upíří kousnutí

Nehoda

Při cestě do města je ostrá zatáčka při který vždycky musím zastavit. Už jsem konečně dojela a zašla do kavárny ve který jsem se měla sejít se Samantou. čekala jsem takových 20 min, když v tom do dveří vyšla Sam. já jsem se postavila a čučela na ní. Potom se mi nahrnuli slzy do očí a kutálely se dolů, pomalu jsem se rozešla a rozeběhla za ní. Sam se na mě pomalu otočila a zarazila se. potom jsem na ní skočila a pevně jí objala. Objímaly jsme se takových 5 min a potom se od sebe odtáhly a usmály se na sebe. Šli jsme si sednout a objednat si něco. zasedli jsme ke stolu u okna. Já jsem si objednala kafé a Sam horou čokoládu. vyprávěla jsem jí o tom co se všechno stalo, ale vynechala jsem to že Kenji a jeho bratři jsou upíři. byli jsme tam ještě asi tak 2 hodiny a potom odešli. Povídali jsme si  procházeli se. Samantě ale potom zazvonil telefon. ,,crrrrr." koukla jsem se na ní a ona si vzala telefon do ruky a zvedla to. když to típla tak se na mě podívala smutným pohledem. ,,hele Ami, já už budu muset. S bráchou jedeme k babičce," pousmála jsem se na ní. ,,Dobře stejnak bych už musela taky jít už je 5 hodiny." Objala mě na rozloučenou a odešla. já jsem šla k autu a nastartovala ho. potom jsem vyjela a jela za klukama. Někdo mi napsal, pomalu a opatrně jsem se natahovala pro telefon vedle mě. Když jsem se podívala do něj byla tam zpráva od Kenjiho. ,,Kde jsi?!" vytočila jsem si jeho číslo a dívala se před sebe abych nenabourala. Když v tom začalo hodně pršet. ,,to si děláte srandu." Zafňukala jsem. konečně mi to zvedl. ,,Ami, kde jsi?" 

,, Jedu z města." 

,,Proč si byla ve městě?"

,,To jsem na nějakém výslechu nebo co...... Byla jsem za Sam."

,,Dobře, hlavně opatrně, když prší tak to klouže."

Koukla jsem se do mobilu a vyplázla jazyk. Potom jsem si všimla další zprávy od Sam, ,,Ahoj holka, hele nechtěla by sis zajít ven i zítra?" Chtěla jsem jí odepsat ale najdenou jsem udělala smyk a nabourala do stromu.

Pohled Kenjiho (Haha to jste nečekali :P :D)

Nic jsem neslyšel, po chvilce jsem uslyšel šumění a už nic. Vyděsil jsem se tak jsem se rozeběhl rychle k autu. Vytáhl jsem bratry z postele a hodil do auta. A rychle jsme jeli, po cestě jsem jim vysvětlovala co se dneska dělo a že mám o Ami strach že se jí něco stalo. 

Ami pohled

Tma..... nic jiného než tma. viděla jsem tmu a procházela jsem jí, ve tmě nic jiného nebylo než samota a voda po které jsem chodila. myslela jsem si že jsem mrtvá, ale to byl omyl?.........

Kenji pohled

když jsem vyděl černé auto hned mi došlo že to bude Ami auto. Rozeběhl jsem se rychle k autu. Byla tam uvězněná, upíří silou jsem odtrhl z ní pásy a vytáhl jí ven, kluci se rychle z auta ke mě rozeběhli. Kou mi podal jeho mikinu abych jé podepřela hlavu, juro jí prohledával a kontroloval. Já tam nad ní seděl a brečel. juro s Kouem se jí snažily zachránit, kluci nevěděli co dělat. já jsem je odstrčil  a začal jí masírovat srdce. konečně naskočila a pořádně zhluboka se nadechla, a zakašlala. Podívala se na mě a na kluky. začínala omdlívat. chytily jsme jí a vzaly do auta. jeli jsme s ní domů. Řídil Kou a juro s ním seděl ve předu. já jsem s Ami seděl vzadu a měl jí u sebe. měl jsem o ní velký strach. I když jsem jí vrátil k životu pořád jsem měl pocit takový že o ní přijdu....

Ami pohled

myslela jsem si že už jsem mrtvá ale najednou se mi vrátil vzduch do plic. pořádně a zhluboka jsem popadla dech. Podívala jsem se na  kluky a zase usnula. Když jsem zase usnula uviděla jsem mladou dívku v mém věku. Byla v lese, chtěla jsem se pomalu k ní přiblížit ale začala utíkat, utíkala jsem za ní a snažila jsem se jí chytit. Ona se najednou zastavila a spadla. Já k ní přiběhla, nebylo jí vidět na tvář, tekla jí krev z břicha, já jsem si překryla pusu rukou a dívala se na kluka který mi připomínal Kenjiho. couvala jsem dozadu ale uslyšela jsem vrčení. pomalu jsem se otáčela a zamnou byl vlk, ale byl poněkud větší než normální vlk. Najednou jsem uslyšela velice povědomí hlas. ,,Ami.... Ami vzbuď se!" otevřela jsem oči a na semnou seděl Kenji. Strašně mě bolela hlava z toho nárazu do stromu. pomalu jsem se posadila a podívala na vystresovaného Kenjiho. ,,proč se tak na mě ko-" Než jsem stihla doříct svojí otázku už mě držel Kenji a nechtěl mě pustit. ,,C-co to d-děláš?" chtěla jsem se na něj podívat, ale on mě držel tak pevně že jsem se nemohla ani hnout. najednou někdo vletěl do pokoje. ,,Ami...." byl to juro a vytřeštěně na mě kulil oči jako na zjevení. ,,Může mi tady někdo říct co se děje?" Konečně Kenji povolil stisk a já se mohla volně pohybovat, podívala jsem se mu do očí. ,,Ami... když jsme tě našli vypadalo to že jsi to nemusela přežít...... Když jsem tě ale naštěstí oživil tak si upadla do bezvědomí. Vypadalo to s tebou hodně špatně....." Sklonil hlavu a já jsem se podívala na Jura který na mě koukal smutně. potom tam vešel i Kou. ,,Ami, ty jsi naživu." ten jediný se usmál a šel ke mě. Objal mě a potom se odtáhl. ,,Jak ti je?" podívala jsem se na něj a nevěděla jestli lhát nebo říkat pravdu. ,,No trochu mě bolí hlava." Usmál jsem se takovým tím nešikovným výrazem. Potom se usmál. ,,tak já tedy jdu, zatím ahoj Ami." Jediný byl pozitivní z toho že jsem naživu.  chtěla jsem se postavit abych si došla na záchod. ,,Co to děláš?" podíval se na mě Kenji. ,,Snad vidíš snažím se dojít na záchod." Pomalu jsem se postavila a chytla se za břicho, takovým jemným způsobem. rozešla jsem se pomalu do koupelny a za sebou zavřela dveře. došla jsem k umyvadlu u kterého bylo i zrcadlo. podívala jsem se na sebe.