upíří kousnutí

Slabost

ucítila jsem zimu a slabost.......... Cítila jsem pád........ Stalo se to tak nečekaně................... já to věděla................ ale Kenjimu jsem to nemohla říct..................... Má krev poskytovala jednu jedinou věc............................ A tou bylo.................... Mír............. Jenže v tom jeden háček............ A ten byl......... Smrt. 

Když si Kenji potřásl s Akitou rukou tak jsem ucítila chlad a slabost. podlomily se mi nohy a já padala. V tu chvíli rychle zareagovali kluci a chytily mě. Pomalu mě pokládali na zem a já se snažila zachytit ne správný moment. Ještě jsem nechtěla umřít tak jsem se snažila bojovat s bolestmi v mém těle. Kenji už byl u mě a začal vyšilovat. Křičel na kluky a já o ani moc nevnímala. Ta krev co jsme dali do číše poskytovala moji energii. Ta energie se po vypití začala vytrácet.  A já taky...... ,,K-Kenji." Potichu jsem špitla. On se na mě otočil a klekl si ke mě. ,,Ano." Řekl se slzami v očích a já pomalu k němu natahovala ruku. pohladila jsem ho po tváři a on opatrně a jemně chytili mojí ruku a držel si jí u tváře. ,,J-já musela." Už mi pomalu tekli slzy. ,,J-jak to m-myslíš?" Vyděšeně se na mě díval a pořád mi držel ruku. ,,T-ta krev se poskytovala j-jako energie p-pro m-měsíční svit." Už jsem pomalu nemohla mluvit.

,,C-co to říkáš." Kenji se na mě se slzami v očích kouká a pevně mi drží ruku. ,,Moje krev měla poskytovat energii pro smlouvu a pro celou pro celou planetu jako lék." pomalu jsem už nemohla mluvit. ,,ale k čemu je tvoje energie pro celou planetu?" já se trochu pousmála. ,,protože někteří upíři o této smlouvě nemohly vědět, tak jim byla vymazána paměť a vrácena jejich lidskost." Kenji se koukl vyděšeně na kluky jestli to věděli, ale ti taky koukaly vyděšeně. ,,Ale na nás to nefungovalo?" stekla mi malá neposlušná slzy po tváři. ,,N-ne, protože vy jste utvořili smlouvu." usmála jsem se na něj. A jemu tekly slzy po tváři. ,,Moje síla byla využitá pro vyšší dobro, pro očištění světa od upírů. Ale vy je můžete zase v-vytvořit. S podmínkou že nebudete pít lidskou krev. D-do vašich žil byla propuštěna lidská krev aby jste se mohly krmit j-jeden z druhého když nemůžete z člověka." 

,,A-ale proč za to musíš dávat svojí životní energii?!" nevěděla jsem co říct, utřela jsem mu slzy z očí ,,To protože jsem byla k tomu takhle určena." Už mi začali těžknout oči, ale snažila jsem se držet. I když jsem udělala dobro pro ostatní tak jsem za to zaplatila svým životem. Ale ještě jsem nechtěla umřít. ,,Já ti to ale nedovolím." Nakousnul si zápěstí svými špičatými a bílými tesáky. ,,Na pij, já tě nenechám umřít....... Na to tě až moc miluju." tekli mi víc slzy v očích. ,,J-já nemůžu." Kenjiho to zarazilo. ,,P-proč?" pomalu se mi zavírali oči, už jsem nemohla dál. najednou jsem se objevila na velice známém temném místě. Přede mnou se objevili velikánské červené dveře. Já jsem pomalu šla k nim. otevřela jsem je, přede mnou se nacházela velikánská dlouhá chodba a vedle na byli mé vzpomínky až do teď. Na první byla máma a táta, drželi mě jako miminko v ruce a usmívali si. Já jsem se usmála na tuto vzpomínku a šla dopředu. Další vzpomínka byla jak jsem se poprvé učila na kole. Byl tam táta a přidržoval mě, a potom když už nemohl tak mě pustil a já jela dál. Krásná vzpomínka. Další vzpomínka naproti byla jak jsem se poprvé seznámila se Sam v první třídě. Šla jsem dál a dívala se na vzpomínky. byla tam vzpomínka jak mě mamka učila na kytaru, mojí oblíbenou ukolébavku. zahřálo mě to u srdce a já popošla dál. Jako další vzpomínka byla když umřela babička. Na pohřbu jsem zahrála na kytaru a zpívala písničku jak jsem jí měla ráda a že jsem si s ní užila svoje dětství. poté jsem šla zase dál a uviděla vzpomínku s Kenjim  a Kouem a s Jurem. Byla polštářová bitva a hodně jsme se tam smáli, taky vzpomínka jak ležím na Kenjim a s klukama koukáme na filmy. Pomalu při této vzpomínce tekli slzy. 

Kenji pohled. (ha to jste nečekali :P)

Ami zavřela oči a nechtěla se probrat, já jsem se strašně rozbrečel a snažil se jí probrat. kluci se mě snažily uklidnit ale nešlo to. Napadl mě jediný nápad i když by to nechtěla, nemohl jsem jí ztratit. Ještě jsem se na ní díval a viděl jak malá slzička stéká po její tváři. nakousli jsem si zápěstí a nasál trochu své krve, poté jsem se k Ami nahl a jemně jí políbil, potom jsem jí do úst zpustil mojí krev a viděl jak po jejím koutku stéká troška dolů. Koukal jsem se na ní a čekal kdy se probudí. ,,Ami prosím prober se..........." 

Ami pohled

Došla jsem nakonec svých vzpomínek a koukala se za sebe. naposledy jsem se ohlídla na okýnka svých vzpomínek a stoupla si ke dveřím. Pořádně jsem se nadechla a šáhla po klice, zavřela jsem oči a uslyšela hlas. Slyšela jsem Kenjiho jak mě volá abych se mu vrátila. já jsem se pousmála a trochu se rozbrečela, poté jsem otevřela dveře ze kterých se vyhrnulo světlo, pomalu jsem do nich vkročila a šla dopředu. dveře se zabouchli.

pomalu jsem se vracela zpátky k životu. Jediný co jsem zaznamenala byl Kenji který seděl vedle mě a brečel. Taky jsem vnímala zvuky přírody, ale něco mi tu nehrálo zvuky přírody byli moc hlasité. Čich byl silnější. A něco tu strašně páchlo jak zmoklí pes. Ale tuhle tu věc jsem vypustila z hlavu a pohladila smutného Kenjiho po tváři. On zvedl svůj uplakaný obličej na mě a zaraženě mě sledoval. já se jenom trochu pousmála a on taky. Rychle si mě k sobě přitáhl a objal mě a už mě nechtěl ani pustit. Já jsem ho taky silně objala a už ho nechtěla nikdy opustit. Pomalu se mi ryli ven slzy z očí samím štěstím, že ho zase můžu vidět. Chvíli jsme se tam tak objímaly ale potom jsme se od sebe odtrhli a já si uvědomila jednu věc která mě zarazila. Dostala jsem touhu, touho po..............................................................................................krvi!