Dub

57 3 0
                                    

je ráno a já ležím v posteli, ke mě je přitisklý Kenji a leží mi na břiše. já ho hladím po vlasech a přemýšlím nad tím zvláštním snem, nebo to bylo další vidění? nevím jak bych to měla nazývat, ale bylo to divný. ještě jsem na chvíli zavřela oči abych se mohla ještě vyspat. Ale už jsem nemohla usnout. hladila jsem Kenjiho po vlasech tak dlouho dokud se nevzbudil. ,,dobré ráno, spalo se ti dobře?" Usmála jsem se na něho a on na mě. ,,Jo spalo se mi dobře." Ospale se na mě podíval a usmál. Chvíli jsme tam ještě tak leželi ale mě to nedalo a šla jsem se převléct. Došla jsem do koupelny a udělala jsem ranní hygienu, vzala jsem si kalhot y mikinu. Potom jsem vylezla z koupelny a Kenji už byl také převlíkej. Vyšli jsme z pokoje a povídali si. Došli jsme do obýváku a kluci tam už na nás čekaly. ,,Můžeme vyrazit." Přikývli hlavou a vzali klíčky od auta. Nasedli jsme s Kenjim do zadu. Měla jsem špatný pocit. Když auto nadskočilo při jízdě kde trochu zapadlo do malý díry, tak jsem se rychle chytla Kenjiho. popravdě jsem se bála že zase nastane ta auto nehoda. když jsme byli už u lesa, tak jsme vystoupily a zamkli auto. Já jsem jenom koukala okolo a šla hlouběji do lesa. Kluci mi byli hned v patách. Šli jsme tak asi hodinu a najednou jsme viděla cestičku vyšlapanou s jehličím. Zrychlila jsem krok a dokonce i běžela. Doběhla jsem k............................................................Velkém Dubu. Prohlížela jsem si ho okolo. Taky mě napadlo jít trochu na stranu od Dubu abych se podívala na místo kde vlk zabil Miu. byla tam krev. Tak to přece jenom byla pravda. Šla jsem zpátky k Dubu. Prohlížela jsem si ho ještě víc. potom jsem se ho dotkla a zavřela oči, najednou mnou proletěl celý svět a dějiny, všechno co se na této planetě mohlo stát ale zastavilo se to u jedné vzpomínky. stál tam ten dub a předním byli nějací lidé bylo to něco jako gang nebo smečka. Vlastně bych to brala jako upíry a vlkodlaky protože se stala jedna věc a tou bylo Boj. najednou jsem se i ocitla v tom boji. Viděla jsem jak se tam trhají na kusy, lítala všude krev. Ale co to mělo společného s tím dubem. Koukala jsem pořád na boj a zjišťovala co to má to dočinění s tím Dubem. Ale když si to tak řeknu, to místo je samo o sobě zvláštní. Vládne tu zvláštní energie. Ještě jsem se koukala na ten boj a seděla jsem u stromu.


Kenji.

Ami stála u stromu a koukala se na něj. Potom se ho dotkla a zavřela oči. slyšel jsem její hluboký nádech a výdech. A viděl jak padá, rychle jsem se k ní rozeběhl a chytil jí. Žila a byla zcela v pořádku. ten prokletý strom se na ní napojil, bylo to cítí z něj už dlouho. Už od pradávná od té doby kdy upíři a vlci zavedli válku. Byla z něj cítit jeho přírodní energie.

Ami

Ten strom byl napojen na tuto událost. Mým úkolem bylo zjistit co se tehdy stalo a napravit tu stoletou válku která se odpradávna odehrála. Došla jsem pomalu ke stromu a klekla si na kolena, položila jsem na něj ruce a čekala kdy mi ten krátký okamžik přehraje od znova abych mohla zjistit co se stalo. Otevřela jsem oči. Upíři a vlkodlaci stáli naproti sebe. Pozorovala jsem jejich rozhovor. byl velice matoucí ale dokázala jsem zjisti co se tehdy stalo. Vlkodlaci chtěli udělat dohodu na usmířenou. Ale upíři nesouhlasily vzdát se krve. Pak tedy začala o život a na smrt. jediné co dokáže zabít upíry je vlkodlačí kousnutí. A vlkodlaky zase pokud zlomit vaz a nebo též kousnutí ale od upíra. Pozorovala jsem to. A zjistila prosbu od Dubu. Jediné co bylo mou povinností bylo zařídit konec válku s vlkodlaky a upíry. Ale co je přiměje toho dosáhnout. Přece jenom Upíři se nebudou chtít zbavit lidské krve, když je to jejich důvod k žití. Seděla jsem u stromu a přemýšlela. Také jsem pozorovala od znova tu válku. Ale v pozadí jsem zahlédla mladou ženu. Držela v náruči malé dítě a dívala se na tu bitvu která se tam odehrávala. Pomalu jsem šla k ní rovně, a podívala jsem se na to dítě. ,,T-to jsem j-já!" Bylo tam moje malé já. Dívala jsem se sama na sebe. a potom mi to došlo. Jak můžu dokázat konec této bitvy. Došla jsem k Dubu a......

ležela jsem na zemi a nade mnou byli kluci. Oni se jenom usmáli a já na ně. Zvedla jsem se ze země. ,,už vím co dělat." Kluci se na sebe podívali a koukli se zase na mě. ,,tehdy došlo k válce mezi upíry a vlkodlaky." skočil mi do řeči Kou. ,,A ty víš proč k tomu došlo?" Kdyby si mě nepřerušil tak bych se k tomu dostala." Podíval se na mě usmál se. ,,Promiň." Já si od dechla ,,Takže kdysi došlo k válce mezi upíra y vlkodlaky. Vlkodlaci chtěli udělat dohodu že už nebudou zabíjet upíry když upíři přestanou zabíjet lidi. Upíři se rozzlobili že se nikdy nevzdají krve, tak tehdy došlo k válce a tato válka trvá do teď. A tehdy se to událo tady a já mám zastavit tuto válku mezi upíry a vlkodlaky. Mám dokázat smlouvu mezi upíry a vlkodlaky, tím že proliju svou krev a ukončím to všechno." kluci se na mě podívali pohledem že chci spáchat sebe vraždu. Ale pravda byla taková že chci jenom ukončit to co se na tom to místě odehrálo. Kenji přišel ke mě a pevně mě obejmul, tak co máme dělat?............. Já jsem se od něj odtáhla a pousmála se. ,,Jako první musíme najít vlky (Vlkodlaky).Potom stačí když ukončíte mezi vámi vaše spory a prohlásíte že chcete mír. Mělo by to probíhat tak že vlka a upír si potřesou rukou ale s otevřenou ránou nbeoli svojí krví a potom už jenom stačí krev nevinné dívky. To by mělo stačit." Kenji se pozastavil nad tím posledním slovem, ,,Jak jako krev nevinné dívky." podívala jsem se na něj a pohladila ho po tváři a povzdychla si, ,,Nebo spíš krev vylonné dívky která měla ukončit mezi vám spory." Kenji se odtáhl ,,Co tím myslíš tou krví?!" Začal zvyšovat hlas. ,,No...... Mělo by stačit krev do číše a jenom se napít na ukončení toho vašeho sporu. 

(Pro ty co neví co je to číše tak číše je něco jako pohár.)


upíří kousnutíKde žijí příběhy. Začni objevovat