Těhotná v Bradavicích

Předpokládat můžete...

,,Ale no tak Marie pojď s náma do Prasinek. Jsme tady poslední rok, musíme si to užít. Bude sranda, dáme si ohnivou visky." Přemlouvali Mari její kamarádky. Ona jen zavrtěla hlavou a dál jak bez ducha hleděla do plamenů ohně. Holky se nakonec rozhodly jít bez ní. Tehdá ještě nevěděli, co se stane za pár měsíců.

O 5 měsíců později.

Z té neznámé Mrzimorské dívky se stala z ničeho nic, nejznámější dívka na škole. Hodně tomu pomohlo její narůstající břicho, které nikdo nemohl přehlédnout. Dokonce by se dalo říct, že byla populárnější jak Poberti. Ale to se Pobertům nesmělo říkat.

Teď právě mířila do ředitelny. Nebyla z toho nijak šťastná ale chápala to. Zatím skoro nikomu nepotvrdila, že je těhotná a Brumbál nebyl vijímka. Tušila, že se budou bavit o jejím těhotenství.

Zaťukala a ozvalo se dále. Vešla a spatřila Brumbála sedícího za stolem. Podíval se na ní a přeměřil si jí od hlavy až k patě. Poté na ní kývl a ukázal na prázdné křeslo.

,,Chtěl jsem se vás na něco zeptat slečno Hursliová. Po škole se povídá, že jste těhotná. Je to tak?" Díval se jí do očí jako by jí chtěl prohlédnout skrz na skrz. Nebylo to příjemné ale co měla čekat. ,,Ano." Hlesla slabě.

 Čekala že na ní teď začne řvát, to se ale nestalo. ,,A mohla by jste mi říct, kdo je otec?" ,,Ne." Odpověděla ihned. ,,Víte kdo je otec?" Ptal se Brumbál dál, na pro ní nejnepříjemnější otázky. ,,Ano ale jeho jméno neřeknu, ať se rozhodne sám, jestli se k dítěti přihlásí." ,,Mohu tedy předpokládat, že otcem je Sirius Black?" Zeptal se Brumbál. ,,Předpokládat to můžete, otázkou je jestli je to pravda." Brumbál nad touto odpovědí nadzvedl obočí ale nijak to nekomentoval.  

,,A jak to máte v plánu se školou?" Ptal se pořád dal a dál. ,,Chtěla bych se školou pokračovat co nejdéle. A i po narození. Jestli to půjde." Chtěla z ředitelny pryč, nebylo jí tu příjemně ale nemohla nic dělat. ,,Dobrá ale budete docházet na kontroly za Popi." Řekl a k jejímu velkému štěstí konverzaci ukončil. 

-----

Šla jednou chodbou, když si všimla Siriuse opírajícího se o zeď a klábosícího s ostatními Poberty. ,,Siriusi mohla bych s tebou mluvit?" Zeptala se a všichni Pobertové na ní upřeli pohled. ,,No my půjdem." Řekl Jeams a spolu s těma dvěma odešel kdo ví kam. Sirius se tvářil docela nervózně z toho co mu chce říct. ,,Před pár měsíci jsem tě o něco prosila." Začala a jemu se rozjasnilo. ,,Už jsem to začal řešit, ale nevím jestli to udělám." Oznámil jí a čekal jestli to bude vše. ,,Kdyby ne nevadí. Stejně jsi nejlepší." Řekla Marie a usmála se na něj. Až pak si všimla dvou dívek které stáli opodál. Hned jí bylo jasné, že se už na otce ptát nikdo nebude. Obzvlášť ne, jestli to dítě bude vypadat jako ON.