Přešlápl jsem na místě, čekal jsem než od stráže dostanu povolení ke vstupu. Bylo krátce po deváté hodině ráno, král neboli otec si mě zavolal k sobě. Prý je to naléhavé, no nevím co to je, ale musí to být vážné, když kvůli tomu musím přerušit hodinu tance (ne že by mi to vadilo).
V otcově pracovně byla spolu s ním i má matka a půl tuctu rádců. Uklonil jsem se, král mi dal pokyn abych se vstal. Otec si vzal slovo jako první "Válka se stíny, jak dobře víš již skončila. Přesto jsme dostali hlášení o jedné vesnici nedaleko odsud, kterou údajně napadly stíny." otec se odmlčel, jakoby čekal že něco řeknu. Když jsem nereagoval pokračoval "S tvou matkou jsme se dohodli že by bylo dobré kdyby jsi to tam jel zkontrolovat." "Jistě, kdy mám vyrazit." "Co nejdřív to půjde." Kývnu "Je to všechno co jsi po mně chtěl?" "Ano, můžeš jít" uklonil jsem se a odešel jsem z pracovny. To bylo rychlé.
Měl bych to co nejdřív říct Ami a ostatním. Ryan, Callum, Gustav, Janele a Ami jsou všichni členové mojí družiny. Našel jsem je na cvičišti. Gust si mě všimnul jako první "Vaše výsosti co tak brzy?" "Odjíždíme, podrobnosti vám vysvětlím cestou" měl jsem co dělat abych zachoval vážnou tvář, vypadali tak srandovně, jako bych jim právě řekl že jsem se oženil. První se vzpamatovala Ami "Na jak dlouho odjíždíme?" "Do večera snad budeme zpátky, nejpozději zítra ráno" všichni kývli na souhlas.
O půl hodiny později jsme už měli přichystané koně, otec s námi poslal ještě deset dalších vojáků, nehádal jsem se sním i když mi deset přišlo přehnaně moc.
Vyrazili jsme, skrz město a lesem až k vesnici. V poledne už jsme z dálky viděli rozbořenou a vypálenou vesnici. vypadalo to na velkou skupinu možná 100 nebo 150 mužů. Jeden z přidělených vojáků mě dohnal. "Co se děje?" "Pane, ta vesnice ..." "Ano, vypadá to na velkou ozbrojenou skupinu." voják nervózně polkl "Ne pane, tohle udělali stíny, už jsem to párkrát vyděl." otočil jsem se na něj "Jsi si tím jistý?" "Naprosto."
Dojeli jsme doprostřed vesnice, náměstí bylo vypálené, na zemi byly vidět stopy krve, ale vypadalo to jako by někdo mrtvoly odnesl. Pak zpoza jednoho domu vylezla holčička, mohlo jí být tak jedenáct nebo dvanáct let. Jakmile si nás všimla rychle se otočila a utíkala pryč. Pobídli jsme koně a vydali se za ní.
ČTEŠ
Poslední Stín
FantasiaSpolečnost v Elernii vnímá stíny jako největší ďábli pod sluncem. A viní je ze začátku desetileté války. Elfové, lidé i trpaslíci, všichni se stínů bojí a nenávidí je. Vinri je stín, nikdy si to nepřála a když jí při poslední bitvě zemřeli všichni p...
