Loki...
Je pondělí a Flash přišel do školy se zásobou nadávek. Myslel jsem, že mu zase vrazím, ale to za mě udělala malém MJ. Nedávám ten nátlak toho všeho a nevím, jestli to vydržím. Možná mám nápad, který by vše vyřešil, ale nevím zda se mi zamlouvá na tolik, abych ho uskutečnil.
S Morgan to šlo rychle a stále víc a víc si rozumíme. I tak to není ono. Morgan sice zachraňuje všechnu tu díru v srdci, ale myslím, že tomu tak dlouho nebude. Pepper byla moc milá dnes a řekla, že bych se zítra s Wandou měl stavit a přespat. Kývl jsem na souhlas a Morgan vyprskla radostí čaj. Nebere Starkovu smrt ještě tolik zle, třeba jako já. Je ji 5 skoro 6 před sebou škola a budoucnost, která bude jen díky jejímu jménu velká. Měla to štěstí ho mít celých 5 let na blízku a taky měla to neštěstí o něho přijít a nerozloučit se. Trhá mi srdce, že to nestihli. Já měl to štěstí, ho vidět a říct mu to, ale promarnil jsem to. Nedostal jsem ze sebe jediné slovo, které by bylo srozumitelné. Kéžbych ho mohl vidět a říct mu mé upřímné ,,Sbohem tati"
Stejně jako kdybych to mohl říct tobě Můj Drahý Loki.
Tvůj Peter.
ČTEŠ
Dear Loki
FanfictionZemřel. A já nevěděl co dělat. Prostě nic nešlo. Nezasloužil si to. Byl jsem zničený. Vy byste nebyli, kdyby vám zemřela osoba, kterou milujete? Myslím, že byli. A proto tohle píšu. Dopisy, pro mého milovaného...