upíří kousnutí

noční můry

potom co jsem vylezla z koupelny už tam nebyl Juro, ale Kenji zůstal. Já to neřešila a sedla si na postel. dívala jsem se na něho  jak přemýšlí. ,,Nad čem přemýšlíš?" naklonila jsem se tak aby se na mě podíval. Podíval se na mě a začal mluvit. ,,Nad ničem.... je ti vážně dobře?" koukla jsem se do země a nevěděla jestli říct že mě bolí strašně hlava a břicho, nebo to nechat až to přejde. ,,jsem v pohodě." Nahodila jsem falešný úsměv aby mi věřil. ,,Dobře..." zvedl se z postele. ,,měla by ses ještě vyspat." usmál se a odešel, chvíli jsem tam seděla jak trotl ale potom jsem se natáhla na postel a koukala do stropu, taky jsem si pustila písničky do uší. Čučela jsem do stropu a přemýšlela, po chvíli jsem usnula a nechala své myšlenky plynout v hlavě. Zase černo?........ byla tam tma a voda. procházela jsem se a šla rovně, ani ne 3 minuty a už jsem byla u lesa. bylo blbě vidět, byla strašná mlha že nebylo vidět ani na krok. Uslyšela jsem křik, rychle jsem se otočila až mi moje vlasy přeletěli přes oči, šla jsem za křikem. byl to křik dívky. Šla jsem pomalu...... uviděla jsem tu samou dívku jako při té nehodě. zase měla na sobě kapuci a nebylo jí vidět do obličeje. když jsem tam došla ležela na zemi a tekla z ní krev, přiběhl tam hned ten kluk viděla jsem to všechno rozmazaně takže jsem neviděla ani na jeho obličej. zase to vrčení. uslyšela jak za mnou vrčí vlk. Byl vílí jako sníh a měl světle modrý oči jako voda. byl ale poněkud větší než normální vl. Koukala jsem se na něj a najednou na mě skočil i s jeho tesáku. Vyskočila jsem z postele se slzami v očích. ,,Už zase?!" najednou mi do pokoje vletěl Juro. byl rozespalí ale taky měl výraz jako co se tady děje. ,,Ami? jsi v pořádku?" Přišel pomalu ke mě a dřepl si před postel, koukal se na mě. ,,N-nic jenom zlý sen." nebyl to zlý sen bylo to jako noční můra. vypadalo to tak skutečně. A taky citově to tak bylo. byla tam zima, a když po mě skočil ten bílí vlk, tak jsem cítila tu bolest jako by se do mě doopravdy zakousl skutečný vlk. Asi to bylo mimo ale i tak, byl to strašný sen. Juro se pořád na mě koukal a po chvíli mě objal. Já jeho taky, to bylo to co se jsem teďka potřebovala..... Objetí přítele. chvíli jsem ho ještě držela ale potom jsme se oba dva odtáhli od sebe. ,,Děkuji." poděkovala jsem mu za to že tu je vždycky pro mě. Potom se na mě usmál a odešel. po chvíli přišel ke mě Kenji. Asi ho zavolal juro. ,,Stalo se něco?" Přišel ke mě a hned se začal vyptávat. ,,Nene jenom zlý sen." Usmála jsem se na něj. On na mě. ,,neměla by si ještě spát?" zeptal nebo spíš rozkázal mi starostlivě. ,,nemůžu usnout." podívala jsem se na něj jako že se bojím. on si mě přitáhl k sobě. ležela jsem na něm a po chvilce usnula. nevím jestli on spal nebo ne ale v tu chvíli jsem se cítila v bezpečí tak jsem mohla v klidu spát. Když jsem se vzbudila. neviděla jsem nikde Kenjiho, ale potom jsem ucítila stisk a věděla že byl celou tu dobu u mě. Když v tom do pokoje přišel Kou že už je snídaně. Kenji se na něj ospale podíval a zamručel, ,,běž pryč!" potom si zase lehl a přitulil se ke mě. Já se jenom smála a podívala jsem se na vykuleného. ,,Už je pryč?!" pořád tam stál a koukal se na nás kdy už vylezeme z postele. ,,ne." uchechtla jsem se. ,,On zase zvedl hlavu a ospale se podíval na dveře. A hodil po Kouovi polštář. ,,Vypadni." zase zamručel a lehl si. po asi 5 minutách už vstal. ,,Jak ses vyspal." Podívala jsem se na něj a usmívala se. ,,moc dobře." Vzal si kalhoty a natáhl se ke mě a podíval se na mě. ,,A jak ty šípková Růženko?" Já jsem popadla polštář a střelila jsem mu ho do obličeje. ,,Dobře." začali jsme se smát. potom jsme vylezli na chodbu a šli směrem jídelna. Ke snídani byli míchaný vajíčka. když jsme se najedli lehli jsme si na gauč a přemýšleli co budeme dělat. Hráli jsme just Dance a další kraviny. potom jsem šla do pokoje a viděla jak mi za brněl mobil. Došla jsem k nočnímu stolku a vzala ho do ruky. Sam mi napsala. ,,Ami, jsi v pohodě?!" já jsem koukala debilně do mobilu co se stalo že se mi na to ptá. ,,Ano proč se ptáš?" Chvíli jsem čekala a potom mi Sam poslala slohovku. ,,Viděla jsem včera ve zprávách tvoje auto. Prý když našli auto nikdo uvnitř nebyl tak jsem se o tebe bála. ještě k tomu mi včera umřela babička. S bráchou budeme zařizovat pohřeb. Ve škole se taky ztratila nějaká dívka podobná prý tobě." Dlouhé bílé vlasy. Když šla cestou domů tak se nevrátila. Už jsou to tři dny a pořád nenašly jí nebo její tělo. Když mi napsala o té dívce tak mi zamrazilo, že by to byla ta dívka v mém snu. V té noční můře? nevěděla jsem co si chvíli v tu dobu myslet. Potom mi taky poslala i jinou zprávu. ,,jo a ještě taky její bratr je nezvěstný." Od té doby co ti umřeli tví rodiče se všechno změnilo." Když to dopsala tak jsem vypla telefon a zamkla se v pokoji. potom jsem seděla na posteli a přemýšlela co dělat. přece jenom není náhoda že hned po třech dnech zmizelé dívky kterou jsem sotva znala jsem měla noční můru. To je prostě divné aby nějaká holčina byla v mé hlavě. Takhle jsem přemýšlela asi ještě 1 hodinu. Potom jsem slyšela klepání na dveře. ,,Ami jsi v pohodě." Já jsem se jenom otočila na dveře a dál přemýšlela. Potom někdo vyrazil dveře a vešel dovnitř, byl to Kou. ,,co je?" přišel ke mě blíž. ,,Co je spíš tobě? od kdy se zavíráš v pokoji?" Podívala jsem se na něho uraženě. potom jsem popadla mobil a ukázala správy od Samanty. Taky jsem mu vysvětlila svojí situaci. ,,Proč si nám to neřekla? mohli by jsme ti nějak pomoc." já jsem se na něj podívala zoufalým pohledem. ,,A ty snad víš co dělat?" On se mi podíval do obličeje a potom po mém pokoji. Šel k mé skříni a otevřel jí. vytáhl černý šátek a zase ke mě přišel. A co zkusit jeden trik. podíval se na mě vyzývavým pohledem. ,,Ale taky to budu muset říct bratrům, kdyby se náhodou něco zvrtlo." Já jsem jenom přikývla hlavou.