Vidění

60 3 0
                                    

Kenji seděl vedle mě a naproti mě byl Kou, vedle u skříně se opíral Juro a poslouchal co říká Kou. Převyprávěl v rychlosti všechno co jsem mu řekla. Když to dořekl navrhl jeden návrh. ,,Takže teď když to všichni víme tak si myslím že by jsme se mohli udělat tam tu věc." Kenji se na mě podíval. ,,Proč by jsme to měli udělat, policie si to může vyřešit sama." Kou se podíval na Jura který se opíral o skříň. ,,Ale proč má ty sny, musí přece něco zjistit o tom, jinak by se jí ty sny neukazovali." Podíval se na Kenjiho vážným pohledem. Kenji se podíval na mě a potom na Koua, povzdychl si. ,,Dobře." Kou se usmál. ,,Dobře, takže Ami teď ty řeknu jak to bude probíhat....Nasadíme ti šátek a ty se pokusíš vzpomenout na ten sen. mělo by se potom stát že se do toho snu vrátíš a uvidíš i nějaký detaily kterých sis předtím nevšimla, nějakého vodítka." Já jsem jenom odhodlaně a zároveň vystrašeně pokývla hlavou na souhlas. Potom mi zavázali černý šátek kolem očí a zatáhli okna. Já se pomalu ponořila do vzpomínek a snažila se vzpomenout na ten sen. Byla jsem v hustém lese. Nic jsem neviděla byla tam hrozně hustá mlha a tma. když jsem šla pomalu s bosými nohama po vyšlapané cestě která směřovala k velkému Dubu tak jsem zahlédla holčinu. měla bíle vlasy a bílé triko k němu měla černou sukni. byla tam sama. Chtěla jsem se zeptat jak se jmenuje ale než jsem stihla něco říct za mnou se ozvalo křupnutí větviček. trochu jsem začala zrychleně dýchat a pomalu se otáčela. Holčina ve stejném stresu se otáčela. Byl tam ten krásný velký bílí vlk s modrýma očima jako nebo a moře dohromady. Jenom tam stál když v tom se holčina začala pomalu a odhodlaně k němu přibližovat. jenom jsem tam postávala a snažila se zachytit nějaký vodítko který by mi pomohlo k odpovědí ke snu. Holka na jednou začala křičet, rychle jsem se na ní otočila a viděla ak po ní vlk skočil a kousnul jí. Rychle jsem se k ní rozeběhla. začala jsem jí držet ránu a udržet jí na živu. Ona se jenom smutně koukala na stromu a kašlala krev. ,,Ne ne ne prosím neumírej!" Začala jsem panikařit. vstala jsem od holčiny... byl tam nějaký kluk, rychle se k ní rozeběhl a zakřičel její jméno. ,,Mio!" vyvalila jsem oči a koukala na kluka. když k ní doběhl snažil se jí zachránit ale rána rychle krvácela a Mia to nepřežila. Chytila jsem se za pusu když jsem viděla jak její tělo se mění v malé bílé a zářivě třpytky, když jsem se podívala na kluka tak vedle něho stála ta Mia a objímala ho. Byla průhledná jako duch. Potom vstala a otočila se na mě. Usmála se a došla ke mě. Mě jenom tekli slzy z očí a nic jsem neříkala. Když ke mě došla tak mě objala a do ucha mi pošeptala ,,Děkuji." Já jsem jenom vytřeštěně koukala do předu a ona se usmála. potom se přední objevili třpytivě bílí schody a po nich šla nahoru. já jsem si jenom klekla a koukala do země. Potom se ale stala nečekaná věc, vlk se vrátil a skočil po klukovi. bylo to jako v pomalém závěru. Vlk běžel a já běžela taky, když jsem byla u kluka tak jsem před něj skočila a vlk skočil na mě. Ale najednou vlk a všechno okolo jakoby se čas zastavil, vlk byl ve vzduchu a kluk vystrašeně koukal na moje vlasy. Já jsem se kolem sebe podívala ale nikdo nikde. Tak jsem šla ke klukovi a objala ho. najednou se čas zase spustil a vlk byl pryč. jenom tam byl ustrašený kluk. On mě chytil za ruku a přiběhl ke stromu a opakoval pořád jedno a to samé. ,,jdi k dubu v lese, jdi k dubu v lese, jdi k dubu v lese." Pořád to tam opakoval dokud jsem neuslyšela hlas. ,,Ami, Ami prosím otevři oči, prosím!" otevřela jsem oči a byla jsem v posteli. nade mnou byli kluci a vystrašeně na mě koukali. Já nechápavě na ně. Najednou mě obejmul Kenji. ,,Tohle mi už příště nedělej." Já jsem se od něj nechápavě odtáhla. ,,Jak to myslíš?" Podívala jsem se na něj, začal mluvit Juro. ,,Víš Ami, ty jsi už tady 3 hodiny ležela a nechtěla ses probrat, potom ses strašně začala třást. A na ruce se ti objevilo nějaké tetování...."  Nadzvedla jsem pravou ruku a na ní jsem měla bíle vyznačenou čáru okolo ruky jako kdyby se mi po ní plazil had. leskla se jako sníhNevěděla jsem co říct. Ale začal mluvit Kou. ,,Tak... co si zjistila?" Podívala jsem se na všechny tři kluky a povzdychla si. Všechno až do posledního detailu jsem jim řekla. ,,Zítra se podíváme na to místo v lese." Kývla jsem hlavou. Kluci odešli až na Kenjiho. Ještě jsme si hodinu povídali o tom co se tam stalo a pak usnuli. Zase jsem něco viděla, byla jsem tentokrát ve městě a viděla všude letáky tich dvou lidí, té holky a kluka, vytrhla jsem leták ze stroku a začala si ho číst. ,,ztracená dívka a kluk se našli v lese u velkého dubu." najednou mi zamrazilo na zádech když jsem tam začali opakovat tato slova, ,,velký dub, velký dub, velký dub, velký dub. pořád se to tam opakovalo. Za mnou se ozval dětský smích. Když jsem se otočila byla tam malá 7 letá holčička která držela v ruce plyšovou hadrovou kočičku. Spadla jí a začala utíkat, vzala jsem hadrovou kočičku do ruky a rozeběhla se za ní. běželi jsme uličkou a najednou jsme byli u Dubu. Já jsem se jenom koukala na dub a najednou tam stála ta malá holčička a začala povídat. ,,To je on, musíš to získat, musíš to získat zpátky, jinak bude pozdě...-" Začala pomalu křičet a couvat. Najednou tam byl vlk a ona ho pohladila. Vlk se ke mě přiblížil a já jsem začala ustupovat k dubu, když jsem neměla kam jít tak jsem natáhla ruce a zavřela jsem oči. Vlk mě začal olizovat. Já jsem se na něj usmála a pohladila ho. On se začal ke mě lísat. zavřela jsem oči..... když jsem je otevřela tak.......

upíří kousnutíKde žijí příběhy. Začni objevovat