Trenérka

3

Pohled Nikoly

Na led přišli všichni v čas což mě to dost překvapilo asi jim David řekl co obnáší Bostonskej trest. Zatím co se kluci rozcvičovali přemýšlela jsem o taktice na Finy. Budou mít určitě v bráně Sateriho což je jeden z nejlepších brankářů ve světě. Formace už mám tak nějak jasný ale jestli to tak bude tak to mi kluci potvrdí až dneska při tréninku. Trénink probíhal tak nějak v klidu občas měl Blumel nějaký připomínky ohledně toho že se na tento post nehodím.
"Tak co máš už nějaký nápady?" přijel ke mně Krejčí "hele tak nějak jo ale ještě nám zbývá jeden trénink do zápasu, takže uvidím až tam" odpověděla jsem mu a přitom sledovala kluky "hele Matěje si nevšímej jen ho sere že nás trénuje žena ale já vím, že díky tobě to konečně vyhrajeme a nebudeme mít smůlu" řekl mi a já se usmála "na olimpiadu budeš taky trénovat?" zeptal se po chvíli ticha "hele tak to netuším vím jen že One Chanel Cup a Olympiádu nevím" odpověděla jsem mu "Tak kluci konec ale ještě sem pojďte" křikla jsem na ně a přijeli ke mně aby slyšeli to co chci říct "formace mám tak nějak jasný ale řeknu vám je zítra protože si nejsem jistá mezi Flekem a Jerabkem, takže zítra na trénink včas aby jsme toho stihli co nejvíc a teď můžete jít" řekla jsem a kluci kyvli a pomalu odcházeli do kabiny. Když jsem posbírala věci z ledu tak jsem vydala do šatny kde jsem se převlékla a vydala se na hotel ve kterým budeme do zápasu s Finskem spát. Dotáhla jsem si tam všechny svoje věci a hned zapadla do koupelny kde jsem následně vykonala svoji večerní rutinu. Vysprchovaná a prevliknutá do týmový soupravy jsem si lehla do postele s tím že si vyřídím několik e-mailů a začnu si hledat nějakej menší byt v Praze a nebo za Prahou. Jakmile jsem otevřela messenger tak mi začal volat David Pastrňák "tak jak to jde trenérka?" zeptal se mě můj kamarád s úsměvem "ahoj, před chvílí jsem přišla z tréninku a dobrý zatím" odpověděla jsem mu, povídali jsme si do ty doby než někdo zaklepal "počkej Davide někdo klepe" řekla jsem mu a zvedla se a šla ke dveřím, když jsem je otevřela stal tam brankář Šimon Hrubec "omlouvám se že ruším trenére ale máme menší problém" řekne "no v pohodě co se děje?" zeptala jsem se a začínala jsem se obávat co se stalo "došli nám tejpy" odpověděl mi "bože já tě zabiju, takový infarkty mi nedělej" zasmála jsem se "hele měla bych nějaký mít z Bostonu tak se podívám pojď klidně dál, ale nelekni s mám tu menší bordel" řekla jsem mu a šla hledat tejpy do jednoho z dvou kufrů "Ty vole nazdar Pasto" řekl nahlas Šimon "jé mouka nazdár, tak co jak se vede?" zeptal se ho David "hele úplná pohodička a na trenéra si zatím stěžovat nemůžeme i když Blumel má menší kecy" odpověděl mu gólman "tady máš Šimone ty Tejpy" podala jsem mu je "jo díky tak čau Davide a zatím trenére" řekl Šimon a já mu zamávala "zdar Šimon" odpověděl mu David "těžko se zvyká na to že ti teď každej říká trenére i když jsem jedna z nejmladší" řekla jsem Davidovi "si zvykneš, budu se dívat na zápasy" odpověděl mi takhle jsme si povídali do ty doby než přišel čas večeře. Takže jsem ukončila hovor s Davidem a šla pomalu do jídelny.