevřeně! Nepoznala jsem to tam. Na stole bylo pár svíček, dva talíře a na sporáku jídlo. Na stole ležel vzkaz Stupínky lásky: 1. setkat se pouze, 2. tváří v tvář si být, 3. srdce slyšet znít, 4. přiznat se k chvění, 5. v náhlém políbení obejmout se dlouze, 6. jednu touhu mít, 7. jedním snem se zpít, 8. bez konce se slít, 9. nerozlučně žít, 10. spolu k hrobu jít.M + J. Se smíchem jsem se koukla na Daryla.

„Kluci." řekla jsem pobaveně.

„Mají styl." kývl a také se usmíval, když si přečetl vzkaz. „Na jakém stupínku jsme my?" ukázala na dopis a následně na nás dva. Zmateně jsem na něj koukla. „Ve třetím? Dál jsme tak nějak neměli šanci se dostat. Nejspíš?" zkoumavě jsem ho pozorovala. Cítila jsem jak mi zavibroval mobil v kabelce. Zpráva od Jamese – Nezapomeň zapnout radio! J + M.

„Nebudu zapínat žádný radio!" zamumlala jsem. Tohle je tak komický. „Jestli máš hlad dej si co kluci uvařili.. půjdu do sprchy." rukou jsem mávla směrem k plotně kde bylo jídlo. Zfoukla jsem svíčky. Ne že by mi to bylo nejpříjemné, ale.. byl to Daryl. Můj nejlepší kamarád a tohle bylo prostě směšný.

„Počkej." krátce mě chytil za prsty ruky. Otočila jsem se na něj. „Nedáme sprchu spolu?" zvedl jeden koutek v jakémsi úsměvu.

„Ne." odbila jsem ho, ale koutky mi cukly. „Zatím ne." dodala jsem, čímž jsem rozzářila jeho předtím pokleslý obličej. On jako jeden z mála věděl jak mě rozesmát. Zavrtěla jsem hlavou a s úsměvem odešla z kuchyně. Když jsem byla v koupelně slyšela jsem cinkání talíře. Byla jsem ráda, že se Daryl nestyděl a jídlo si nandal.

– – –

„Takže.." nevěděla jsem co říct. Vídali jsme se každý den od dvanácti let a najednou jsme měli každý jet vlakem na jinou stranu. Bylo to tak divný.

„Budu ti psát. Vždyť tvůj mobil mám." oznámil mi s úsměvem. Stáli jsme na nádráží. On dvě větší tašky a já jich měla hned pět všech velikostí.

„Doufám, že na mě nezapomeneš během studia Daryle." upozornila jsem ho s úsměvem. Nastavil ruku, kde bylo malé písmeno A.

„To bych musel být blázen, kdybych zapomenul." trochu se ušklíbl. „Navždy." zamumlal a prohrábnul si hnědé delší vlasy.

„Navždy Daryle." kývla jsem. „Už teď je mi smutno, že se musíme rozdělit."

„Nebude to napořád. Ta škola je jen na čtyř roky. Pak nasednu do nejblížšího vlaku a budu u tebe v New Yorku jako koni."

„Neslibuj co nemůžeš splnit."

„Ale tohle je docela splnitelný." pousmál se. Pravidelná linka do New Yorku odjíždí za pět minut. Nastupte si prosím všichni do vlaku. Opakuji.. pravidelná linka do New Yorku odjíždí za pět minut. Koukla jsem do jedné ze zdí, když se ozval hlas. A pak zpátky na Daryla.

„Tak za čtyři roky. A piš!" vztyčila jsem ukazováček jako hrozbu. Na chvíli si mě přitáhl do objetí. Pevně jsem ho objala. Pousmála jsem se, když mi vtiskl pusu na místo za uchem. Když jsme se odtáhli vzala jsem všechny věci, které jsem měla a šla tam odkud odjížděl vlak do New Yorku. Daryl mi ještě zamával, což jsem mu s úsměvem oplatila. Celou dobu, kdy jsem seděla ve vlaku a koukala na něj jsem si hladila písmeno ve tvaru D, které jsem měla na dlani. Ještě smutněji mi bylo, když se vlak rozjel. Kamarád ještě něco křičel, ale neslyšela jsem ho přes drčení vlaku.

– – –

S trhnutím jsem se probudila.. opět. Ležela jsem na zádech na jedné z posteli. Teď jsem vlastně byla ráda, že mi tady James jednu nechal. Koukala jsem nějakou dobu do stropu než jsem si uvědomila, že mi mé prsty drží Darylova ruka, které ležel na druhé posteli. Pravidelně a tiše oddechoval. Na hodinkách jsem viděla čtyři ráno. Nesnášela jsem tohle probouzení se takhle brzo ráno. Otočila jsem se čelem k Darylovi, abych nepustila jeho prsty a znovu zavřela oči. Pocit, že tu nejsem sama a někdo tu je se mnou byl tak uspokojující, že jsem konečně zase po dlouhé době mohla v klidu a nerušeně spát. Až na ty sny.

— — —

Tak jo.. včera to mělo nejspíš velký úspěch a dneska chci přidat díl, abych se vypovídala z dnešní maturity z češtiny. :D

Vážení. Tohle byl hukot. Nejprve to začalo testem ve kterém chtěli po nás biblickou postavu - byli tam tečky a za tím Iškariotský a prostě ty odpovědi :D já nepatřím mezi ně. Věděla jsem, že je to Jidáš, ale odpověď Hercules mě vážně rozsekala :D :D

A pak sloh a téma Jak jsem poznal vaši matku :D další pecka. Takže teď nejspíš na FB můžete vidět pouze obrázky týkající se legendární šestice v čele s Barneyem a Jidášem :D

Toť všem. Pokud jsou tu maturanti napište mi pocity a ostatním děkuju za přízeň :)

Uvidíme se u dalšího dílu :)